Na první svobodné noviny se stály fronty. Po Praze je rozvážely stovky taxikářů

Nahrávám video

Chtěli pravdivě a svobodně informovat o revolučním dění v Československu – Nezávislé tiskové středisko. Ivan Lamper, Jan Ruml nebo třeba Petruška Šustrová a další známá jména z disentu dohromady vytvořili redakci, která psala svobodné zprávy – Informační servis. První číslo vyšlo 20. listopadu 1989. „Vznikalo to samozřejmě na koleni, první dvě vydání vyšla napůl samizdatově,“ říká tehdejší redaktor Jaroslav Spurný. Další díl seriálu Mediální revoluce pořadu Newsroom ČT24.

„Vzpomínám si, že jsme na tom po nocích pracovali s budoucím ředitelem Respektu Honzou Hrabinou. Tiskli jsme to ještě válečky a na kopírce, co jsme používali v samizdatu,“ popisuje začátky Informačního servisu investigativní novinář Spurný.

Bulletin vznikl spojením několika samizdatových listů, hlavně časopisu Sport a Revolver Revue. Pracovali na něm ale i novináři z Lidových novin nebo Originálního videojournalu. „Atmosféra byla prostě hektická, strašně svobodná, pěkná. Lidé nám volali a žádali nás, ať je navštívíme a dávali nám různé zprávy,“ popisuje jeden ze zakladatelů Informačního servisu Jan Ruml, dřívější mluvčí Občanského Fóra. 

Někdy se muselo tisknout i dvakrát denně

Tehdejší zakladatelé Nezávislého tiskového střediska – například Ivan Lamper nebo právě Jan Ruml – začali tvořit v bytě mluvčího charty 77 Alexandra Vondry a pokračovali v Galerii Řečických ve Vodičkově ulici, kam se redakce postupně přesunula. „Před galerií stálo denně sto aut, taxikářů, kteří rozváželi Informační servis nejen po Praze, ale dokonce i na venkov,“ dodává Ruml. 

O svobodné zprávy byl tehdy velký zájem a středisko někdy muselo tisknout i dvakrát denně. „Vlastně jsme měli zprávy z první ruky, z Občanského fóra, a snažili jsme se je zprostředkovat naprosto plasticky a jasně ostatním,“ vysvětluje Spurný. 

První číslo Informačního servisu vyšlo 20. listopadu 1989. Další rok se noviny proměnily v časopis Respekt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 1 hhodinou

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 3 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 11 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 11 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 13 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...