Jméno opozičního ruského politika Alexeje Navalného intenzivně skloňují jak světová, tak ruská média. Od jeho návratu z berlínské nemocnice, kde se léčil po srpnové otravě, uběhl víc než týden. Od té doby je ve vazbě a není dne, kdy by o něm neinformovali novináři ruských státních i nezávislých médií. V jaké atmosféře o něm píšou? A s jakými rozdíly? Na to se pořad Newsroom ČT24 exkluzivně ptal ruské novinářky, aktivistky a bojovnice za práva vězňů Zoji Světovové.
Novinářka: Navalnyj byl pro ruskou televizi bloger nebo pacient. Až teď ho začala nazývat jménem
„Zdá se mi, že dřív Navalného nenazývali Navalným. Stejně jako Putin nikdy neříká jeho příjmení, mluví o něm jako o blogerovi nebo berlínském pacientovi. Teď ale státní média uvádí jeho jméno i příjmení,“ popisuje Světovová největší změnu.
Velkou pozornost kritikovi režimu a prezidenta Vladimira Putina věnují státní i opoziční média. Především v těch státních to nebývalo zvykem. Novináři informovali o jeho přeletu z berlínské nemocnice do Ruska i o jeho zadržení bezprostředně po přistání.
„Na stanicích ruské státní televize se mluví samozřejmě o tom, že je Navalnyj provokatér, že je dobře, že ho zatkli, protože neplnil své povinnosti, například se neohlašoval federální inspekci výkonu trestů. A že je potřeba, aby jeho podmíněný trest byl převeden na nepodmíněný,“ popisuje Světovová.
Varování pro novináře
Velkým tématem je Navalného investigativní snímek, který jeho tým zveřejnil dva dny po návratu. Ten obviňuje prezidenta, že mu jeho spolupracovníci z ukradených veřejných peněz platí stavbu luxusního sídla. Za jeden den nasbíral 24 milionů zhlédnutí. Okolí ruského prezidenta ale takové zprávy odmítá, stejně tak ruská státní televize.
Opoziční média víc než to zajímá, co se s Navalným bude dít dál. „Tam se samozřejmě na prvním místě objevují informace o Alexeji Navalném, o vězení, ve kterém se nachází, a o nadcházejících soudních zasedáních. Nejvíc se ale aktuálně hovoří o protestech. O tom, že k mnohým opozičním novinářům přicházeli policisté a varovali je před tím, že by se neměli účastnit demonstrací. Šlo o novináře, kteří už dříve byli na podobných akcích a byly jim za to uděleny tresty,“ vysvětluje Světovová.
