Základem pro její články jsou čísla, na jejich pozadí ale vypráví příběhy. Právě ty ekonomickou novinářku Zuzanu Kubátovou v byznysovém světě baví nejvíc. Vypráví o nejbohatších Češích i o nejmenších, ale o to zajímavějších podnikatelích. V médiích se pohybuje už téměř čtyřicet let, může už proto srovnávat – třeba byznysmeni bývali podle ní k médiím daleko vstřícnější. O tom, co dalšího se změnilo a jak obtížné je pro novináře proniknout do světa miliardářů, mluvila Zuzana Kubátová v novém díle podcastu Background ČT24.
Dřív Křetínský odpovídal do hodiny, teď už byznysmeni tak ochotní nejsou, říká novinářka Kubátová
Hlavní protagonisté jejích textů jsou lidé jako Pavel Tykač, Karel Komárek nebo Martin Roman. O nejbohatších Češích píše, ale také se s nimi potkává a komunikuje. Do vrcholového byznysu novinářku Zuzanu Kubátovou dostaly tisíce článků, které ekonomice věnovala na stránkách hned několika médií. Rozhovor s nejbohatším Čechem ale udělat nestihla.
„S Petrem Kellnerem jsem rozhovor nikdy nedělala, tohle štěstí mě nikdy nepotkalo,“ říká Zuzana Kubátová. Z Ostravy, kde s novinařinou začínala, totiž přijela do Prahy až ve chvíli, kdy už Kellner s médii mluvil výjimečně. „Už byl top český byznysmen, a když byl ochotný rozhovor dát, udělali ho šéfové. A udělali ho výborně, mimochodem,“ vysvětluje Kubátová.
Právě změna v Kellnerově přístupu k médiím změnila podle Kubátové celou ekonomickou novinařinu. Po jeho vzoru začali méně komunikovat s novináři i ostatní velcí podnikatelé a investoři. Doby, kdy si běžně esemeskovala třeba s Danielem Křetínským, už jsou pryč. Napřímo komunikují podle Kubátové jen v případě, kdy skutečně mají zájem. Na vyjasnění nějaké zprávy nebo na tom, aby se informace dostala ven.
„Politici jsou za mediální výstup vděční, byznysmeni ho nepotřebují“
„Lidé z byznysu nemají potřebu v médiích vystupovat, to platí léta. Vždycky byla averze vůči bohatým lidem, popularitu u sousedů si nekoupí tím, že budou někde říkat, kolik mají peněz. Samozřejmě, je velký tlak mediálních agentur a různých lidí, kteří pro byznysmeny a jejich firmy dělají, aby témata dostali do médií. A řada firem se snaží dostat do médií i šéfy firem. Ale u politika, který je zpravidla za každý mediální výstup vděčný, tak byznysmeni to tak nepotřebují,“ vysvětluje rozdíly Kubátová.
Teď je šéfreportérkou byznysové části Seznam Zpráv, dřív psala do Hospodářských novin, Mladé fronty DNES nebo Týdne. Začínala na Ostravsku, konkrétně v roce 1983 v domácím zpravodajství v Československém rozhlase. Tam také zažila obměnu novinářské generace, která ale podle ní nebyla tak rychlá jako v hlavním městě. „Po roce 1990 přišli do rozhlasu kolegové, kteří v něm nuceně skončili v roce 1968. Což byly úctyhodné osobnosti, ale byly z jiné doby. A to budilo určité konflikty,“ vzpomíná.
K ekonomice se dostala až po odchodu z rádia, když hledala obor, ve kterém by se po vzoru jiných „vyprofilovala“. A nabízela se právě ekonomika. „Tenkrát začínala privatizace a říkala jsem si, že když všichni máme investovat do fabrik, o kterých vůbec nic nevíme, tak jsem zkoušela popisovat fabriky, které vydávaly akcie. A už jsem u toho zůstala, protože jsem v tom objevila příběhy,“ popisuje Kubátová. Další příběhy ke zpracování jí dala kuponová privatizace, vznik kampeliček nebo bankovní krize. Spoustu dalších úspěšných i naopak neúspěšných podnikatelů generovala samotná doba 90. let.
„Udržet vliv je v médiích snazší než vydělat peníze“
Postupně se naučila, jak k úspěšným lidem získat a udržet si přístup. A nedělat chybu, kterou podle ní dělají někteří jiní novináři, zvlášť ti, kteří se věnují politice. „Mají tendenci se na byznysmeny dívat s despektem nebo apriori s podezřením, že peníze, které mají, si určitě nemohli vydělat poctivým způsobem. Myslím, že základní podmínka pro to, aby s nimi člověk mohl komunikovat, je chápat pravidla byznysu, vědět, že to není nic špatného, špinavého, že vydělávat peníze není nic nemorálního,“ vysvětluje a dodává, že neméně důležité je psát články tak, aby byly i pro takové lidi zajímavé.
Osobní zkušenost má také s podnikateli jako vlastníky českých médií. Psala pro Hospodářské noviny Zdeňka Bakaly i Mladou frontu DNES, když ji koupil Andrej Babiš. Z mediálního byznysu se těmito převody stala vlivová záležitost, která podle ní ale nemusí být nutně negativní. „Pomohlo to novinařině, protože se po redakcích nechce za každou cenu vydělávat peníze. Někdy stačí udržet vliv, což je samozřejmě pro zaměstnance vždycky trošku jednodušší situace, protože vydělávat peníze v mediálním byznysu je dnes těžké,“ vysvětluje Kubátová svůj názor.
Řada mediálních projektů by navíc podle ní kvůli nedostatku peněz musela skončit nebýt vlastníků, kteří si díky nim chtějí udržet vliv. „Konkurence a profesionalita na trhu docela dobře fungují a nemyslím si, že by to nějak zkreslovalo informace, které se dostávají ke konzumentům,“ uzavírá.
Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, YouTube a Podcasty Google a Apple.