Masakr v Buči

Před třemi lety vstoupili ukrajinští vojáci do města Buča obsazeného ruskými vojáky na začátku války. Okupanti tam zavraždili 561 lidí. V Buče a dalších oblastech Ukrajinci zdokumentovali 183 tisíc válečných zločinů. Masakr se stal pro napadenou zemi, která se nadále brání ruské agresi, děsivým symbolem.

Sedmnáct zástupců parlamentů evropských zemí navštívilo město Buča poblíž Kyjeva, které ruské vojsko okupovalo na počátku plnohodnotné agrese na Ukrajině a povraždilo tam přes 550 civilistů. Mezi zástupci byl i místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). V pořadu 90' ČT24 připomněl, že se ruské síly dopustily válečných zločinů, z nichž je nejméně 2200 zdokumentováno. Masakr v Buči vnímá jako vzkaz, že Rusko je země, která se neštítí žádného násilí. Barbarský přístup ze strany Moskvy se podle něj projevuje v mnoha ohledech, a to třeba ve vraždění dětí či útocích na civilní objekty.

Na pohřebišti v lese u Izjumu pokračují exhumace ostatků lidí, kteří ve městě zemřeli během půl roku ruské okupace. Většina mrtvých jsou civilisté; mnozí z nich jsou pohřbení provizorně, zabalení v kusu hadru v hrobech označených jen číslem. Některá těla měla podle kriminalistů svázané ruce a nesla známky mučení.

Trestní oznámení na Pavla Rychetského kvůli jeho výrokům o údajném napojení exprezidenta Václava Klause na Rusko bylo nedůvodné. Státní zastupitelství případ ukončilo, aniž by se věcí zabývala policie. Pro Českou televizi to uvedl Tomáš Svoboda z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2. Trestní oznámení na předsedu Ústavního soudu podal na jaře Petr Macinka, mluvčí Institutu Václava Klause. Podle Macinky se Rychetský dopustil pomluvy a křivého obvinění.