Letošní Novinářské ceny ovládla témata války na Ukrajině. Cenu za nejlepší psaný rozhovor získala Petra Procházková z Deníku N za interview s ruským politologem, v audiovizuální sekci cenu za nejlepší reportáž obdrželi zpravodaj Michal Kubal a kameraman Vojtěch Hönig za příspěvek „Ukrajina: tváře války“. Reportér ČT Václav Černohorský, který válku rovněž pokrýval, si odnesl Cenu Karla Havlíčka Borovského.
Ocenění za nejlepší psanou reportáž si odnesli Ondřej Kundra a Tomáš Brolík z Respektu za téma vyšetřování válečných zločinů. U porotců rezonovala také sonda do slovenské společnosti čtyři roky po vraždě novináře Jána Kuciaka v kategorii nejlepší audiovizuální rozhovor, za který si odnesli cenu Nikola Klepáčková a Lukáš Nechvátal z Investigace.cz, nebo investigativní příspěvek Petra Třešňáka zachycující dlouhodobé týrání klientů s chováním náročným na péči. Zvláštní cenu si odnesl Petr Koubský za analytické texty mapující dějiny Ruska a Ukrajiny.
Ve válkou zasažené zemi natáčeli Michal Kubal a Vojtěch Hönig, kteří získali cenu za nejlepší reportáž. „Myslím, že jsme se snažili zprostředkovat to, co jsme tam na tom místě viděli,“ řekl ve středečních Událostech, komentářích Kubal. Na samotné válce ho prý překvapila míra bestiality a vraždění civilního obyvatelstva. „Když jsme tam jeli, tak jsme věděli, že ruská armáda si příliš neláme hlavu s tím, jestli zasáhne civilní cíle nebo ne. Ale že to bude tak cílené vraždění z bezprostřední blízkosti, to byla jedna z těch věcí, kterou jsem opravdu v 21. století nečekal,“ popsal.
To, na jakém tématu nejlépe ukázat situaci, se podle Kubala odvíjí od fáze války. „Každá z fází chce trochu jiný příběh, trochu jiný přístup,“ poznamenal. Recept na to, jak najít hranici mezi emocionalitou a profesionalitou, podle něj spočívá právě ve vyprávění příběhu, „který se odehrál před našima očima. Co nejvěrněji, tak, jak jsme ho viděli,“ dodal.
Cenu Karla Havlíčka Borovského obdržel zahraniční zpravodaj ČT Václav Černohorský za zasvěcené zahraniční zpravodajství v časech mírových i válečných. V Událostech, komentářích připomněl zemětřesení, které zasáhlo Turecko a Sýrii v únoru letošního roku. „Míra zkázy, kterou jsem tam mohl vidět, bylo něco, co jsem v životě ještě neviděl,“ popsal.
Dodal ale, že vždy zbývá naděje. „A pokud bychom v to nevěřili, tak bychom sami podlehli beznaději. Naděje je jenom v tom, že jsou lidé ochotni své příběhy skrze nás zprostředkovávat. Právě proto, abychom upozornili na to, co se jim děje. A oni to často v těchto, pro ně tragických, situacích dělají naprosto nezištně. Jenom věří tomu, že se jim uleví nebo se jim dostane konkrétní pomoci. A v tom je naděje,“ sdělil zpravodaj.
Novinářská křepelka pak patří Janu Cibulkovi z iRozhlasu za otevírání a zpřístupňování nových témat veřejnosti.
Ocenění za nejlepší psaný komentář dostal Stanislav Biler z on-line magazínu JÁDU za text, ve kterém vystupuje proti způsobu fungování současné společnosti. Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek natočili Adéla Paclíková, Ondřej Golis a Petr Orozovič z ČT1 na téma ruských špionážních postupů v Evropě.
Zvláštní cenu za inovativní on-line žurnalistiku mají Pavel Kasík a Matouš Lázňovský ze Seznam Zpráv za text o omikronu a cenu za Solutions Journalism – žurnalistiku zaměřenou na řešení si odnesly Dominika Hromková a Michaela Endrštová z Aktuálně.cz za téma nasazení mentorů, kteří pomáhají mladým učitelům. Cena za regionální žurnalistiku míří do MF Dnes Brno a Jižní Morava Marku Osouchovi a Jiřímu Punčochářovi za rozhovor s hokejovým bossem Liborem Zábranským o jeho politických aktivitách.
V kategorii nejlepší česko-slovenský kreslený vtip, komiks nebo karikatura bodoval Petr Polák z Deníku N, česko-slovenskou cenu veřejnosti dostala reportérka Deníku N Zdislava Pokorná za mapování aktivit Vratislava Mynáře a Martina Nejedlého na Pražském hradě.
Nové omezení
Letos poprvé přistoupili organizátoři soutěže k omezení pro autory a autorky příspěvků. Každý z nich mohl být v dané kategorii zastoupen nanejvýš třikrát. Přesto porota vybírala u jedenácti kategorií vítěze z 628 příspěvků. Složení porot u Novinářské ceny se pravidelně obměňuje a má mezinárodní přesah. Mezi porotci jsou Slováci, Němci, ale také například Norka nebo Američan. Ceny se udělují ve čtrnácti kategoriích, do jedenácti z nich může nominovat veřejnost.
Novinářskou cenu pořádá Nadace Open Society Fund (OSF) od roku 2010 a oceňuje v ní novinářské počiny, které nevšedním způsobem zachycují problematiku dnešní společnosti. V každé kategorii získá vítěz finanční odměnu.
„Média jsou klíčovou službou, která lidem ve svobodné a otevřené společnosti přináší nezávislé informace a fakta a posiluje kritické myšlení. Bez toho není demokracie možná. V době, kdy někteří naši vrcholní politici vyzývají lidi, aby nevěřili médiím, má Nadace OSF o to větší motivaci podporovat kvalitní žurnalistiku a věnovat jí pozornost. A jasně se postavit za práci novinářů z celého širokého spektra médií, ať už v České republice nebo nám blízkém Slovensku,“ uvedla ředitelka Nadace OSF Martina Břeňová.
