Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vyjádřil překvapení, že senátní ústavě-právní výbor odmítl dvě z jeho tří nominací na pozice ústavních soudců. Počká si ale na výsledky hlasování horní komory, které se uskuteční příští týden. Podle oslovených zástupců horní komory by mohlo být jejich schvalování těsnější, než dříve předpokládali. O kandidátech a průběhu jejich slyšení ve výboru diskutovali v pořadu 90' ČT24 senátoři Zdeněk Hraba (STAN), Miroslava Němcová (ODS) a Jiří Růžička (za TOP 09) či ústavní právník Aleš Gerloch.
Schvalování navržených ústavních soudců bude těsnější, než se předpokládalo, domnívají se senátoři
Kandidáti na ústavní soudce Josef Baxa a Daniela Zemanová ve středu nezískali podporu senátního ústavně-právního výboru, který se jejich nominací zabýval. O schválení nominací ale definitivně rozhodne až plénum horní komory příští středu.
„Trochu mě překvapilo, že dva z kandidátů, které jsem opravdu považoval a nadále považuji za mimořádně kvalitní a které nikdo zatím nijak nezpochybnil, dostali tak malou podporu,“ řekl prezident Pavel. Je ale podle něj předčasné hovořit o neúspěchu, protože proběhlo pouze jedno slyšení v prvním výboru.
V horní komoře zatím uspěla hlava státu s podporou navržených ústavních soudců jen z jedné třetiny, podporu ústavně-právního výboru Senátu získal profesor ústavního práva Jan Wintr, který v tajné volbě dostal osm z deseti hlasů.
Baxa, Wintr a Zemanová jsou prvními kandidáty, které Petr Pavel nominoval a mohli by obsadit místa po třech ústavních soudcích, jejichž mandát skončil na začátku května. „Senátoři k tomu přistoupili velmi důkladně, mají své právo na to ptát se a hodnotit nás. Mají jistě jakýsi model ústavního soudce, do kterého jsem se zřejmě zatím nevešel,“ hodnotil slyšení Josef Baxa, o kterém se hovoří i jako o případném kandidátovi na předsedu Ústavního soudu.
Podle vedoucího prezidentského konzultačního panelu k výběru kandidátů na ústavní soudce Jana Kysely zveřejní Hrad v případě neúspěchu vybraných kandidátů další možné adepty. „V závislosti na tom, jak to setkání dopadne, jestli se ztotožní s naším doporučením nebo neztotožní, by v brzké době mělo být oznámeno nějaké další jméno,“ naznačil.
Senátor a předseda stálé komise pro Ústavu Zdeněk Hraba (STAN) se domnívá, že kandidáti v tajném hlasování horní komory nakonec projdou, myslí si ale, že výsledek nemusí být zcela jednoznačný. „Můj tip je, že minimálně dva kandidáti projdou,“ upřesnil v pořadu 90' ČT24.
Proces výběru
Podle senátorky Miroslavy Němcové (ODS), která je členkou ústavně-právního výboru, splňují všichni tři navržení uchazeči kompetence a po jednání s členy výborů a senátorských klubů ji přesvědčili o tom, že se do rolí soudců hodí. Jako překážku nevnímá ani výtku některých členů výboru, že Daniela Zemanová nemá titul JUDr. Její práce v pozici předsedkyně Soudovské unie podle Němcové prokázala, že je dostatečně kvalifikovaná. Souhlasí s tím i Hraba, který uvedl, že svoje kompetence Zemanová dostatečně vysvětlila.
Během slyšení ho nejvíc zajímalo, jaký mají všichni tři kandidáti postoj ke vztahu evropského sekundárního práva a českého ústavního práva. Odpovědi všech uchazečů ho údajně pozitivně překvapily. „Druhé téma mých dotazů se týkalo výkladových záležitostí Ústavního soudu, který vynesl minulý rok ve věci takzvaného třetího pohlaví. Zajímalo by mě, na jakou stranu by se kandidáti postavili,“ doplnil Hraba.
Kandidáty nyní ještě čeká představování v dalších výborech či na zasedání klubů. Poté teprve dojde k finálnímu rozhodnutí Senátu během tajné volby celého pléna.
Výsledek hlasování ústavně-právního výboru, který podpořil jen jednoho kandidáta, překvapil také senátora Jiřího Růžičku. „Z deseti lidí, když pro kandidátku hlasovali pouze dva, tak to pro mě překvapení bylo,“ sdělil s tím, že jako zpravodaj ale doporučil výborům, kterým předsedá, návrhy všech tří kandidátů schválit.
Největším kritikem Zemanové a Baxy je předseda ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). V rozhovoru pro Radiožurnál uvedl, že odpovědi Zemanové během slyšení byly povrchní a že Baxa by byl dobrým ústavním soudcem, ale ne dobrým předsedou Ústavního soudu.
Těsné hlasování?
Senátor Růžička zmínil, že z části senátorských klubů zaznívají výtky ohledně nedostatečné pestrosti Ústavního soudu, s čímž ale on nesouhlasí. „Kandidátů jsem se ptal i na to, jak se staví k otázce jisté pestrosti Ústavního soudu, a to jak ohledně oborů, tak i občanských postojů. Na to mi odpověděli jednoznačně,“ pochvaloval si.
Finální hlasování podle něj nebude pouze formalitou, i tak je ale přesvědčený, že pro jejich navržení bude hlasovat celé plénum Senátu. „Nakonec bude v tajné volbě rozhodovat celé plénum. Všechny argumenty, všechna doporučení, všechna usnesení jsou nesmírně důležitá.“ Po jednání v senátorském klubu se domnívá, že většina členů horní komory bude hlasovat podle nejlepšího vědomí a svědomí také proto, aby zabránila jakékoliv případné paralýze Ústavního soudu.
Ve složení ÚS je nyní dvanáct mužů. Přestože zákon stanovuje patnáct soudců, na začátku května skončil desetiletý mandát Jaroslavu Fenykovi, Janu Filipovi a Miladě Tomkové, která navíc byla v této skupině jedinou ženou. Do konce roku pak skončí další čtyři ústavní soudci: v červnu vyprší mandát Vladimíru Sládečkovi, v srpnu odchází Ludvík David a předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a v listopadu se rozloučí také Radovan Suchánek.
Jsou argumenty dostatečné?
Goláň v Událostech, komentářích odmítl sdělit, proč dva navrhovaní kandidáti podporu nedostali. „Nebudeme si tyto argumenty vzkazovat přes média. Debata měla proběhnout předtím, trvám na tom, já jsem své argumenty vůči panu Baxovi vznesl osobně mezi čtyřma očima, ale nebudu je ventilovat přes média,“ řekl.
Předseda senátorského klubu SEN 21 a Piráti Václav Láska (SEN 21) nevidí žádné odborné argumenty, proč Baxa a Zemanová nedostali podporu pro nominaci. „Naopak zejména v případě pana doktora Baxy si myslím, že je to nejočekávatelnější kandidát na post ústavního soudce. U odborné veřejnosti má málokdo takové renomé,“ míní. Očekává, že argumenty zazní alespoň na plénu. „Já si myslím, že to na plénu vysvětlíme,“ reagoval Goláň.
Na dotaz, zda se nejedná o politické důvody, Goláň řekl, že nikoliv. „Už na první schůzce s panem prezidentem, kdy vystoupil v Senátu, jsem ho osobně požádal, aby byly tyto debaty skutečně vedeny mimo sdělovací prostředky. On říkal, že je to velice dobrý nápad. Nemáme proč to brát jako politickou akci,“ uvedl.
Láska si myslí, že kdyby Baxa, který je podle něj kvalitním kandidátem, horní komorou nakonec neprošel, mohli by se senátoři dočkat obvinění či podezření, že se právě jedná o politické důvody. Prezident poslal tři zajímavé a kvalitní kandidáty, já nevidím důvod, proč je nepotvrdit, dodal Láska.