Odvolací soud ve středu zrušil osvobozující rozsudek nad učitelkou Martinou Bednářovou, která při výuce zpochybňovala ruské válečné zločiny na Ukrajině. Věc vrátil k dalšímu projednání a zkoumání, zda češtinářka nenaplnila skutkovou podstatu trestného činu popírání genocidia. Bednářová při odchodu z jednací síně odmítla žádost o reakci. Základní škola Na Dlouhém lánu dala ženě po loňském incidentu výpověď.
Soud zrušil osvobození učitelky, která zpochybňovala ruské válečné zločiny na Ukrajině
Předsedkyně senátu pražského městského soudu Hana Chaloupková uvedla, že podle evropské judikatury lze na učitele pohlížet přísnější optikou, co se týče svobody projevu a jejího omezení. „Máme za to, že nalézací soud se nevyrovnal se všemi aspekty případu. Učitel by měl mít vyšší míru odpovědnosti za to, co veřejně říká, a zejména před žáky,“ pronesla.
Bednářová se tématu Ruska a Ukrajiny věnovala v hodině slohu počátkem dubna 2022, tedy několik týdnů po začátku plnohodnotné ruské invaze do země. Podle obžaloby se ve třídě osmáků snažila ospravedlnit válečné zločiny proti míru tak, že ze strany Rusů jde o omluvitelný způsob řešení situace.
Žákům tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje. Když poté žáci popisovali, jak ve zprávách České televize viděli hořící město, řekla jim, že veřejnoprávní televize je zaujatá. Bednářová rovněž uváděla, že ukrajinské nacistické skupiny na Donbase od roku 2014 systematicky likvidovaly Rusy včetně dětí mimo jiné upalováním nebo stahováním zaživa z kůže.
Média o situaci na Ukrajině lhala, hájí se učitelka
Někteří žáci učitelce oponovali a její výklad si nahráli. Bednářová nicméně vinu odmítá. Při středečním zasedání nehovořila ani ho nekomentovala. „Promiňte, ale médiím, které nejsou schopny dát dohromady pravdivý ani nadpis článku, nebudu dávat žádné vyjádření,“ řekla žena, která se hájí mimo jiné tím, že její výroky zazněly při hodině mediální gramotnosti a téma zvolila v souladu s pokynem ministerstva školství.
Bednářová na svých výrocích trvá, novináři podle ní o situaci na Ukrajině lhali. Její advokát Josef Kulhavý míní, že věc vůbec nepatří před trestní soud. „Trestní právo není lék, kterým lze léčit neduhy této společnosti,“ prohlásil.
Obvodní soud pro Prahu 6 ženu letos v červnu osvobodil s tím, že nespáchala trestný čin. Bednářovou nelze soudit za projevený názor, konstatoval úřad. Zmínil rovněž ústavně zaručenou svobodu slova, která převážila nad tím, že obžalovaná zvolila k ovlivňování svých žáků nevhodné metody.
Státní zástupce žádá výrok o vině
Podle odvolacího senátu ale bude obvodní soud muset přihlédnout ke skutečnosti, že obžalovaná se skutku dopustila jako učitelka v základní škole a výroky pronesla v hodině povinného předmětu, kterou žáci nemohli opustit. Bude zapotřebí zkoumat celý kontext věci, tedy dění, jež předcházelo pořízení nahrávky, i následný dopad na žáky. Senát rovněž zdůraznil, že Bednářová má vysokoškolské vzdělání zahrnující i to, jakým způsobem si získávat informace.
Státní zastupitelství pro češtinářku původně žádalo podmíněný trest a pětiletý zákaz práce s dětmi. Nyní se domáhá vyslovení viny s tím, že od potrestání by bylo možné upustit. „Vybočila z řádného výkonu učitelství, relativizovala válečnou agresi a nepravdivé informace vydávala za pravdivé,“ shrnul státní zástupce Aleš Cimbala, podle nějž poslední dva důvody spadají pod trestní řízení. Dodal, že výrok o vině by měl výchovný efekt.
Podle trestního zákoníku spáchá daný trestný čin člověk, který veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium či jiné zločiny proti lidskosti, válečné zločiny, ale i zločiny proti míru. Pachatelům hrozí odnětí svobody na šest měsíců až tři roky.