Chtěli pravdivě a svobodně informovat o revolučním dění v Československu – Nezávislé tiskové středisko. Ivan Lamper, Jan Ruml nebo třeba Petruška Šustrová a další známá jména z disentu dohromady vytvořili redakci, která psala svobodné zprávy – Informační servis. První číslo vyšlo 20. listopadu 1989. „Vznikalo to samozřejmě na koleni, první dvě vydání vyšla napůl samizdatově,“ říká tehdejší redaktor Jaroslav Spurný. Další díl seriálu Mediální revoluce pořadu Newsroom ČT24.
Na první svobodné noviny se stály fronty. Po Praze je rozvážely stovky taxikářů
První nezávislý zpravodaj o dění z dob revoluce (zdroj: ČT24)
„Vzpomínám si, že jsme na tom po nocích pracovali s budoucím ředitelem Respektu Honzou Hrabinou. Tiskli jsme to ještě válečky a na kopírce, co jsme používali v samizdatu,“ popisuje začátky Informačního servisu investigativní novinář Spurný.
Bulletin vznikl spojením několika samizdatových listů, hlavně časopisu Sport a Revolver Revue. Pracovali na něm ale i novináři z Lidových novin nebo Originálního videojournalu. „Atmosféra byla prostě hektická, strašně svobodná, pěkná. Lidé nám volali a žádali nás, ať je navštívíme a dávali nám různé zprávy,“ popisuje jeden ze zakladatelů Informačního servisu Jan Ruml, dřívější mluvčí Občanského Fóra.
Někdy se muselo tisknout i dvakrát denně
Tehdejší zakladatelé Nezávislého tiskového střediska – například Ivan Lamper nebo právě Jan Ruml – začali tvořit v bytě mluvčího charty 77 Alexandra Vondry a pokračovali v Galerii Řečických ve Vodičkově ulici, kam se redakce postupně přesunula. „Před galerií stálo denně sto aut, taxikářů, kteří rozváželi Informační servis nejen po Praze, ale dokonce i na venkov,“ dodává Ruml.
O svobodné zprávy byl tehdy velký zájem a středisko někdy muselo tisknout i dvakrát denně. „Vlastně jsme měli zprávy z první ruky, z Občanského fóra, a snažili jsme se je zprostředkovat naprosto plasticky a jasně ostatním,“ vysvětluje Spurný.
První číslo Informačního servisu vyšlo 20. listopadu 1989. Další rok se noviny proměnily v časopis Respekt.