Pro výkonného ředitele ČT24 Petra Mrzenu nejsou čísla sledovanosti na prvním místě. „Když se děje něco pro naše životy opravdu podstatného, tak se diváci dívají na Českou televizi,“ říká. Než se vypracoval na pozici šéfa zpravodajství, nosil kolegům kazety do střižny a bral jakákoliv volná témata pro zpracování televizních reportáží. „Když je člověk na místě, tak se mu dříve nebo později příležitost naskytne,“ míní. V nejnovějším díle podcastu Background se šéf ČT24 rozpovídal o tom, jak se mu podařilo udělat rozhovor s Fidelem Castrem, i jak zásadní jsou pro budoucnost České televize očekávání jednotlivých generací diváků.
Při slově „zpravodajství“ se Petru Mrzenovi jako první vybaví rok 1989. Bylo mu patnáct let a studoval na gymnáziu. „V listopadu 89' jsme se cítili jako dospělí a začali jsme mít zájem o věci veřejné,“ vzpomíná. „Velkou část z nás to někam nasměřovalo.“ Petra Mrzenu ke studiu žurnalistiky, zvolil si televizní specializaci.
První novinářské zkušenosti ale paradoxně sbíral v rozhlase, nejdřív v Českém, poté na Rádiu City. Do televize se dostal až díky spolužákovi. „Odjížděl na prázdniny a v Primě po něm zbylo volné místo. Tak jsem to zkusil a dopadlo to,“ vzpomíná Mrzena na rok 1996.
Tou dobou se Prima ještě jmenovala FTV Premiéra a úkolem tehdejšího nováčka Mrzeny bylo nosit kazety a být k ruce starším kolegům. „Když je člověk na místě, tak se mu dříve nebo později naskytne příležitost. Poprvé jsem tak vyrazil na natáčení, když někdo chyběl,“ popisuje.
K práci reportéra přistupoval podle svých slov s pokorou. „Témata jsem si nevybíral, byl jsem rád za to, co zbylo,“ vzpomíná s úsměvem. Jak plynuly roky, a Mrzena nabíral další reportérské zkušenosti, naskytly se příležitosti vyjet natáčet také do zahraničí.
Rozhovor s Castrem
Jednou z nich bylo také natáčení na Kubě. V roce 2001 v Ciego de Ávila zatkly tamní úřady českého poslance Ivana Pilipa a někdejšího vůdce studentů z období sametové revoluce Jana Bubeníka. Podle kubánských úřadů se během své cesty setkali s kubánskými disidenty, hrozilo jim až dvacet let vězení.
Dění na Kubě sledoval celý svět a do země se vydal také Mrzena. Pokusil se domluvit rozhovor přímo s tamním diktátorem Fidelem Castrem, jenže se nepodařilo. V úsilí získat interview vytrval, na Kubu se vrátil a tentokrát uspěl.
„V novinařině se to stává docela často, je tam nějaký podíl náhody,“ říká ke zkušenosti Mrzena. Vzpomíná, že diktátorovi tehdy položil čtyři nebo pět otázek a oproti očekávání na ně dostal nestandardně dlouhé odpovědi – Castro byl totiž zrovna „rozpovídaný“ z předchozího setkání se svými příznivci. „Bylo to dost výjimečné na české i světové poměry,“ vysvětluje Mrzena s tím, že rozhovor poté citovala i zahraniční média.
Vznik ČT24
Práce pro televizi Prima, kde se Mrzena věnoval kromě příprav reportáží ze zahraničí především politice, ho stále bavila, přesto se rozhodl pro změnu. „Měl jsem pocit, že je mi to tam už tak trochu malé,“ říká. O tom, že obléknout po letech práce v soukromém médiu barvy veřejnoprávní ČT, není ani dnes nic jednoduchého, ví své.
„Musel jsem své kolegy a nadřízené přesvědčit, že to zvládnu a že na to mám. Bylo tady takové paradigma, že toho lidi, kteří přicházeli z komerčních stanic, moc neumí,“ vzpomíná Mrzena.
Část lidí v ČT jejich práce podle něj evidentně netěšila. „Zároveň jsem tady ale viděl spoustu neuvěřitelných lidí, zkušených, šikovných. Viděl jsem tady obrovskou profesionalitu na všech frontách. Násobně větší, než jsem byl zvyklý,“ dodává. A právě tuto profesionalitu později podle Mrzeny televize zúročila, když vytvořila nový, čistě zpravodajský kanál ČT24. „Přišlo mi to neuvěřitelné – vznik zpravodajské stanice. O takové jsem se učil ve škole, existovaly v zahraničí,“ usmívá se současný šéf kanálu.
Kdo je divák ČT?
Z České televize zamířil na Novu, kde se ve svých jednatřiceti letech ujal pozice šéfredaktora zpravodajství. V roce 2011 se ale do ČT vrátil, tentokrát už ale jako šéfredaktor zpravodajství a následně výkonný ředitel ČT24.
„Musíme dělat službu pro každého diváka, bez ohledu na to, jestli se pro ni rozhodne, nebo ne. Měli bychom pro něj budovat povědomí, skoro bych řekl jistotu, že tady tento produkt je, a že po něm může sáhnout,“ bilancuje nad úkolem veřejnoprávní televize Petr Mrzena. „Diváci jsou všichni, ale možná ne všichni každý den.“
Diváci České televizi podle Mrzeny důvěřují. Dokazuje to podle něj fakt, že ČT je pro ně možností první volby v situaci, kdy se děje něco důležitého. „Ukázalo se to při povodních, ukazuje se to při volebním vysílání, ukazuje se to při covidové epidemii a teď při rozpoutání války v Evropě,“ vypočítává.
Budoucnost ČT vidí výkonný ředitel především v rozvoji vysílání a zpravodajství na internetových platformách. Televizní obrazovky ale podle něj divák natrvalo nevypne, každá generace k ČT ale zřejmě bude přistupovat odlišně. „Cesta do budoucna je, abychom všem lidem něco nabídli, aby si řekli: jo, tahle televize je dobrá,“ uzavírá Mrzena.
Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na YouTube, Spotify, Soundcloud a Podcasty Google a Apple.
