Background ČT24 strana 2 z 5

Investigativní žurnalistika ji sice stresuje, její přínos pro společnost ale považuje za zásadní. „Zachovat si chladnou hlavu a nepřepálit, co můžete doložit. A neudělat zbytečnou botu, na kterou vás někdo chytí,“ radí hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová, která za svoji investigativní práci získala dvě novinářské ceny. Kromě toho v médiích vysvětluje ekonomická témata nebo reportuje o energetice, svém srdečním tématu. V podcastu Background ČT24 mluví i o řízení redakcí či mladých novinářích.

Mluvit jazykem, kterému rozumí mladá generace, je podle Julie Stejskalové zásadní úkol, který teď musí splnit veřejnoprávní média. „Mají strašně důležitou roli orientovat diváky a posluchače v tom, co se děje,“ říká v podcastu Background ČT24 šéfredaktorka zpravodajství a publicistiky Českého rozhlasu. Sama zažila „ideologickou nalejvárnu“ při studiu, nesvobodu v redakci a následnou transformaci České tiskové kanceláře po pádu železné opony. V ČTK strávila Stejskalová většinu své profesní kariéry, jako její zpravodajka reportovala ze Sovětského svazu a po revoluci také z USA.

Média se naučila se slovem Rom v titulku šetřit, ale pořád si myslím, že většina zpráv o Romech má negativní nádech, říká komentátor iDNES.cz Patrik Banga. Novinářem se stal během konfliktu na Balkáně, kvůli romskému původu mu ale jeho profesi mnohdy nevěřili. „Pozitivní drzost, nikdy jsem se nebál,“ odpovídá na otázku, co mu pomohlo k úspěchu. O kariérní cestě nebo knize, se kterou vyhrál Magnesii Literu, mluví v podcastu Background ČT24.

„Lidé, kteří sloužili totalitním režimům, mají většinou krátkou paměť, zatímco ti, kteří se za svůj život nestydí, naopak vypráví,“ říká ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. S kolegy sbírá příběhy válečných veteránů, disidentů i třeba agentů StB. „Soudní vyrovnání s minulostí se nám nepovedlo, ale osobní vyrovnávání s minulostí nakonec každého dožene,“ myslí si Kroupa, jehož otec podepsal Chartu 77. O vzpomínkách na dětství i práci pro Český rozhlas mluví v podcastu Background ČT24.

Zrušit let na poslední chvíli a vydat se na druhou stranu země; sbalit si sako a košili i na výlet s dětmi; nechat v obchodě plný nákupní košík a utíkat natáčet. I to pro Martina Řezníčka obnášela práce zahraničního zpravodaje ve Spojených státech. „Těžko se plánuje a rodina na to dost často doplácí,“ říká Řezníček v podcastu Background ČT24 k letům stráveným v USA. Dnes moderuje Události a Události, komentáře – dění v zámoří ale dál sleduje. „Spojené státy jsou více rozdělené, než když jsem tam žil, politika rozděluje i rodiny,“ dodává.

Kulturní oddělení v médiích je místem, kde při finančních škrtech nejčastěji padají hlavy. „Je to otloukánek,“ popisuje situaci na mediální scéně kulturní publicista Jan Vitvar z časopisu Respekt. Podle něj ale kultura v dnešní době nabývá na významu. „Není to jenom o kráse, v kultuře se čím dál častěji odrážejí důležité věci, které se řeší ve společnosti,“ říká. V podcastu Background ČT24 se kromě významu kultury zamýšlí i nad tím, proč právě v Respektu – na rozdíl od jiných tištěných médií – kulturní rubrika dlouhodobě funguje v takovém rozsahu.

Poslanci si v devadesátých letech většinou mysleli, že je Česká televize jejich. Často o ní nevědí nic ani dnes, myslí si první generální ředitel ČT Ivo Mathé. Původně producent a později kancléř prezidenta Havla volá po zvednutí televizního poplatku, jehož současnou výši označuje za směšnou. „Za pět korun denně dostává divák hodně,“ vysvětluje Mathé, který v podcastu Background ČT24 popisuje i to, jak měl šest dnů na spuštění České televize.

Vlastní drzost a punkovost novinářského prostředí 90. let pomohly Janě Kanisové nastartovat kariéru v televizi. „Stačilo být ve správnou dobu na správném místě. Nemyslím si, že to bylo nejlepší období, co se kvality novinářské práce týče,“ hodnotí v podcastu Background ČT24. Cynismu se editorka hlavní zpravodajské relace Události nevyhýbá, příliš cyničtí novináři ale podle ní rozhodně nejsou přínosem pro společnost.

Často balancuji s lidmi na hranici života a smrti, ale vždy se snažím vnést do života naději, že to dobře dopadne, popisuje svou práci reportérka domácí redakce ČT Lea Surovcová. Původně závodně lyžovala, pak byla učitelkou a teď natáčí o sociálních tématech. „Do novinařiny musíte jít naplno srdcem. Pokud si vybíráte salonní témata, tak to není správná cesta,“ vzkazuje v podcastu Background ČT24, ve kterém mluví i o tom, co kvůli práci obětovala.

V červnu zaujme místo generálního ředitele České tiskové kanceláře. V Četce, jak se zpravodajské agentuře přezdívá, ale Jaroslav Kábele pracoval už jako stážista na konci 80. let. „Jít po faktech, ověřit je a pustit ven, to se od té doby nezměnilo,“ říká v podcastu Background ČT24. I když dnes už některé texty píše stroj, role lidských novinářů podle nastávajícího ředitele ohrožena není. „Text vždy přečte ještě člověk-editor, stejně jako kdyby ho napsal Franta nebo Pepík.“

Jan Nevyhoštěný patří k novinářům internetové generace. Za svou kariéru prošel hned čtyřmi redakcemi zpravodajských webů. Nenávistné komentáře čtenářů pod články mu tak rozhodně nejsou cizí. „Většinou si na to člověk po pár letech zvykne,“ říká v podcastu Background ČT24. V pozici šéfredaktora zpravodajského webu Aktuálně.cz musel ale řešit také fyzický útok na redaktora. „To je naprosto nepřípustné,“ míní novinář, kterého před lety unesli ozbrojenci v Jemenu.

Účastnila se slavné porevoluční cesty Václava Havla do Spojených států, reportovala o útocích z 11. září 2001 nebo natáčela rozhovor s Georgem Bushem mladším. „Měla jsem na něj pět minut a víc ani ťuk. Od té doby se nikomu ze zpravodajů nepodařilo udělat rozhovor s americkým prezidentem,“ říká současná editorka zahraniční redakce České televize Petra Flanderková. Ameriku popisuje jako lásku na první pohled, v podcastu Background ČT24 ale také upozorňuje na napětí v tamější společnosti.

Novináři nemusí na rozdíl od vojáků střílet a zabíjet, přesto to mají podle Tomáše Vlacha na frontě v lecčem těžší. Nejsou součástí žádné struktury a v některých situacích si musejí poradit sami, třeba když jim hrozí zatčení nebo únos, říká válečný reportér a bývalý voják, který se věnoval konfliktům v Afghánistánu i na Ukrajině, kde nedávno natáčel také umučená těla padlých vojáků. Je potřeba, aby to svět viděl, vysvětluje. V podcastu Background ČT24 popisuje i práci humanitárního pracovníka nebo vzpomínky z převozu uzbeckých dětí do Česka.

První obálka české a slovenské verze časopisu Vogue obsahovala jediný kousek oblečení. Byl jím obnošený kabát. „Podařilo se nám ukázat, že i takhle velký módní časopis může jít jiným směrem,“ vzpomíná šéfredaktorka Andrea Běhounková. V redakci v centru Prahy, kam se Vogue přestěhoval po vypuknutí pandemie koronaviru, pro pověstný šatník nabitý kousky od těch nejvěhlasnějších návrhářů není místo. „Řekli jsme si, že je pro nás důležitá kvalita obsahu, a přestěhovali jsme se do menších prostor,“ říká v podcastu Background ČT24 žena, která začínala jako politická reportérka.

Klasický divák si v řadě základních ekonomických situací umí poradit. Jde o to, aby získal další informace, než aby ho redaktor vodil za ručičku, myslí si reportérka České televize Hana Vorlíčková. Zabývá se hlavně ekonomickými tématy, její oblíbenou oblastí je ale letectví, i přesto, že se sama létat bojí. V podcastu Background ČT24 vypráví taky o zatčení na letišti ve Spojených arabských emirátech nebo incidentu na hranici mezi Severní a Jižní Koreou.

První impuls věnovat se investigativní žurnalistice dostala Pavla Holcová v kubánském vězení, kde se ocitla po setkání s pašerákem. Trvalo pak ještě několik let, než se mezinárodním investigativním kauzám začala věnovat naplno a než založila České centrum pro investigativní žurnalistiku. Dnes je součástí týmu novinářů, kteří za svou práci při rozkrývání kauzy Panama Papers získali prestižní Pulitzerovu cenu. „V investigativní žurnalistice je výhodou být podceňovaný, zachraňuje to životy,“ říká šéfredaktorka webu Investigace.cz v podcastu Background ČT24.

Jeho první rozhovor prý moc dobrý nebyl. Teď jich má na kontě tisíce a plánuje v nich pokračovat. „Zůstaneme u rozhovorů, protože to umíme,“ říká v podcastu spoluvlastník a moderátor DVTV Martin Veselovský. Internetová televize se nedávno osamostatnila a v budoucnu by mělo být možné naladit ji přímo na televizních obrazovkách. Opustit zázemí velkého mediálního domu bylo podle Veselovského dobrodružství. Nedostatek ho nemá ani v soukromém životě. Jednou třeba při paraglidingu přistál na drátech vysokého napětí a odpojil od proudu italskou vesnici.

Před loňským 24. únorem se pracovně vydala pouze na Slovensko, od té doby ale Ivana Svobodová několikrát vycestovala přímo na Ukrajinu. „Když tam mluvím s lidmi, tak si odstup nedržím. Není to tiskovka a stane se, že s respondentem brečíte,“ vypráví reportérka, která i za texty z napadené země získala prestižní Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2022. „Pro mě je to nejlepší práce na světě. Žádný jiný sen nemám,“ říká o novinařině v podcastu Background ČT24.

Když se Jakub Szántó vrací z míst válečného konfliktu, cítí vinu. „Je to samozřejmě iracionální,“ připouští zahraniční zpravodaj České televize. Válek a konfliktů zažil celou řadu, sám to nepočítá. Ani po letech si ale nevybudoval „cynickou slupku“, a návrat do míst bojů naopak prožívá hůř. Zásadní změna v tomto ohledu nastala, když se mu narodil první syn. I o tom mluví v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

„S rasismem jsem se setkal, ale vždy to byli jedinci. Česká společnost není rasistická,“ říká reportér ČT Richard Samko. Bez „gadžů“ – lidí jiného než romského původu – se podle něj situace Romů nezlepší. „Pokud společnost nedá člověku možnost prokázat, co v něm je, a ten člověk si to neuvědomí, tak to nikdy nemůže fungovat,“ dodává. V podcastu Background ČT24 popisuje jak situaci romské menšiny, tak třeba to, při kterém natáčení měl největší strach.

Jiří Kulich vytřepal z bambule další gólovou ránu! Touhle hláškou doplnil šéfkomentátor České televize Robert Záruba vítězný gól Česka v letošním semifinále hokejového mistrovství světa juniorů. Během své třicetileté kariéry za mikrofonem na komentátorském stanovišti přišel s celou řadou památných hlášek, z nichž některé již zlidověly. K téhle konkrétní ho inspirovala návštěva hračkářství s dcerou. „Zrodí se to v okamžiku“, říká Záruba v podcastu Background ČT24.

V Londýně dělala rozhovor s islamisty, v Pákistánu zase nejspíš potkala bývalého vůdce al-Káidy Usámu bin Ládina. „Podoba byla neuvěřitelná a i atmosféra se dala krájet,“ vypráví redaktorka serveru Hlídací pes Tereza Engelová, která v muslimské zemi několik let žila a na ženské univerzitě tam vyučovala žurnalistiku. Tu přitom původně sama studovat nechtěla, jako novinářka se ale živí dodnes. O svých zkušenostech, ale i o tom, proč odmítla moderovat Události, mluví v podcastu Background ČT24.

Když si novinářka Silvie Lauder zadá do vyhledavače svoje jméno, zjišťuje, že lidi nejvíce zajímá, kolik jí je let a jestli má manžela a děti. Jejího mužského kolegu naopak lidé nejčastěji hledají v souvislosti s tématy, kterým se věnuje. „Ve vnímání novinářek stále narážíme na určitou barieru,“ hodnotí tento rozpor v podcastu Background ČT24. V týdeníku Respekt pracuje Lauder už skoro dvacet let. Věnuje se tématům genderu a zahraniční politice. V médiích mají podle ní ženy podobně férové příležitosti jako muži, problémy tu ale existují. Novinářky také, jak upozorňuje, musí čelit mnohem vulgárnějším, a navíc sexualizovaným reakcím na svou práci.

Mám obavu, abychom vůči ruské invazi na Ukrajinu neotupěli. Zuří tam už od roku 2014, ale přestali jsme ji jako válku vnímat, myslí si hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl. Svoji obavu odvozuje z dění, které provázelo válku v bývalé Jugoslávii, kterou v 90. letech pokrýval jako začínající novinář. Kvůli reportážím mu zakázali vstup do Srbska. Na kontě má i jeden zvláštní rozhovor: jako pravděpodobně poslední zahraniční novinář ho pořídil s polským prezidentem Lechem Kaczyńským, který zahynul při letecké havárii u Smolenska. O rozhovorech s evropskými státníky i o polských médiích mluví v podcastu Background ČT24.