Investigativci našli třetího agenta, který se prý podílel na otravě Skripala a jeho dcery

Investigativní skupina Bellingcat tvrdí, že jméno třetího agenta GRU účastnícího se otravy Skripala je Denis Sergejev a že vystupoval jako Sergej Fedotov. Pod tímto jménem navštívil na přelomu ledna a února 2014 Prahu. Na odhalení vysoce postaveného důstojníka ruské vojenské rozvědky GRU spolupracovali se skupinou také novináři z ruského webu The Insider a českého Respektu.

Důstojník GRU Sergejev má za sebou službu v armádě v jihoruském Novorossijsku, mezi lety 2000 a 2002 byl převelen do Moskvy. Tam navštěvoval elitní Vojenskou diplomatickou akademii, která je považována za školicí centrum pro budoucí důstojníky rozvědky GRU, zjistili novináři. Podle nich je Sergejev ženatý, má jednu dospělou dceru a pochází z vojenského města Ušaral v Kazachstánu u hranic s Čínou. V současnosti by mohl mít hodnost plukovníka rozvědky.

Pod svým pravým jménem působil Sergejev podle Respektu, skupiny Bellingcat a webu The Insider v letech 2007 až 2012 v osmi ruských společnostech; ve dvou z nich se přitom pohybovali lidé, kteří měli stejně jako on vazby na rozvědku GRU. V roce 2009 získal od jedné z ruských bank půjčku ve výši zhruba jednoho milionu dolarů - na co peníze využil, není jasné, protože podle skupiny Bellingcat dodnes nevlastní auto ani nemovitost.

Fedotov začal podle již dříve známých informací používat pas na toto jméno v roce 2010. Dokument převzal na stejné moskevské pobočce, kde byl vyhotoven pas také ostatním dvěma útočníkům na Skripala a dalším agentům vojenské rozvědky. Papírově měl pracovat pro společnost s názvem Business-Courier, což je název, který v té době neslo pětadvacet ruských firem.

Od té doby Sergejev pod svým novým jménem často cestoval po Evropě a Střední Asii. Server Fontanka.ru dříve zveřejnil, že Fedotov současně s dalšími agenty zapojenými do loňské neúspěšné otravy bývalého důstojníka ruské rozvědky Skripala v anglickém Salisbury přijel v roce 2014 do Prahy. Bylo to ve stejné době, kdy se zde nacházel i Skripal. Sergejev spolu s agentem, kterého novináři identifikovali jako Alexandra Miškina, zůstal v Praze osm dní, není ale jasné, co přesně ve městě dělali. Ve chvíli důstojníkovy otravy v březnu 2018 Fedotov rovněž pobýval v Británii.

The Insider a Bellingcat napsaly, že Fedotov navštívil v dubnu 2015 také Bulharsko. Stalo se tak ve stejnou dobu, kdy byl otráven místní obchodník se zbraněmi Emilijan Gebrev. Podobně jako Skripal i on útok přežil. V obou případech byla podle Bellingcat použita nervově paralytická látka typu novičok, která se v 70. a 80. letech minulého století vyráběla v tehdejším Sovětském svazu.

  • Nezávislá mezinárodní investigativní skupina Bellingcat zahájila svou činnost zkoumáním útoků v Sýrii. V roce 2012 ji založil Brit Eliot Higgins a nabízí zpravodajství v duchu občanského žurnalismu.
  • Od roku 2014 se specializuje třeba na odkrývání informací o ruských vojácích působících aktivně na Ukrajině.
  • Novináři Bellingcat mimo jiné dospěli k závěru, že o vyslání protiletadlového raketového systému Buk na východ Ukrajiny rozhodl přímo šéf ruské obrany Sergej Šojgu a prezident Vladimir Putin.

Dosud byla známa identita jen dvou útočníků na Skripala, později ale média přišla s informací, že do akce byl zapojen ještě třetí agent GRU známý pod krycím jménem Fedotov. 

Skupina Bellingcat již na podzim odhalila identitu dvou útočníků na Skripala. Jeden z obviněných v případu otravy agenta a jeho dcery ve Velké Británii se jmenuje Alexandr Miškin a pracuje pro ruskou vojenskou rozvědku GRU jako lékař. 

Druhým agentem, který se na otravě zřejmě podílel, je podle skupiny Bellingcat a britského deníku The Daily Telegraph plukovník GRU ověnčený řadou medailí Anatolij Čepiga. Veřejnosti byl předtím známý jako Ruslan Boširov. Čepiga podle listu bojoval v konfliktech v Čečensku a na Ukrajině a je držitelem nejvyššího ruského vyznamenání.

Moskva jakoukoli roli v případu odmítá. Podle skupiny Bellingcat se ale ruské úřady v posledních dvou měsících snaží o vymazání všech veřejných zmínek o Čepigovi, Miškinovi a Sergejevovi.

  • Skripal sloužil ve vojenské špionážní službě GRU, jejíž základy byly položeny v roce 1918. Je řízena generálním štábem ruských ozbrojených sil a skládá účty přímo prezidentovi. Své špiony vysílá do celého světa.
  • Explukovníka Skripala odsoudil ruský soud v roce 2006 k třinácti letům vězení za špionáž ve prospěch Británie. Údajně za odměnu 100 000 dolarů poskytoval v 90. letech informace o ruských špionech působících v Evropě a Spojených státech, spolupracoval s britskou MI6. V roce 2010 ho spolu s dalšími třemi osobami Moskva vyměnila za deset svých špionů zadržených v USA. Tehdy šlo o největší výměnu agentů od konce studené války. Skripal se poté uchýlil do Británie, uvedla BBC.
  • Podle spolupracovníka ČT Ivana Kytky pak dostal v Británii penzi a skromný domek. „Upřímně, až doteď o něm nikdo neslyšel,“ dodal Kytka. Na Skripala pohlížela Moskva jako na vlastizrádce, který podle všeho vážně narušil ruskou špionážní síť v Británii a ve zbytku Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády.
21:57Aktualizovánopřed 2 mminutami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 16 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 2 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 2 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 5 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.