Soud osvobodil češtinářku Martinu Bednářovou, která čelí obžalobě za popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Verdikt není pravomocný. Podle soudkyně není skutek učitelky trestným činem. Bednářová vinu odmítá a hájí se mimo jiné tím, že její výroky při výuce na pražské základní škole zazněly na hodině mediální gramotnosti a že téma zvolila v souladu s pokynem ministerstva školství. Média podle ní o situaci na Ukrajině lhala.
Učitelku obžalovanou z popírání války na Ukrajině soud nepravomocně osvobodil
„Výroky jsou zjevně odrazem názorů a postojů obžalované, jejím vnímáním historie a reality, což je názor. Za názor paní obžalovaná být souzena nemůže a nebude,“ konstatovala soudkyně Klára Jantošová z Obvodního soudu pro Prahu 6.
„Pokud má soud hodnotit celkový projev paní obžalované, nutno sdělit, že shodně se státním zastupitelstvím má za to, že obžalovaná nevhodnými metodami a způsoby ovlivňovala a přesvědčovala žáky o svém postoji, o svém výkladu historických i aktuálních událostí,“ shrnula soudkyně.
Zmínila ale ústavně zaručenou svobodu slova a projevu a také zásadu ultima ratio, tedy princip, podle nějž je trestní právo využíváno jen v případech, kdy nelze využít jiné právní prostředky. Připomněla, že učitelka už byla za své selhání postižena tak, že se nemůže věnovat výkonu svého povolání. Základní škola Na Dlouhém lánu jí totiž po incidentu dala výpověď.
Žalobce: Výpověď není dostatečný trest
Státní zástupce Richard Petrásek pro Bednářovou navrhoval osmiměsíční podmínku a také pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi. Domnívá se, že žena zvolila pro prezentaci svého názoru zcela nevhodné místo a publikum.
Novinářům řekl, že výpověď ze zaměstnání není dostatečným trestem. Počínání Bednářové mělo podle něj společenskou škodlivost trestného činu proto, že se ho dopustila jako učitelka vůči žákům. „Kdyby to takto sdělovala v hospodě u piva nebo na nějakém plénu, které by na takové názory bylo připraveno, tak by se tam ta svoboda projevu samozřejmě vážila víc,“ míní žalobce.
Podle soudkyně ale nebyla tvrzení Bednářové natolik intenzivní a závažná, aby naplnila skutkovou podstatu trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Názory učitelky soud označil za směsici pravdivých výroků postavených na historických událostech a výroků nepravdivých, překrucujících historická fakta a se zavádějícími a neověřitelnými informacemi.
„Nelze dovodit, že by se jednalo o explicitní popírání, zpochybňování nebo snahu obžalované o ospravedlnění válečných zločinů nebo zločinů proti míru – o těchto se paní obžalovaná nezmínila. Nelze to dovodit ani implicitně z jejího projevu a následné diskuse,“ míní Jantošová.
K hlavnímu líčení přišli učitelku podpořit lidé, kteří docházeli i na proces s místopředsedou KSČM Josefem Skálou, jenž byl odsouzený za dezinformace o katyňském masakru. Soud vydával na jednání vstupenky.
Nejednalo se o indoktrinaci, hájí se
„Jsem naprosto konsternovaná, k čemu tady došlo a k čemu se obžaloba snížila s cílem zlikvidovat slušného zasloužilého kantora,“ řekla čtyřiapadesátiletá češtinářka v úvodu své výpovědi u soudu. „Je neuvěřitelně skandální, že obžaloba stojí na jediném důkazu, který byl pořízen nezákonně, a navíc ještě zmanipulován, prostříhán, nějaké pasáže byly mazány a nahrávka byla podána takovým způsobem, aby mě co nejvíc poškodila,“ pokračovala.
Podle obžaloby se žena ve třídě snažila omlouvat válečné zločiny proti míru tak, že ze strany Rusů jde o ospravedlnitelný způsob řešení situace. Žákům prý zároveň tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje. Když namítali, že ve zprávách České televize viděli hořící město, řekla jim údajně, že veřejnoprávní televize je zaujatá.
Měla také uvést, že ukrajinské nacistické skupiny v Donbasu od roku 2014 systematicky likvidovaly Rusy včetně dětí například tím, že je upalovaly a stahovaly zaživa z kůže. Žáci si učitelku nahráli a škola jí dala už zmiňovanou výpověď.
Mediální výchova podle Bednářové patří pod výuku slohové stylistiky. Právě v hodině slohu ve třídě 8. A otevřela 5. dubna 2022, tedy několik týdnů po počátku otevřené ruské invaze, debatu o dění na Ukrajině. „Šlo o aktuální téma, které polarizovalo společnost, všichni se s ním setkávali. Šlo na něm předestřít rozpor toho, co píšou média z jedné a druhé strany,“ vysvětlila svou motivaci.
Podle ní v těch dnech dorazil do školy pokyn z ministerstva školství, který zněl: podělte se s žáky o své názory a pocity ohledně konfliktu na Ukrajině a vyvarujte se škodlivých stereotypů a generalizací, „ať už jsou naše pocity ohledně Ruska a Putina jakékoliv“.
„Rozhodně se nejednalo o indoktrinaci. Mluvily téměř výhradně děti, byla to spontánní, volná, nevázaná debata,“ tvrdí Bednářová. V další hodině údajně měla v plánu jít s žáky do počítačové učebny, kde by si ověřili všechno, co jim řekla. „Všechny výroky, které jsem pronesla, se ukázaly býti pravdivé. Řada informací, které nám média poskytla, se záhy ukázala jako klamná a lživá,“ dodala. „Nejsou to moje názory, jsou to historicky podložené věci, jsou to fakta. Snad budu mít možnost tato fakta doložit,“ řekla.
Žáci se proti učitelce ohradili, zní na nahrávce
Soud v rámci dokazování přehrál nahrávku z předmětné vyučovací hodiny. Je z ní patrné, že žáci se proti výkladu učitelky hlasitě ohrazovali a konfrontovali ji s informacemi o zabíjení civilistů. Také jí vyčetli to, že jim jenom předestřela svůj názor na věc, nikoliv více pohledů.
Bednářová žákům údajně řekla i to, že ruský vládce Vladimir Putin upozorňoval od roku 2014, že na Ukrajině dochází k etnickým čistkám a že se snažil posadit Evropu k jednacímu stolu. Dále měla tvrdit, že Ukrajina Putinovi v minské dohodě podepsané v roce 2016 slíbila, že nikdy nevstoupí do NATO a že se vzdá jaderných zbraní, za což dostala 900 miliard amerických dolarů – dodala, že potom se ale o členství v NATO začala ucházet a také začala zbrojit, a „to už se Putinovi nelíbilo“.
Státní zástupce Petrásek Bednářovou upozornil na to, že jaderné odzbrojení neřešila minská dohoda, ale budapešťské memorandum z roku 1994. „Vstupu do NATO ani žádných 900 miliard dolarů se netýkalo. Byla by to tehdy nepředstavitelná částka,“ podotkl. „Já jsem možná řekla miliardy místo miliony, ale já nejsem ekonom. A možná šlo o hřivny, ne o dolary,“ konstatovala učitelka.
Bednářová pro přítomné novináře rozsudek komentovat nechtěla s argumentem, že nejsou z nezávislých médií. Řekla jim pouze to, že by jí měli pogratulovat. Žena je nyní evidovaná na úřadu práce a kvůli výpovědi se soudí. V pracovněprávním sporu dal soud za pravdu škole, ale učitelka se odvolala.
Společenství PRAK, ve kterém působí například bývalý místopředseda KSČM Josef Skála či svolavatel protivládních demonstrací Jindřich Rajchl, vyhlásilo sbírku na ženinu podporu. Na transparentním účtu je aktuálně zůstatek zhruba 173 tisíc korun, přičemž celková suma příjmů činí přes 447 tisíc. Část dárců připojila ke svým darům povzbudivé vzkazy pro Bednářovou, ve kterých ji chválí za odvahu a označují ji za oběť totalitní zvůle.
