TÉMA

Katyňský masakr

Učitelku obžalovanou z popírání války na Ukrajině soud nepravomocně osvobodil

Soud osvobodil češtinářku Martinu Bednářovou, která čelí obžalobě za popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Verdikt není pravomocný. Podle soudkyně není skutek učitelky trestným činem. Bednářová vinu odmítá a hájí se mimo jiné tím, že její výroky při výuce na pražské základní škole zazněly na hodině mediální gramotnosti a že téma zvolila v souladu s pokynem ministerstva školství. Média podle ní o situaci na Ukrajině lhala.
22. 6. 2023Aktualizováno22. 6. 2023|

Soud potvrdil Skálovi podmínku za popírání katyňského masakru, zkrátil mu zkušební dobu

Odvolací soud potvrdil bývalému místopředsedovi KSČM Josefu Skálovi osmiměsíční podmíněný trest za popírání válečného zločinu – sovětského masakru polských válečných zajatců v Katyni. Zkrátil mu ale zkušební dobu, a to z pěti let na 1,5 roku. Muž, který chtěl kandidovat na prezidenta, se musí ve stanoveném období chovat řádně, jinak se mu uložená podmínka přemění na vězení. Verdikt je pravomocný. Skálu přišlo k zasedání podpořit několik desítek sympatizantů.
7. 6. 2023|

Skála dostal u soudu osmiměsíční podmínku za popírání katyňského masakru

Za popírání katyňského masakru potrestal v pátek Obvodní soud pro Prahu 7 bývalého místopředsedu KSČM Josefa Skálu osmiměsíční podmínkou se zkušební dobou na pět let. Dalším dvěma obžalovaným, Vladimíru Kapalovi a Juraji Václavíkovi, uložil stejné podmíněné tresty. Obžaloba tvrdí, že muži v diskuzi zveřejněné na kanálu YouTube zpochybňovali to, že katyňský masakr spáchali Sověti. Všichni tři muži odmítli obvinění, že popírali válečný zločin. Verdikt není pravomocný.
3. 3. 2023Aktualizováno3. 3. 2023|

V ruském městě odstranili připomínku obětí katyňského masakru. Polsko protestuje

V ruském městě Tver byly v době výročí konce druhé světové války odstraněny dvě pamětní desky věnované obětem takzvaného katyňského masakru, který znamenal smrt tisíců Poláků zavražděných před 80 lety sovětskou tajnou policií. Varšava proti počínání ruských úřadů protestuje. Podle agentury DPA by se mohlo jednat o odvetu Ruska za odstraňování pomníků Rudé armády v Polsku či v Česku.
8. 5. 2020|

Před třiceti lety Sověti přestali lhát o Katyni

V rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop padly do sovětského zajetí tisíce polských důstojníků a dalších lidí. Sovětský diktátor Josif Stalin je posléze označil za „nacionalisty a kontrarevoluční aktivisty“ a svým rozkazem je nechal zavraždit. Sovětská tajná policie NKVD tak v Katyni i na jiných místech na jaře 1940 postřílela na 22 tisíc Poláků – kromě důstojníků také intelektuály, duchovní nebo policisty. Po válce sovětský režim masakr popíral a vinil z něj německé nacisty, kteří po napadení SSSR oblast obsadili a objevili i hroby zavražděných. Až před 30 lety, 13. dubna 1990, se Sovětský svaz poprvé oficiálně přiznal k masakrům.
13. 4. 2020|

Deset let od Smolensku nemá Polsko trosky letadla ani zprávu z „alternativního“ vyšetřování

Když se u Smolensku zřítil polský vládní speciál s prezidentem Lechem Kaczyńským, pravomoci po něm dočasně převzal maršálek Sejmu. Tím byl Bronislaw Komorowski z liberální Občanské platformy. Jeho spolupracovník proto krátce po tragédii volal prezidentovu vrchními právnímu poradci Andrzeji Dudovi, aby ho o postupu informoval. Duda, tehdy člen strany Právo a spravedlnost bratří Kaczyńských, to ale nejprve odmítl a požadoval důkaz, že prezident skutečně nežije. Už to naznačilo, jak tato tragédie přispěla k zostření rozdělení v tamní politice i společnosti, kterou výrazně zasáhla. Ani po deseti letech není záležitost uzavřená, byť letošní výročí si země (nejen) s ohledem na pandemii koronaviru připomíná spíše skromně.
10. 4. 2020|
Doporučujeme

Stalinův kat Blochin zabil tisíce lidí. Oběti střílel do krku

Sovětský kat Vasilij Blochin má na svědomí údajně až padesát tisíc obětí a jeho jméno je kvůli množství usmrcených i v Guinessově knize rekordů. Na přímý příkaz diktátora Stalina likvidoval všechny, kdo se protivili komunistickému režimu, a při katyňském masakru v roce 1940 prý zastřelil až sedm tisíc lidí za měsíc. Doba jeho řádění skončila společně se Stalinovou smrtí v roce 1953. Zemřel o dva roky později – 3. února 1955 – a nikdy nebyl potrestán.
3. 2. 2020|