Na pohřebišti v lese u Izjumu pokračují exhumace ostatků lidí, kteří ve městě zemřeli během půl roku ruské okupace. Většina mrtvých jsou civilisté; mnozí z nich jsou pohřbení provizorně, zabalení v kusu hadru v hrobech označených jen číslem. Některá těla měla podle kriminalistů svázané ruce a nesla známky mučení.
Místo, kde se nedostává klidu ani mrtvým. V Izjumu pokračují exhumace obětí okupačních vojsk
Události: V Izjumu pokračují exhumace (zdroj: ČT24)
Jak konkrétně zemřeli, určí až podrobná expertíza. Ukrajinské úřady tvrdí, že za smrt drtivé většiny z nich mohou ruští vojáci. Ať už je usmrtily jejich ruční zbraně, bomby nebo nemožnost dostat se k lékařské péči.
„V jedné z částí jsou pochováni výhradně civilisté. V další jsme našli sedmnáct těl příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny, obránců naší země, kteří zde byli zahrabáni,“ popsal kriminalista Dmytro Ševčuk. „Už jsme to viděli na jiných osvobozených místech Ukrajiny. Buča, Irpiň, Izjum, Charkovská oblast. Všude, kde byli ruští vojáci, jsou k vidění strašné věci,“ říká další z kriminalistů Ihor Malyš.
Exhumace potvrzují to, co mnozí tušili
Ukrajinské síly v Izjumu a okolí jsou v pohybu a snaží se zajistit územní zisky. Pro obyčejné lidi zůstává situace složitá. Nefunguje elektřina, neteče voda. Cesta z Charkova do poničeného města je možná jen přes provizorní most. I pro humanitární pomoc, na kterou mnozí místní čekají.
Viktorův byt v centru zkraje invaze zničil ruský útok. Přestěhoval se k příbuzným do domku u lesa s pohřebištěm. Exhumace podle něj potvrzují to, co mnozí během okupace tušili. „Auta sem jezdila celý den. Desetkrát, dvanáctkrát. My jsme tam ale nechodili. Každý se staral sám o sebe. V létě bylo třeba něco vypěstovat, nějak přežít,“ říká obyvatel Izjumu Viktor.
Pár stovek metrů od Viktorova domu desítky lidí v tichosti pokračují v práci. Těla vytažená z písčité půdy dávají do pytlů a připravují k odvozu. Během čtyř dnů jich bylo více než dvě stě.
Pouze obraz všechny dojmy z tohoto místa zprostředkovat nedokáže. Panuje tu tísnívá atmosféra, je cítit zápach rozkládajících se těl. Ukrajina ale chce, aby to svět věděl a viděl. Zároveň se také obává, že takový nález není svého druhu poslední.