Většina zpráv o Romech má stále negativní nádech, vadí Bangovi

Média se naučila se slovem Rom v titulku šetřit, ale pořád si myslím, že většina zpráv o Romech má negativní nádech, říká komentátor iDNES.cz Patrik Banga. Novinářem se stal během konfliktu na Balkáně, kvůli romskému původu mu ale jeho profesi mnohdy nevěřili. „Pozitivní drzost, nikdy jsem se nebál,“ odpovídá na otázku, co mu pomohlo k úspěchu. O kariérní cestě nebo knize, se kterou vyhrál Magnesii Literu, mluví v podcastu Background ČT24.

Právě Bangova autobiografická kniha Skutečná cesta ven, která vyhrála Magnesii Literu jako debut loňského roku, vypráví i o jeho dětství na pražském Žižkově. „Paradoxně jsem se ale narodil na Vinohradech,“ podotýká novinář, který žižkovské prostředí přirovnává k „modernějším“ romským osadám na Slovensku.

Banga přiznává, že ke škole pozitivní vztah neměl, rád a hodně si ale četl a nakonec úspěšně odmaturoval. S některými spolužáky se však pak ještě potkal – bohužel, když jim jako sociální terénní pracovník pomáhal od závislosti na drogách. „Je to paradox, protože učitelky mi ve škole předpovídaly, že budu kriminálník, a lidé, kteří vycházeli z úplně jiných poměrů, skončili takhle,“ zamýšlí se vystudovaný programátor, který vzestup drog přisuzuje euforii z porevoluční svobody.

K žurnalistice se poprvé dostal během vojenských konfliktů v zemích bývalé Jugoslávie, kam odjel jako humanitární pracovník. „Potkal jsem tam redaktora České televize, který mi dal adresu na nějakého editora. Tomu jsem posílal maily z internetové kavárny,“ vzpomíná Banga, který přispíval i do začínajících romských periodik jako Romea.cz.

Kvůli Havlovi měl pušku u hlavy

V Srbsku nebo Černé Hoře psal Banga také o situaci Romů v uprchlických táborech. „Spousta z nich vůbec nevěděla, proč museli utéct,“ vysvětluje s tím, že v táboře žil u tamějšího romského krále. „Myslím, že mě to zachránilo před tím, abych dostal přes tlamu, nebo abych si odvezl pět žen. Český pas pro ně totiž znamenal cestu do ráje,“ říká a vybavuje si okamžik, kdy mu policisté mířili puškou na hlavu. „Začali si mezi sebou nadávat, že Havel byl jedním z lidí, kteří podpořili nálety. Byl jsem vyklepaný, ale nakonec nás nechali být.“

Mezi Českem a Balkánem pendloval dva roky, v dalších letech hrál s bratrem v kapele Gipsy.cz a chvíli pracoval na ministerstvu vnitra. „Pak se mi projevila nemoc ledvin, kterou jsem měl, ale nezabýval se jí. Stal se ze mě požírač léků a rok jsem byl zavřený doma. V nejhorším období jsem začal posílat komentáře na iDNES.cz,“ popisuje začátky spolupráce, která s dvouletou pauzou trvá od roku 2008 dodnes.

Na serveru začínal jako administrátor blogů, postupně se stal redaktorem a komentátorem. „Převlékl jsem se za bezdomovce, jel jsem do Ostravy a týden jsem bydlel v ubytovnách,“ nabízí jednu z ukázek své práce, která konkrétně vyústila v dokumentární film Ghetto jako systém. „Psal jsem krimi, zpravodajství, reportáže z akcí. Dostal jsem neuvěřitelný prostor se realizovat.“

Romští novináři nejen o romských tématech

Jak během práce pro iDNES.cz, tak v České televizi, kde působil dva roky, se Banga setkával s nadávkami a urážkami kvůli svému původu. „Přijeli jsme někam točit ve dvojici s redaktorem, který nebyl Rom, a respondent se bavil jenom s ním. Jindy mi nevěřili, že jsem redaktor České televize, nebo mě politici obešli a nedali mi rozhovor,“ zmiňuje několik příkladů. Na jedné z protiromských demonstrací ho zase zadržela policie, která mu nevěřila, že je novinář.

„Přimlouvali se za mě redaktorka ČT Lea Surovcová a kolegové z Českého rozhlasu,“ vybavuje si s tím, že v začátcích mu pomáhal i další novinář veřejnoprávní televize Richard Samko.

Romských novinářů je podle Bangy stále velmi málo, což přičítá klesající důvěře v žurnalistiku i přetrvávající diskriminaci. „Uměl bych si představit, že by v každém médiu brali ohled na rozprostření obyvatel v zemi,“ popisuje ideální situaci. „Je ale bohužel holý fakt, že když už se Romové do médií dostanou, tak dělají jenom romská témata. Zajímavější by bylo, kdyby dělali jiná témata, ale zároveň uměli ta romská.“

Více by podle komentátora mohlo být také romských médií, z nichž jako etablované vyzdvihuje už zmíněný server Romea.cz. Zlepšení pak vidí u českých médií, která podle něj dříve ve velkém vydávala negativní zprávy o Romech, které se pak často nepotvrdily. „Se slovem Rom v titulku se naučila šetřit, ale pořád si myslím, že většina zpráv o Romech má negativní nádech,“ poukazuje například na banální kriminální činy, o nichž se podle něj informuje jen proto, že pachatelem byl Rom.

Věří, že budoucí generace už nebudou muset romská témata tolik řešit. „A budou si povídat o čemkoliv jiném – fotbale, muzice, kultuře,“ doplňuje Banga, který prý uspěl i díky své drzosti. „Nikdy jsem se nebál něco zkusit. I když jsem to dělal špatně, tak jsem šel a zkusil to. Když to neumím, tak se to naučím, když se to nenaučím, tak si přiznám, že jsem selhal. Dokud to ale nezkusím, tak nevím,“ uzavírá.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
před 10 mminutami

Stát loni zdědil dům v centru Prahy, traktory, odznáčky či fenu

Stát loni zdědil rekordní majetek v hodnotě přes 560 milionů korun. Získal třeba budovu v Praze na Starém Městě za desítky milionů korun, traktory nebo sbírku odznaků, zjistila ČT. Majetek Česku připadl díky odúmrti, kdy stát dědí po lidech, kteří nesepsali závěť a zemřeli bez dědice. Loni ÚZSVM řešil 1615 případů, nejvíce od roku 2016.
před 40 mminutami

Z Československa zmizely po revoluci mnohé památky a starožitnosti

V 90. letech minulého století, po konci komunistického režimu a otevření hranic, mizely památky z tehdejšího Československa nevídaným tempem. Zloději vykrádali výzdobu kostelů, do zahraničí „se přemisťovaly" i vnější kamenické výrobky. Venkov navíc začali objíždět obchodníci, kteří za pár korun skupovali leckdy hodnotné starožitnosti. Lidé se tehdy levně zbavovali starých věcí a předmětů, protože o jejich skutečné hodnotě neměli ani tušení. Takový vývoz sice byl nelegální, přesto mnohé věci končily v cizině. Kolik přesně starožitností a kulturních památek zmizelo nenávratně v zahraničí, nikdo nevyčíslil. Existují jen odhady a ty říkají – byly jich statisíce.
před 1 hhodinou

Některé sněmovní výbory stále nemají vedení

Spory o obsazení vedení sněmovních výborů pokračují. Na některé posty míří bývalí ministři, například někdejší ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ale v prvním kole volby neuspěl. Opozice koalici vyčítá, že odmítá podpořit členy bývalého kabinetu. Avizuje, že spor se může projevit i v dalším jednání Poslanecké sněmovny. Podle vládních stran jde ale o výhrady k samotným kandidátům a rozhodnutí jednotlivých poslanců.
před 2 hhodinami

Armáda pořídila čtyřicítku cisteren pro ochranu svých objektů

Armáda přezbrojuje a s ní i vojenští hasiči. Za zhruba půl miliardy korun pořídili celkem 37 cisteren, většinu v klasické červené barvě, ale čtyři jsou rovněž v armádní zelené. Chrání s nimi armádní základny, muniční sklady a výcvikové prostory. Stejně jako ostatní civilní stroje vozí vodu, hadice a vyprošťovací zařízení. Část vozidel má ale navíc například protichemické sady nebo zdravotnické vybavení. A specialitou všech jsou ve střeše zabudované termokamery. Hasiči u armády dostali také nové obleky, béžové, aby víc odrážely teplo, a se speciálními úpravami. Modernizací této části armády se zabývala Zóna ČT24.
před 10 hhodinami

Největší nábytkářské řetězce posilují svou pozici na trhu

Tržby z prodeje nábytku v Česku loni klesly asi o tři procenta na 43 miliard korun, vyplývá z odhadu Asociace nábytkářů. Lidé více kupovali zboží z dovozu než české výrobky. Poměr byl zhruba sedm ku třem. Úspěšný rok hlásí největší nábytkářské řetězce, které mají na trhu až třetinový podíl. Přestože prodej přes internet každým rokem roste, většina lidí míří za nábytkem do obchodních domů. Zboží chtějí vidět a vyzkoušet si ho. Častěji poptávají servis takzvaně na klíč. Do většiny velkých nábytkářských řetězců dodávají i české firmy. Obecně objem tuzemské výroby ale poslední dva roky klesá.
před 11 hhodinami

Dvacet pět tisíc přihlášek na SŠ za týden, uchazeči mají čas do 20. února

Za první týden podalo přihlášky na střední školy dvacet pět tisíc dětí. Většina se ještě rozhoduje. Přihlášku si mohou podat až do 20. února. Přijímačky budou psát v první polovině dubna. Už minulý týden ale žáci mohli posoudit své znalosti zdarma na zkoušce nanečisto od Cermatu. Komerční organizátoři po ní zaznamenávají větší zájem o volné termíny. V Praze je letos přes jedenáct tisíc deváťáků, tedy o pár stovek méně než loni. Zhruba třetina přihlášek na zdejší střední školy ale chodí ze Středočeského kraje. Celkově je pro více než sto tisíc deváťáků na veřejných školách sto sedmnáct tisíc míst. Nabídka vzhledem k demografii mírně klesla. Některé obory ale posilují, reagují například na poptávku na pracovním trhu.
před 12 hhodinami

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí, které začalo platit od ledna 2026. Kabinet Andreje Babiše tak zachová jednu ze dvou klíčových částí důchodové reformy prosazené předchozí vládou Petra Fialy (ODS), uvedl pro ČT ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Při schvalování reformy přitom politici z ANO i SPD slibovali, že zruší i tento parametr. V praxi to znamená, že lidem, kteří odejdou do penze v následujících letech, bude stát každý rok vypočtený důchod mírně snižovat.
před 12 hhodinami
Načítání...