Jako novináři bychom se neměli uzavírat do podcastových studií, ale chodit se na svět koukat, myslí si nový šéfredaktor týdeníku Reflex Martin Bartkovský. Sám se „do ulic“ vydává často, jeho specialitou je glosování protivládních demonstrací. „Někdy je to trochu děsivé, když vás lidé poznají a jsou naštvaní, ale někteří mi i fandí,“ podotýká novinář, který mimo jiné režíruje politický pořad Kecy a politika. V podcastu Background ČT24 mluví o budoucnosti Reflexu nebo o tom, jestli se vrátí komiks Zelený Raoul.
Někdy mi fandí, jindy je to děsivé, říká o reportování z demonstrací nový šéfredaktor Reflexu Bartkovský
Žurnalistiku Martin Bartkovský vystudoval v Brně, pochází ale z Děčína. „Hodně lidí má pocit, že jsem prominentní pražský floutek, ale já jsem dělník ze Sudet,“ usmívá se novinář, který cestu do svého rodiště doporučuje s tím, že to není jen „nutná čůrací zastávka při cestě do Německa“. Hezky vzpomíná také na studia na jihu Moravy, i když si tam kvůli jiné kultuře připadal jako „v dokumentu National Geographic“.
Novinařinu Bartkovský v Brně vystudoval v kombinaci s bezpečnostními studii. „Najednou jsem se viděl jako válečný reportér ve vestě a s helmou v zákopu,“ vypráví s poznámkou, že odjet teď reportovat na Ukrajinu by ale nedokázal. V redakci ovšem rozhodně pořád nesedí a v posledních letech pravidelně na síti X (dříve Twitter) a webu Reflexu glosuje demonstrace zejména proti současné vládě. V krátkých příspěvcích popisuje jejich průběh a někdy je satiricky komentuje.
Právě kritické komentáře ho však občas přivádějí do problémů. „Někdy je to trochu děsivé, když vás lidé poznají a jsou naštvaní. Někteří mi ale i fandí a jsem svědkem neskutečných obrazů,“ popisuje například příznivce aktivistky Jany Peterkové, kteří jsou podle něj rádi, že o demonstracích píše. „Sami se tomu smějí. Naopak lidé kolem Ladislava Vrabela a Jindřicha Rajchla to nesou velmi těžce, nadávají mi a vyhrožují fyzickými útoky,“ vysvětluje.
Nesmíme ztratit realitu
Právě kvůli výhrůžkám Bartkovský z jednoho mítinku předsedy strany PRO Jindřicha Rajchla předčasně odešel. „Psal jsem si svoje vlákna a okolí jsem si moc nevšímal. Pak za mnou začali zezadu chodit takoví chlápci a šťouchali do mě. Jeden mi řekl, že až to skončí, tak mě zmlátí, další to, že mi rozšlape hlavu,“ vzpomíná, jak pak s fotografem akci raději opustili.
Výhrůžné zprávy dostává rovněž v e-mailech, byť podle něj nejsou tak osobní jako ty, které musejí číst novinářky. „Mělo by se to mnohem více řešit, protože násilí na ženách je prostě disproporční,“ myslí si Bartkovský, který ale považuje informování o protivládních protestech za důležité. „Líbí se mi, že je můžu čtenářům zprostředkovávat ihned a psát jim, co si o tom myslím. Jako novináři bychom se neměli uzavírat do podcastových studií, ale chodit se na svět koukat, abychom neztratili realitu,“ objasňuje.
Chodit do terénu chce Bartkovský i ve své nové funkci šéfredaktora Reflexu, do které nastoupil na začátku prosince. „Stihl jsem napsat první editorial a zadat první tištěnou obálku. Změnili jsme tiráž a schvaloval jsem témata na další týden,“ vyjmenovává své první kroky. Mezi změnami jsou i nové videopořady jako Retroview, ve kterém bude Kateřina Boušková zpovídat osobnosti z rozhovorů Reflexu z devadesátých a nultých let. „Nechceme se ale topit v nostalgii,“ říká k tomu šéfredaktor.
Raoula jsme nezabili
Rozhovory natáčí i sám Bartkovský, který se s dvěma editory webového Reflexu střídá v moderaci Prostoru X. Kromě toho režíruje politický podcast Kecy a politika, v němž vystupují Petros Michopulos a Bohumil Pečinka. „Jak to řekl Václav Marhoul o šéfování divadla Sklep – je to jako dělat správce na hřbitově. Máte pod sebou hodně lidí, ale nikdo vás neposlouchá,“ směje se novinář, který se stará o technickou stránku pořadu. Ten také vznikl pod hlavičkou Reflexu, což podle Bartkovského ukazuje na sílu týdeníku v produkci podcastů.
Ani po změně ve vedení se do Reflexu nevrátí komiks Zelený Raoul, který v týdeníku vycházel dvacet osm let. Skončil loni, a to i přesto, že se časopis podle Bartkovského snažil domluvit na nové podobě spolupráce. „Nikdy se nám (ho) nepodařil převést na sociální sítě. Chtěl jsem ale říct, že jsme Raoula nezabili,“ odpovídá Bartkovský.
Bývalý novinář České televize nebo Novy chce do Reflexu vrátit drzost a názorovou pestrost. „Přišlo mi, že se začal trochu zavírat před světem,“ popisuje poslední roky týdeníku. Zaměřit se chce i na obálku, kvůli které podle něj občas zůstala schovaná zajímavější témata. Na závěr Bartkovský dodává, že bude ve své nové pozici potřebovat pomoct, aby – jak se mu to stalo na Nově – znovu nevyhořel. „Média bez vás nepovolí, takže neházejte flintu do žita. Třeba vám to začne chybět a vrátíte se zpátky jako já,“ uzavírá radou kolegům, kteří by se ocitli v podobné situaci jako kdysi on.
Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.