Respekt strana 3 z 3

Státní zástupce z Prahy 6 zastavil stíhání čtyř vysoce postavených důstojníků Generálního štábu české armády kvůli smrti afghánského vojáka Vahidulláha Chána. S informací přišel Ekonomický deník, jemuž věc potvrdil právní zástupce vojáků Radek Ondruš.

Emigrace je nejhorší blbost, kterou může člověk v životě udělat, návrat po revoluci v roce 1989 už ale nebyl možný z praktických důvodů i kvůli disidentům, kteří se dostali k moci. V rozhovoru pro brněnský literární měsíčník Host to řekla Věra Kunderová, manželka a dlouholetá literární agentka světově proslulého spisovatele Milana Kundery. Oba se v 70. letech rozhodli zůstat ve Francii, kam Kundera dostal pozvání vyučovat na univerzitě. Spisovatel rozhovory neposkytuje.

Byl jedním z těch, kteří před sametovou revolucí slovem bojovali za pravdu. Novinář Jaroslav Spurný psal a doma tiskl samizdaty. Jak vypadala tehdejší redakce Lidových novin, Sportu nebo Revolver Revue? O tom mluvil v rozhovoru s redaktorkou Terezou Řezníčkovou. Téma nedělního Newsroomu ČT24.

Za nesmyslný považuje ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek plán na vybudování sirotčince v Sýrii. Také ředitelka české pobočky UNICEF Pavla Gomba míní, že sirotčinec by měl být až úplně posledním řešením. Řekli to v pořadu 90′ ČT24. S nápadem na vznik zařízení přišel premiér Andrej Babiš (ANO). Teď oznámil, že se projekt neuskuteční, protože syrská strana nesouhlasila s českým návrhem.

Prezidentův čtyřdenní pobyt v nemocnici, zájem médií o jeho zdravotní stav a zveřejnění jeho lékařské zprávy. To všechno opět otevřelo debatu o tom, jak mají novináři psát o zdravotním stavu hlavy státu. Podle Tomáše Cikrta jsou problémem především lékaři, kteří se k němu v médiích vyjadřují, aniž by byl prezident jejich pacientem. „Je to neprofesionální,“ říká šéfredaktor Zdravotnického deníku a host pořadu Newsroom ČT24, který mimořádně vysílá v pondělí od 21:30.

Chtěli pravdivě a svobodně informovat o revolučním dění v Československu – Nezávislé tiskové středisko. Ivan Lamper, Jan Ruml nebo třeba Petruška Šustrová a další známá jména z disentu dohromady vytvořili redakci, která psala svobodné zprávy – Informační servis. První číslo vyšlo 20. listopadu 1989. „Vznikalo to samozřejmě na koleni, první dvě vydání vyšla napůl samizdatově,“ říká tehdejší redaktor Jaroslav Spurný. Další díl seriálu Mediální revoluce pořadu Newsroom ČT24.

Zpoplatnit obsah na webu, nebo radši nechat vše přístupné bezplatně a vydělávat jen na reklamě? Přibývá internetových médií, která volí první možnost. V Česku si za články na internetu nechává platit třeba iHned.cz, Deník N, časopis Respekt nebo Echo24. Nově se k nim přidává i vydavatelství Mafra se zvláštní placenou sekcí serveru iDnes.cz.

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) má po svém nečekaném odvolání šéfů Národní galerie a olomouckého Muzea umění situaci uklidnit, jak mu to doporučilo vedení sociální demokracie. Jenže on nic neuklidní, myslí si vedoucí kulturní rubriky časopisu Respekt Jan H. Vitvar. Staněk je podle něj v očích kulturní scény nedůvěryhodný a udělal by lépe, kdyby odstoupil. Řekl to v pořadu Události, komentáře.

Investigativní skupina Bellingcat tvrdí, že jméno třetího agenta GRU účastnícího se otravy Skripala je Denis Sergejev a že vystupoval jako Sergej Fedotov. Pod tímto jménem navštívil na přelomu ledna a února 2014 Prahu. Na odhalení vysoce postaveného důstojníka ruské vojenské rozvědky GRU spolupracovali se skupinou také novináři z ruského webu The Insider a českého Respektu.

Cenu Ferdinanda Peroutky dostali letos Ondřej Kundra z týdeníku Respekt a Jaroslav Kmenta z měsíčníku Reportér. Společnost Ferdinanda Peroutky udělila novinářské ocenění v den výročí Peroutkova narození v pražském Centru současného umění DOX.

Soudci mají velmi slušný plat na to, aby byli schopni odolávat případnému ovlivňování. Předseda ČSSD, vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček to prohlásil v pořadu Interview ČT24 v souvislosti s debatou nad údajnými pokusy hradního kancléře Vratislava Mynáře působit na rozhodování v některých konkrétních kauzách.

Fakt, že prezident Miloš Zeman připouští, že pověřoval svého kancléře Vratislava Mynáře jednáním se soudci ohledně probíhajících kauz, je závažný. Myslí si to prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Za alarmující pak považuje to, že prezident dával, jak sám řekl, „doporučení“ k rozhodnutí v probíhajícím sporu ohledně nejmenování do funkcí profesorů tehdejšímu předsedovi Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefu Baxovi, i když byl Zeman jednou ze zúčastněných stran.

Doporučení soudcům nejsou podle prezidenta Miloše Zemana jejich ovlivňováním, ale vyjádřením názoru. Soudci by podle hlavy státu neměli žít v izolaci od lidí. Zeman to řekl v televizi Barrandov. Zároveň uvedl, že hradní kancléř Vratislav Mynář jednal se soudci z jeho pověření. Mynář by se podle Zemana měl nyní sejít se soudcem Ústavního soudu Janem Filipem, a to kvůli stížnosti hlavy státu na takzvaný lex Babiš. Filip ale v pátek na Zemanova slova reagoval, že o údajně plánované schůzce nic neví.

Ústavní soudci se nebudou nadále neformálně stýkat s účastníky řízení v živých kauzách. S odvoláním na předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského to uvedl web týdeníku Respekt. Soudci se dohodli, že bude nepřípustné stýkat se s účastníky řízení, poté, co vyšlo najevo, že se prezidentův kancléř Vratislav Mynář v minulosti sešel se soudcem Vojtěchem Šimíčkem a probíral s ním témata, ve kterých byl Hrad zainteresován, a snažil se kontaktovat i další soudce.

Vazby mezi mocnými v této malé zemi, kde pomalu každý zná každého, jsou četné a letité. A dnes tak očividná inklinace některých vlivných osob nacílit Česko k východu má své hluboce zapuštěné kořeny. To je asi ústřední message knihy Jací jsme dnes.