Státní i opoziční ruská média si z demonstrací vybírají, co se jim hodí. Objektivita není, tvrdí zahraniční novináři

Už druhý týden se v Rusku konají demonstrace na podporu vůdce tamní opozice Alexeje Navalného. Policie se demonstranty snaží tvrdě potlačit. Mezi lidmi, které doposud zadržela, je i padesátka novinářů. Ti se přitom na podobné akce vybavují vestami, visačkami nebo jinými dokumenty, které potvrzují, že patří k médiím. Pravdivé informace z protestů se přitom k ruské veřejnosti nedostávají, státní i nezávislá média si realitu ohýbají tak, aby se hodila k jejich přesvědčení.

„Když by divák protestů v Rusku sledoval pouze vládní média a někdo jiný pouze ta opoziční, tak si pak budou vyprávět o dvou úplně různých událostech,“ popisuje současnou situaci v Rusku česká novinářka Petra Procházková. Jako expertka na tuto zemi, která v ní řadu let žila a jako novinářka pracovala, sleduje veškeré dostupné zdroje. Obrázek, který nejvíc odpovídá realitě, si ale musí poskládat sama.

Jako příklad dává informace ohledně počtu protestujících. „Prokremelská média snižují počty, kam až to jde, a hovoří o tom, že tam bylo pár agresivních mladíků a zmanipulovaný dav. Naopak opoziční a nezávislá média si trošku v účasti přidávají, a i když já si třeba myslím, že určitě nebylo po celém Rusku 300 tisíc demonstrantů, oni takové číslo klidně pustí,“ popisuje Procházková, která nyní píše pro Deník N.

Symbolem posledních dní se stal příběh ženy, kterou jeden z těžkooděnců kopl tak silně, až skončila v nemocnici. Druhý den pak svět obletěly záběry, na kterých se jí policista s kyticí omlouvá. „Vládní média zdůrazňovala, že policistovi někdo stříknul něco do očí, že byl rozčílen a pořádně neviděl. A přišel do nemocnice a ona omluvu přijala. Druhá strana zase už od začátku popisovala, že žena málem umírá, že je v kritickém stavu. To pravda nebyla. Takže případ zveličovala,“ pokračuje novinářka Procházková.

Úřady zahraniční novináře většinou ignorují

To, že se teď s rezervou musí brát i jindy nezávislá média, potvrzuje také zpravodaj Polské televize v Rusku Tomasz Dawid Jedruchów. „Ne, že by lhali, ale využívají různých situací, které jsou pochybné, aby ukázali, že ne všechno, co se děje, je v pořádku. Což víceméně znamená, že každou událost, kterou řešíme, se musíme snažit ověřit. Protože nesmíme důvěřovat žádné ze stran,“ říká.

Cokoli si ověřit je ale pro zahraniční novináře v Rusku nesmírně obtížné. Ruské úřady totiž s nimi buď nekomunikují, nebo si nechávají na odpověď i několik dní. „Často máme problém dostat nějaké informace nebo vůbec s někým si domluvit rozhovor, protože lidé se hrozně bojí mít kontakt se zahraničními médii,“ vysvětluje Jedruchów.

Svou profesi ale nezatajuje. Na demonstrace, které zpravodajsky pokrývá, obléká bundu s logem stanice a polskou vlajkou. „Novinář se snaží nějakým způsobem odlišit. Občas se ale stává, že to policisté vůbec neberou v potaz a pokud mají pokyn, tak stejně novináře můžou zadržet. Každopádně se snažíme být viditelní, je to pro naši bezpečnost,“ popisuje.

Bloggeři jako zdroj informací

Většinu z padesátky zadržených novinářů při protestech minulý víkend policie pustila po pár hodinách. Podle Petry Procházkové se tak děje ze dvou důvodů – zastrašení a omezení, aby reportér nemohl do světa vysílat informace.

Jejich práci pak často přebírají občanští žurnalisté, kterých v Rusku přibývá, a zahraniční novináři jejich svědectví často při práci používají. V Novosibirsku tak například působí blogger Timur Chanov.

„Na místě bylo mnoho lidí a když jste v davu, tak není pohodlné natáčet. Občas do mě strčili policisté, ale strkali i do ostatních. Někoho také lovili z davu. To bylo pro Novosibirsk neobvyklé, protože po mnoho let, kdy se tu konaly různé akce, se policie do nich nikdy nevměšovala. To se stávalo v Moskvě, Petrohradě a některých dalších městech, ale v tom našem ne,“ popisuje současné protesty blogger Chanov.

Tvrdí, že se vyjadřuje svobodně a že ho nikdo neomezuje. Na jakoukoli cenzuru si nestěžuje ani polský novinář Jedruchów. Na paměti ale přesto má, že jeho práci zaznamenává ministerstvo zahraničí, které ho může ze země kdykoli vyhostit.

Reportáž z protestujícího Ruska přinese pořad Newsroom ČT24 v neděli večer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Není možné, aby Rusko vyrábělo víc zbraní než členské státy NATO, řekl Rutte

V nizozemském Haagu začíná v úterý dvoudenní summit Severoatlantické aliance, jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu a podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Podle prezidenta Petra Pavla se budou vrcholní politici zabývat také snahou o uklidnění situace mezi Izraelem a Íránem. Generální tajemník NATO Mark Rutte před zahájením jednání řekl, že si lidé v členských zemích potřebu navýšení investic do armády uvědomují a podporují.
10:22Aktualizovánopřed 15 mminutami

Navzdory prvotním útokům příměří mezi Izraelem a Íránem pokračuje

Příměří mezi Izraelem a Íránem, které v noci na úterý oznámil americký prezident Donald Trump, vpodvečer výrazně nenarušil útok ani jedné z bojujících stran. Klid zbraní měl platit od rána, Izraelci a Íránci se ale bezprostředně poté navzájem obvinili z vojenských úderů. V posledních hodinách však už agentury nezmiňují žádné další narušení klidu zbraní.
05:54Aktualizovánopřed 50 mminutami

Vyhrožování ze strany diktátorských režimů musíme brát vážně, říká Bartošek

„Musíme velmi pozorně poslouchat totalitní režimy, protože ony to, co říkají, tak udělají. Jako když (ruský vládce Vladimir) Putin říkal, že Ukrajina nemá právo na existenci a napadl ji. Stejně tak Írán říká, že Izrael nebude existovat,“ prohlásil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Pevně věří, že prezident USA Donald Trump má kolem sebe kvalitní lidi a odborníky, kterým bude ochoten naslouchat. Po otázce ohledně zvyšování výdajů na obranu se nechal slyšet, že „každý, kdo zpochybňuje obranyschopnost republiky, zrazuje zemi a jde proti jejím zájmům“.
před 55 mminutami

Ruské útoky zabily ve městě Dnipro patnáct lidí

Počet obětí ruského útoku na město Dnipro stoupl z původních sedmi na patnáct, uvedl v úterý vpodvečer šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Dalších dvě stě lidí je zraněných. Ve městě jsou rozsáhlé škody. V nedalekém městě Samar přišli dva lidé o život a čtrnáct utrpělo zranění, dodal. Policie v úterý ráno informovala, že v Sumské oblasti zabil ruský dronový útok v noci na úterý dítě a dva dospělé.
08:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael opět střílel u center pomoci v Gaze, říkají Palestinci

Při izraelské střelbě u střediska pro distribuci humanitární pomoci na jihu Pásma Gazy zemřelo v úterý podle úřadů kontrolovaných Hamásem 25 lidí. Uvádí to AFP, která s odkazem na civilní ochranu už dopoledne informovala o jiné střelbě u centra pomoci ve střední části Pásma Gazy s 21 mrtvými. K poslednímu incidentu se izraelská armáda zatím nevyjádřila. Na fungování systému distribuce pomoci v Gaze se snesla kritika ze strany OSN. „Zemřít hlady nebo se nechají zabít ve frontě na jídlo,“ popsal tamní podmínky mluvčí Úřadu pro lidská práva.
10:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Stovky hasičů zápolí s požárem na Chiosu

Ostrov Chios, ležící v severovýchodní části Egejského moře, sužují již třetím dnem rozsáhlé lesní požáry, kvůli nimž musely stovky obyvatel opustit své domovy. Proti požáru zasahují více než čtyři stovky hasičů, kteří se snaží zabránit jeho šíření do oblastí proslulých produkcí mastichy – pryskyřice využívané v potravinářství, medicíně i kosmetice. Suchá a horká léta představují pro Řecko dlouhodobý problém. Na letošní sezonu je proto připraveno až 18 tisíc hasičů, kteří čelí výzvě, jež se v důsledku změny klimatu nadále prohlubuje.
před 6 hhodinami

Soud povolil Trumpovi obnovit deportace migrantů do jiných než jejich zemí

Nejvyšší soud USA umožnil v pondělí vládě prezidenta Donalda Trumpa obnovit deportace migrantů do jiných než jejich vlastních zemí. Americká administrativa jim při tom podle tohoto rozhodnutí nemusí nabídnout možnost prokázat, jaká újma by jim tam mohla hrozit. Informovala o tom agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Situace je až depresivní, říká o sporu Harvardu s Trumpem vědkyně

Vědkyně Katarína Pšenáková působící v Praze studovala až do loňského roku na Harvardově univerzitě v Bostonu, kde má stále řadu kontaktů. Popsala, jak akademici vnímají spory s administrativou Donalda Trumpa a jaké to má dopady na vědu.
před 9 hhodinami
Načítání...