Prezidentův čtyřdenní pobyt v nemocnici, zájem médií o jeho zdravotní stav a zveřejnění jeho lékařské zprávy. To všechno opět otevřelo debatu o tom, jak mají novináři psát o zdravotním stavu hlavy státu. Podle Tomáše Cikrta jsou problémem především lékaři, kteří se k němu v médiích vyjadřují, aniž by byl prezident jejich pacientem. „Je to neprofesionální,“ říká šéfredaktor Zdravotnického deníku a host pořadu Newsroom ČT24, který mimořádně vysílá v pondělí od 21:30.
Když prezident Miloš Zeman minulou neděli opouštěl nemocnici, novinářům mával. Zároveň se ale objevilo i video, ve kterém ochranka reportérům brání v natáčení a fotografování. Ve čtvrtek pak byla zveřejněna zpráva o prezidentově zdraví. V minulosti se přitom Zeman podobnému kroku bránil a kritizoval novináře, kteří se o podrobnosti o jeho zdraví zajímali.
„Je to prezident, je to velitel ozbrojených sil. Zájem o jeho zdraví je přirozený,“ říká šéfredaktor Zdravotnického deníku a bývalý mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt.„Novináři mají právo zajímat se o zdraví prezidenta, o tom já nemám pochybnosti,“ dodává.
Stejně tak hájí média i další žurnalisté. „Myslím si, že veřejnost má být podrobněji informována o zdravotním stavu prezidenta republiky, protože prezident dělá důležitá rozhodnutí a zároveň reprezentuje zemi navenek,“ říká redaktor týdeníku Respekt Ondřej Kundra.
Pro informování o zdraví prezidenta nejsou jasná pravidla
V Česku ale žádná ustálená pravidla pro informování o zdraví hlavy státu nejsou. „Neexistuje žádný předpis, který by říkal, na co jako veřejnost máme nárok. Ale můžeme se podívat do zahraničí, kde jsou prezidentské systémy,“ říká Cikrt. Ustálená praxe funguje například ve Spojených státech amerických, kde lékaři běžně o zdraví prezidenta podrobně informují.
„Protože tu nemáme zvykovou dohodu, tak létáme ze strany ke straně,“ dodává k tomu komentátor Lidových novin Petr Kamberský. A připomíná, jak novináři informovali o zdraví prezidenta Václava Havla. „Napřed jsme před prezidentským majestátem a aureolou Václava Havla úplně mlčeli, ale pak se děly takové věci, že se kreslila kapka hnisu, kterou lékaři vyňali z jeho plic,“ dodává.
Například v prosinci 1996 se štáb televize Nova dokonce pokoušel natáčet Václava Havla v nemocnici ze střechy protější budovy. „To jsme považovali za příliš velký průlom do intimity pacienta,“ vzpomíná tehdejší prezidentský mluvčí Ladislav Špaček.
Hodnotit prezidentovo zdraví na dálku je neetické, říká Cikrt
Podle Tomáše Cikrta ale takový přístup médií v současnosti není největším problémem. „Máme tu bulvární média, jejichž fotografové lezou na stromy a fotí z dálky. To tak nějak patří k té profesi. Já do této skupiny nepatřím, ale nevidím důvod, proč bych ty novináře nějak odsuzoval. Daleko větší problém jsou lékaři, psychologové a další samozvaní léčitelé na dálku, kteří těm novinářům říkají, co prezidentovi je,“ říká novinář.
Podle něj je problematické, že se někteří lékaři vyjadřují přímo k prezidentově zdravotnímu stavu, ačkoliv není jejich pacientem. „Velmi často psychiatrizují činnost prezidenta a to je velmi, velmi špatně. Pokud se nám prezident nebo jakýkoliv jiný politik nelíbí, považujeme ho za lumpa nebo nehodného člověka, tak tomu nedávejme nálepky psychiatrických nemocí,“ vysvětluje Cikrt s tím, že takové jednání může stigmatizovat duševně nemocné pacienty.
Ostatním novinářům radí, aby takovým hlasům nedávali prostor. „Tady bych doporučil, aby novináři těmto lékařům nenaslouchali, protože je to ostuda lékařské profese. Je to neprofesionální a neetické,“ uzavírá.
Hrad neinformuje dostatečně, myslí si novináři
Kritika ale často míří i na druhou stranu – tedy na prezidentskou kancelář. Ta současná podle některých novinářů neinformovala o zdraví Miloše Zemana příliš dobře.
„Myslím si, že to dlouhodobě je nedostatečné. Nikdy jsme neměli přímé vyjádření ošetřujícího lékaře,“ říká Kamberský. „Pražský hrad o tom dlouhodobě neinformuje. Neinformuje ani dopředu o tom, že má pan prezident jít do nemocnice – o tom se veřejnost dozvídá ze zjištění některých novinářů,“ dodává Kundra.
„U prezidenta Zemana je chyba v tom, že kancelář prezidenta republiky vytváří dojem, že je tam něco tajuplného, něco nezveřejněného. A to je právě to, co novináře provokuje a stimuluje k tomu, aby se snažili proniknout do toho tajemství,“ myslí si Špaček.
„Pokud chce prezidentská kancelář předejít nějakým nedorozuměním, tak musí informovat otevřeně. S určitou mírou, která chrání prezidenta, jeho soukromí a zdraví, ale zároveň tak, aby bylo jasné, jak na tom prezident je a že je schopen svůj úřad vykonávat,“ uzavírá Cikrt.
Zpráva spekulace pravděpodobně neukončí
Právě to se ale teď možná změní. Miloš Zeman při své středeční návštěvě poslanecké sněmovny oznámil, že Ústřední vojenská nemocnice zveřejní jeho kompletní zdravotní dokumentaci. To sice nemocnice na dotaz médií popřela, ale i tak ve čtvrtek vydala shrnující lékařskou zprávu.
I to někteří novináři přivítali. „Je dobře, že to přišlo. Mohlo to ale přijít dříve a otupilo by to mnohé spekulace,“ myslí si Cikrt. „Ta zpráva je překvapivě velice podrobná, možná ještě podrobnější než podobné zprávy u amerických prezidentů. Plyne z ní, že pan prezident je nemocný, ale nikoliv tak, že by ho to mělo diskvalifikovat pro výkon úřadu,“ dodává.
Přesto ale zpráva nemusí stačit k tomu, aby různé spekulace o prezidentově zdravotním stavu úplně ustaly. „Spekulace by skončily pouze v případě, kdy by byla zveřejněná kompletní zdravotní dokumentace, o čemž jsem přesvědčen, že to Hrad neudělá,“ říká Kamberský.
„Spekulace se nikdy neutnou. Teď si dokážu představit, že budou všichni podrobně číst tu zprávu a hledat něco, co je tam schováno,“ dodává Cikrt.
Jak se o zdravotních potížích prezidentů informovalo a informuje v zahraničí? A jak se novináři zajímaly o zdraví předchozích českých prezidentů? Odpoví Newsroom ČT24, výjimečně v pondělí 28. října od 21:30.
