Vyšetřovací komise OSN k Ukrajině konstatovala, že na Ukrajině byly po ruské invazi páchány válečné zločiny. Upozornila také na znásilňování, mučení a protizákonné zadržování dětí. Komise se bude rovněž zabývat informacemi o nucených transportech a adopcích dětí. Hodlá vyšetřovat také nový případ odhalení pohřebiště u východoukrajinského města Izjum, řekl předseda Erik Möse.
Komise OSN potvrdila válečné zločiny na Ukrajině. Mluví i o znásilňování a mučení dětí
„Na základě shromážděných důkazů komise dospěla k závěru, že na Ukrajině byly spáchány válečné zločiny,“ konstatoval předseda vyšetřovací komise Erik Möse. K Radě OSN pro lidská práva mluvil při první bilanci bombardování civilních oblastí, vražd, mučení, špatného zacházení a sexuálního násilí po únorové ruské invazi na Ukrajinu.
Nor, který dříve předsedal tribunálu OSN pro válečné zločiny spáchané ve Rwandě, hovořil také o případech, při nichž byly na Ukrajině „znásilňovány, mučeny a nelegálně zadržovány děti“. Möse zdůraznil, že komise je při své práci nezávislá a nestranná. Uvedl i dva případy špatného zacházení s ruskými vojáky.
Rusko se zasedání Rady OSN pro lidská práva nezúčastnilo. S vyšetřovací komisí, která byla zřízena v březnu, odmítá spolupracovat.
Předběžná ústní zpráva se opírala o vyšetřování v Kyjevě, Černihivu, Charkově a Sumách, kde zástupci komise navštívili dohromady 27 míst a hovořili s více než 150 oběťmi a svědky.
Vyšetřovatelé našli důkazy o velkém počtu poprav, včetně těl se svázanýma rukama, prořízlými hrdly a prostřelenými hlavami, uvedl dále Möse. Vyšetřovatelé podle něj také identifikovali oběti sexuálního násilí ve věku od čtyř do 82 let. I když někteří ruští vojáci používali sexuální násilí jako strategii, komise prý nezjistila „obecný vzorec“ takového chování.
Komise prověří pohřebiště u Izjumu, únosy dětí i „filtrační“ tábory
Komise OSN hodlá vyšetřovat také hromadné pohřebiště u Izjumu, kde byly v posledních týdnech nalezeny stovky těl. „Je to samozřejmě nová událost, ale my se určitě chceme podívat i na izjumský případ,“ předeslal Möse. Na otázku, zda byly spáchány zločiny proti lidskosti, Möse odpověděl, že komise zatím k takovému závěru nedospěla, přičemž poukázal na nedostatek důkazů i analýz.
Ukrajinští vyšetřovatelé v pátek večer oznámili, že exhumace těl z provizorních hrobů v Izjumu byla dokončena, vyzvednuto bylo celkem 447 mrtvých. „Mezi nimi bylo 215 žen, 194 mužů, pět dětí a 22 vojáků. Exhumováno bylo i jedenáct těl, u nichž zatím nebylo možné určit pohlaví,“ uvedl šéf ukrajinské policie Ihor Klymenko.
Vyšetřování v částech Charkovské oblasti, které nedávno ukrajinské jednotky osvobodily, bude pokračovat. „Bavil jsem se s jedním z vyšetřovatelů, kteři mají pátrání po možných válečných zločinech na starosti. Říkal, že ve chvíli, kdy byli v jedné z obcí v blízkosti ruské hranice, dostali se pod palbu a svou práci museli přerušit. To znamená, že i bezpečnostní situace brání tomu, abychom dostali lepší představu o tom, co se v Charkovské oblasti dělo,“ uvedl v Událostech zpravodaj ČT na Ukrajině Václav Černohorský.
Vyšetřovací komise OSN se nyní zaměří také na tvrzení o existenci „filtračních“ táborů v Ruskem okupovaných oblastech pro ukrajinské zajatce i na tvrzení o nucených transportech lidí a o adopcích ukrajinských dětí v Rusku.
Agentura Reuters poznamenala, že vyšetřování iniciovaná Radou pro lidská práva někdy mohou být využita před národními a mezinárodními soudy. Například v Německu tak byl v lednu odsouzen bývalý syrský rozvědčík za státem podporované mučení.
Möse potvrdil, že je ve spojení s Mezinárodním trestním soudem. Vyšetřovací komise má kompletní zprávu o svých zjištěních předložit Radě OSN pro lidská práva na konci svého mandátu v březnu 2023, a to i s doporučeními, jak pohnat pachatele k odpovědnosti.