Klasický divák si v řadě základních ekonomických situací umí poradit. Jde o to, aby získal další informace, než aby ho redaktor vodil za ručičku, myslí si reportérka České televize Hana Vorlíčková. Zabývá se hlavně ekonomickými tématy, její oblíbenou oblastí je ale letectví, i přesto, že se sama létat bojí. V podcastu Background ČT24 vypráví taky o zatčení na letišti ve Spojených arabských emirátech nebo incidentu na hranici mezi Severní a Jižní Koreou.
Divák není hlupák, umí si poradit, varuje před zjednodušováním ekonomická novinářka Vorlíčková
Vzdělání v oboru sice Vorlíčková nepovažuje za nutnost, ekonomičtí novináři ale podle ní musí mít aspoň základní přehled. „Měli by vědět, jak ekonomika funguje, a samozřejmě znát řadu termínů,“ říká s tím, že jí studium na pražské VŠE pomohlo. „Čerpám z něj v podstatě dodnes,“ dodává moderátorka, která svoji žurnalistickou kariéru začala ještě během studií.
„Napsala jsem do Hospodářských novin článek o urbanistické ekonomii a přišel za mnou novinář Petr Němec, že mi chce nabídnout místo,“ vypráví a vybavuje si na nejpodivnější pohovor, který kdy zažila. „Proti mně se posadil Jaroslav Poříz a dvě minuty na mě potichu koukal. Tak jsem na něj koukala taky. Po dvou minutách mi řekl, že mě bere. Pak mi vysvětlil, že jsem neuhnula pohledem,“ směje se Vorlíčková.
Z Hospodářských novin odešla v roce 2007 do Aktuálně.cz, následně do České televize, kde pracuje už jedenáct let. Na začátku kariéry psala o realitním trhu a bankovnictví, postupně se začala zaměřovat i na aerolinky a cestovní ruch. „To se mě drží, ale v mnoha ohledech se to rozšířilo. Novinařina tak funguje, proto taky ráda říkám, že novinář by měl být tlumočníkem mezi jednotlivými obory,“ vysvětluje s dodatkem, že zejména během pandemie točila i o zdravotnictví nebo školství.
Kamera upadla na korejskou hranici
Jejím nejoblíbenějším tématem je ale letectví, ke kterému se přitom dostala náhodou – z Hospodářských novin totiž odcházel novinář, který se mu věnoval. „Hrozně mě to baví, je to obor, který je zajímavý nejen z hlediska ekonomiky, ale i z hlediska dopadu na cestovní ruch a chod města,“ objasňuje novinářka, která jako první informovala o tom, že se České aerolinie dostaly do ztráty.
„Velice dobře si pamatuju na to, že mi zavolal Jaroslav Tvrdík a pozval mě na schůzku. Na ní se mě zeptal, jak o nich budu psát. Řekla jsem, že tak, jak si povedou. Dodržela jsem to,“ říká.
I proto si na ni střídavě stěžovaly různé letecké společnosti, což Vorlíčková považuje za nejlepší důkaz své nestrannosti. Zná se však nejen s vedením firem, ale taky se zaměstnanci – jednoho pilota má dokonce mezi svými blízkými. „Letěla jsem s ním v kokpitu a říkala jsem mu, že lítám nerada a bojím se. On mi na to řekl: ‚V pohodě, jenom je tady bouřka, tak to budeme muset obletět!‘“ usmívá se a souhlasí s tím, že čím více informací člověk o něčem má, tím víc ho to stresuje.
Dramatické zážitky má za sebou taky z novinářských cest do zahraničí. V Abú Dhabí, hlavním městě Spojených arabských emirátů, ji s kameramanem dokonce zatkli, protože jim chybělo povolení k natáčení během tamějších voleb. „Sebrali nám kameru a zavřeli nás do nějaké místnosti. Bylo to po dlouhém letu a bolela mě hlava, tak jsem si chtěla vzít z batohu ibalgin. Kameraman Honza Línek mi ale řekl, ať ten batoh ani neotevírám, a ukázal za moje záda na plakát se zákazem dovozu léků,“ vzpomíná, jak ji kolega zachránil před dalšími problémy.
V emirátech je nakonec propustili, potenciálně vyhrocenější okamžik ale Vorlíčková s Línkem zažili na hranici mezi Severní a Jižní Koreou. „Honza si v průběhu natáčení měnil baterku, ale upadla mu a letěla po zemi přesně na hranici. Část kamery byla v Severní Koreji, část v Jižní. Tak jsme tam stáli a koukali na severní část na pohraničníky, jak koukají upřeným pohledem před sebe. Nebyla to sranda,“ přiznává s tím, že kameramanovi se pak naštěstí podařilo přikopnout baterku zpět k sobě.
Novinářka nikdy nebude pořád usměvavá
Zatímco v novinách a na webu psala Vorlíčková často delší analytické texty, v České televizi musí kvůli omezenému prostoru zjednodušovat. „Někdy mě to mrzí, na druhou stranu mi třeba v rodině někdy říkají, že by to potřebovali ještě zjednodušit, i když já mám pocit, že už je to příliš,“ vysvětluje.
Podceňovat diváky by ale podle ní novináři neměli. „Divák není hlupák a v řadě základních ekonomických situací si umí poradit. Jde o to, aby získal další informace, než abychom ho vodili za ručičku,“ přimlouvá se za to, aby televize vysílala více ekonomických pořadů.
Sama jeden dříve moderovala a i ona má ze živého vysílání zábavné historky. „Jednou jsem se strašně rozkýchala. Po konci pořadu jsem vyšla ze studia a všichni se tam strašně smáli,“ vybavuje si s tím, že jí to čas od času někdo připomene.
Za důležitou pro svoji práci považuje špičkové editory i tolerantního partnera. „Protože novinářka nikdy nebude žena, která bude mít doma všechno připravené, uvařené a bude pořád usměvavá,“ říká Vorlíčková a dodává, že řada lidí kvůli stresu z médií odchází. „Já jsem s mediální scénou spojená pupeční šňůrou, strašně se mi ta práce líbí. Poznala jsem díky ní spoustu zajímavých a chytrých lidí, ke kterým bych se za normálních okolností nedostala,“ říká Hana Vorlíčková, která v podcastu mluví i o převaze ekonomických redaktorek v ČT nebo o tom, že jsou ekonomické analytičky často mnohem lepší než analytici.
Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.
