Background ČT24 strana 5 z 5

Zelený Raoul jezdil z Třebíče do redakce autobusem, na Florenci ho vyzvedla sekretářka a donesla do Reflexu. Ze začátku nám všichni říkali, že je to blbý. To tak bývá, už jsem si zvykl, popsal Milan Tesař, autor komiksu, kulturní novinář i satirik s provokativním humorem. Podílel se taky na České sodě, která se podle něj stala populární až se vznikem sociálních sítí, kdy zlidověla. V dalším dílu podcastu Background ČT24 zavzpomínal kromě zeleného ufouna a spolupráce s Petrem Čtvrtníčkem také třeba na to, jak ještě před rokem 1989 v Zemědělských novinách kladivem opravoval novinové šotky.

Základem pro její články jsou čísla, na jejich pozadí ale vypráví příběhy. Právě ty ekonomickou novinářku Zuzanu Kubátovou v byznysovém světě baví nejvíc. Vypráví o nejbohatších Češích i o nejmenších, ale o to zajímavějších podnikatelích. V médiích se pohybuje už téměř čtyřicet let, může už proto srovnávat – třeba byznysmeni bývali podle ní k médiím daleko vstřícnější. O tom, co dalšího se změnilo a jak obtížné je pro novináře proniknout do světa miliardářů, mluvila Zuzana Kubátová v novém díle podcastu Background ČT24.

Noviny pod jeho vedením vydávaly články, po kterých padaly vlády a rezignovali politici. V médiích pracuje přes 25 let, prošel čtyřmi deníky. Jeden z nich, Mladou frontu DNES, dokonce vedl. Pak si založil vlastní časopis. A protože každou redakci musí někdo řídit, jmenoval se tam šéfredaktorem. „Nikdy jsem si nemyslel, že by mě něco mohlo bavit víc než vedení největších novin, a zjistil jsem, že může,“ říká Robert Čásenský, dnes šéfredaktor a vydavatel časopisu Reportér a také host podcastu Background ČT24.

Do televize nenastoupil, ale narukoval, a ještě v 90. letech odjel jako zpravodaj do Ruska. Dnes Zdeněk Šámal v ČT vede zpravodajství a sport, a místo vlastních reportáží a vstupů přemýšlí nad inovacemi ve vysílání. Odráží také útoky na ČT, stejně jako otázky na platy redaktorů a moderátorů. „Naší nejlepší obranou je kvalita naší práce,“ opakuje často na televizních poradách i na veřejnosti. Jaké to je šéfovat zpravodajskému kanálu a zvyšovat mu sledovatelnost, proč má každá reportáž obsahovat lidský příběh a proč si zrušil Twitter, o tom mluvil v dalším díle podcastu Background ČT24.

Začínal tak, že hlásil počasí. Nikdy nenatočil reportáž a přesto jeho jméno neodmyslitelně patří k Televizním novinám. A v posledních letech i politickým debatám TV Nova. Rey Koranteng je zapamatovatelný po jméně i vzhledu, a to mu prý pomohlo k tomu být v devatenácti letech u startu TV Nova. Rozhovory spíš odmítá, nerad totiž opakuje odpovědi na stejné otázky. Pozvání do podcastu Background ČT24 ale přijal. A mluvil o bábě pod kořenem, zvířátku na konci relace i tweetování o kauze Vrbětice.

Psal o tom, jaké to je mít pleš. Postavil se s hákovým křížem před dům s malbou srpu a kladiva a zavolal policisty. Kvůli článku po sobě nechal také házet fekáliemi. Je však i autorem seriózních reportáží ze zahraničí, cestovatelských i odborných textů. Ivan Brezina je novinář, který se představoval jménem Studentských listů, Lidových novin, časopisu Reflex nebo magazínu Maxim a který se osm let soudil s Milošem Zemanem o omluvu. Jak tvořil dřív a jak podle něj pracují média dnes, popisuje v dalším díle podcastu Background ČT24.

Do Polska odjel v roce 1992, ještě jako zpravodaj Československého rozhlasu. Už jako nejdéle působící zahraniční zpravodaj České televize se Miroslav Karas vrátil loni, bohatší o zkušenosti z Ruska, Ukrajiny a dalších zemí regionu. Západ ho prý nikdy nelákal, i když Východ ho občas postavil do nezáviděníhodných situací. Polská a ruská média sleduje vedle těch českých každý den, k obědu si pak místo knedlo-vepřo-zelo dá radši zelí se zelím a ruský boršč. Svůj novinářský život za hranicemi přiblížil Miroslav Karas v podcastu Background ČT24.

Česko zažije výraznou proměnu premiérského typu, odhaduje v podcastu Background ČT24 Václav Dolejší, který se politice coby reportér i komentátor věnuje už přes dvacet let. Podle něj „ukřičeného“ Andreje Babiše (ANO) v čele vlády vystřídá „uvážlivý“ Petr Fiala (ODS) – a s jeho nástupem ubude výkřiků i atraktivních titulků a chybět budou taky střípky ze soukromého života.

Z hlavy si pamatuje nejen každého dalšího premiéra, ale vybaví si i výsledky snad všech parlamentních voleb. „První volby, které jsem jako novinář pokrýval, byly první volby, ve kterých jsem mohl volit,“ vzpomíná v podcastu Background ČT24 s podtitulem Generace novinář Jindřich Šídlo. A popisuje také to, jak se politické reportování za uplynulých třicet let vyvinulo.

Novinařinu se naučila v Československém rozhlase, kde její tehdejší šéfové ještě během listopadu 1989 zabavovali pásky s nevhodným materiálem. Když probíhala generální stávka, novinářka Barbora Tachecí si s kolegy prosadila, že z ní bude dělat přímý přenos. „Když jsme si sedli na dvouhodinové vysílání, měla jsem pocit historického okamžiku,“ vzpomíná. Později, když se pustila do politických rozhovorů, se pro ni vžilo, že je ostrá, tvrdá a nekompromisní. A byla to právě ona, kdo v české žurnalistice formoval žánr politického rozhovoru. Co vše se od revoluce v práci Barbory Tachecí změnilo, popisuje ve druhém dílu podcastu Background ČT24.

Místo internetu používal výstřižkovou službu, vstával ve čtyři ráno a do sedmi se učil psát na stroji, aby mohl v redakci pracovat na svých textech. Dnes přitom běžně kromě počítače a internetu používá i aplikace k šifrované komunikaci. Jaroslav Spurný je jedním z mála stále píšících českých novinářů, kteří své první články vydávali ještě v samizdatu. Své novinářské začátky, vznik novodobé české žurnalistiky i její vývoj v posledních třech dekádách reportér přibližuje v premiérovém díle podcastu Background ČT24 s podtitulem Generace.