Téma Newsroom ČT24 strana 4 z 5

Politici se často tváří vážně, ve skutečnosti ale bývají jiní, říká redaktor Aktuálně.cz Radek Bartoníček. Vnímá je jako partnery, kteří mají každý jinou úlohu. Musíme je kontrolovat a být na ně přísní, vysvětluje. Psát začal na rodném Slovácku, postupně se ale dostal do Prahy, kde zpovídá premiéry, ministry i prezidentské kandidáty. O začátku své kariéry i o tom, proč politici často straší, mluví v podcastu Background ČT24.

Výrazná tvář tuzemské žurnalistiky Jakub Železný říká, že moderovat Události je jako pilotovat stíhačku, protože „výsledek letu si lidé spojí s moderátorem, ne s editorem“. Jak jde dohromady politika, kultura a fotbal a proč odmítl říct ve vysílání jméno masového vraha? Na tyto i další otázky odpovídá Jakub Železný v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

Krize není tak silná, aby do politiky šly velké osobnosti. Existují sice ekonomické a energetické problémy, ale nebojuje se tu o podobu a charakter státu jako na Ukrajině, říká novinář Bohumil Pečinka. Pro týdeník Reflex komentuje politiku, a to s přestávkami už od sametové revoluce. Úkolem komentátora je ochladit nebo zahřát veřejné mínění, je jako termostat, vysvětluje končící zástupce šéfredaktora Reflexu v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

Novináři by měli klást nepříjemné otázky, třeba i na úkor toho, že jim politik už příště rozhovor nedá. Mám rád, když jdou věci do hloubky, když tam není přeuctivost vůči autoritám, říká Jiří Kubík. Nynější šéfredaktor serveru Seznam Zprávy, často ve spolupráci s kolegyní Sabinou Slonkovou, za svou kariéru odhalil mnoho velkých politických kauz. Mimo jiné i jednu z nejznámějších: Olovo. I o tom Kubík mluví v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

Válku na Ukrajině označují čeští novináři ve více než polovině zpráv nestranně. Ve čtyřiceti procentech případů použili výrazy identifikující Rusko jako útočníka, naopak jen minimálně dělají viníka z Ukrajiny. Vyplývá to z exkluzivní analýzy agentury Newton Media pro pořad Newsroom ČT24. Podle analytiků média využila k pojmenování války až patnáct různých názvů.

Václavu Havlovi otevíral ve studiu pivo. Václavu Klausovi zase nejdřív musel polichotit, aby se v rozhovoru otevřel a řekl něco takzvaně do titulku. A Miloš Zeman byl zase jediný prezident, který u něj v živém vysílání použil hned několik sprostých slov. Novinář a moderátor Jan Pokorný vedl rozhovory se všemi porevolučními prezidenty, vzpomínek má ale mnohem víc; v Českém rozhlase pracuje už 38 let, a v nejnovějším díle podcastu Background ČT24 proto s nadsázkou říká, že už by na Vinohradské mohl dělat i vrátného.

O válce proti svojí zemi informují nepřetržitě už přes dva měsíce, hrozí jim přitom větší nebezpečí než civilistům. Ukrajinští novináři patří mezi hlavní cíle ruských vojáků a na okupovaných územích tak musí svou identitu tajit. Jejich osud i práci ve válce popsali ukrajinští novináři v pořadu Newsroom ČT24.

„Komentátor se občas dostane do situace, kdy má pocit, že je důležitější než to, co se děje na obrazovce. A z toho je většinou průšvih,“ říká sportovní komentátor Michal Dusík, který v České televizi vede redakci sportu. Občas je proto podle něj dobré nechat diváka si sportovní přenos užít i beze slov. Původně Dusík přišel na Kavčí hory naprogramovat databázi. Později ale začal pracovat jako sportovní redaktor a teď komentuje letní i zimní sporty. Vždycky jsem byl upovídaný, přiznává v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

Většina Čechů si myslí, že Slovensku dokonale rozumí, ale není to pravda. Výlet do Tater neznamená, že rozumím Slovensku, říká bývalý stálý zpravodaj Českého rozhlasu na Slovensku Ľubomír Smatana. I proto se ve svých reportážích snažil informovat o životě obyčejných lidí. Za sebou má také působení v české sekci čínského rozhlasu nebo reportování o zásahu policie na technoparty CzechTek v roce 2005. I na to, jak mu tehdejší premiér Jiří Paroubek vzal mikrofon, vzpomíná v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

Když odešel z Hospodářských novin, sedl na motorku a vyrazil do Španělska. Původně měl v plánu strávit tam půl roku a rozmýšlet, co bude dělat dál. Za čtrnáct dní mu ale zazvonil telefon a on se vrátil, aby rozjel českou verzi časopisu Forbes. Jeho šéfredaktorem je Petr Šimůnek už přes deset let. Za svou kariéru prošel i Mladou frontou Dnes a deset let moderoval nedělní politickou diskuzi Partie na TV Prima. V novém díle podcastu Background ČT24 vzpomíná na své novinářské začátky i na rozhovory s Petrem Kellnerem.

Chtěla psát o nízkopříjmových zaměstnáních. Rozhovory s pracovníky ale musely být většinou anonymní a chyběly v nich zásadní informace. Novinářka Saša Uhlová proto šla a nechala se mezi nimi sama zaměstnat. Vyzkoušela si práci v drůbežárně, v prádelně, za kasou nebo v továrně na žiletky. Po zveřejnění série těchto reportáží se přetížením hroutily servery jejího domovského webu A2larm. V médiích dnes Uhlové chybí pohled „odjinud“, česká novinařina se podle ní ale v tomto ohledu zlepšuje, i když možná ne dost rychle. O tom všem mluvila v dalším díle podcastu Background ČT24.

Na válčící Ukrajině působil skoro tři týdny a denně vstupoval živě do vysílání České televize. Pro moderátora a zpravodaje ČT Michala Kubala, jenž společně s kameramanem Vojtěchem Hönigem ukazoval osudy lidí zasažených boji, se však nejednalo o první konflikt. Zkušený novinář v pořadu Newsroom ČT24 poodhaluje nejen okolnosti spojené s prací v nebezpečné zóně, ale také zákulisí rozhovoru s ukrajinským prezidentem.

Nechce být objektivní a nestranný, ale férový. Ostatní komentátory příliš nečte, do komentářů na sociálních sítích se ale dívá. A mezi politiky zná lidi, kterých si cení. Komentátor Petr Honzejk píše pro Hospodářské noviny od roku 2005. Svou novinářskou kariéru přitom začal v rozhlase. „Nikdy jsem si nedokázal představit, že bych mohl psát. A najednou jsem přistál v novinách,“ říká držitel Ceny Ferdinanda Peroutky v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

Učil se kameníkem a knihkupcem, pracoval v dělnických profesích. Novinařina se mu podle jeho slov v mládí „přihodila“. Teď zachycuje vzpomínky pamětníků v cyklu Příběhy 20. století. Ten vznikl mimo jiné i z nespokojenosti s tím, jak média pracují s minulostí. Právě díky minulosti se totiž podle Drdy dokážeme posouvat dopředu, nutností je ale umět ji správně pojmenovat. O své práci i české žurnalistické scéně hovořil Adam Drda v dalším díle podcastu Background ČT24.

V několika kauzách se dostal dál dřív on než policie. Jako jeden z prvních popisoval korupci ve Středočeském kraji za Davida Ratha i praní špinavých peněz v Nemocnici Na Homolce. Radek Kedroň přitom pracuje trochu jinak než jiní investigativní reportéři – vychází z veřejných zdrojů, nejrůznějších rejstříků a databází. Jak totiž sám říká, nejmenované zdroje mu k napsání článku nestačí. Kedroň byl hostem podcastu Background ČT24 a je prvním novinářem, který v něm otevírá novou kapitolu nultých let.

Chodí za vrahy do věznic a přesvědčuje je, aby veřejně promluvili o svých činech. Investigativní novinář a publicista Josef Klíma to dělá už víc než třicet let, přesto není stoprocentně úspěšný. Kauz, které z nejrůznějších důvodů zveřejnit nemůže, má totiž stále víc než těch publikovaných. Neuzavřené případy ale využívá jinak – za minulého režimu o nich psal detektivky, teď mu jsou předlohou třeba ke scénářům. Který vrah byl podle něj nejchytřejší, co dělá, když chce na všechno zapomenout, nebo kdy se cítil v nebezpečí, na to vše odpověděl v nejnovějším podcastu Background ČT24.

Karikatury politiků doplněné vtipnou poznámkou, heslem nebo glosou už přes třicet let do novin vymýšlí a kreslí Miroslav Kemel. Původně přitom vytvářel projekty vodních staveb. Sametová revoluce ho ale vrhla do novinařiny a u ní už zůstal. Novou vládu v ruce ještě úplně nemá, třeba o Ivanu Bartošovi (Piráti) říká, že nemít dredy, nikdo by ho v jeho karikaturách nepoznal. Naopak nového ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) kreslí rád, hlavně pro jeho „tečku“ na čele. Jak tvoří a jak se jeho práce za třicet let vyvinula, popisuje Kemel v novém podcastu Background ČT24.

V osmdesátém devátém ho zastrašovala Státní bezpečnost i někteří vysokoškolští učitelé. Dnes se o to snaží někteří politici. Před třiceti lety Marek Wollner na katedře žurnalistiky spoluorganizoval revoluční dění. Nyní jako šéf reportážní publicistiky České televize odhaluje nepravosti. To, jak se měnila jeho profese i politická kultura nejen směrem k novinářům, přibližuje v nejnovějším podcastu Background ČT24.

Pokuta, několik trestních stíhání, odmítnutí milosti od prezidenta Václava Havla. Novinářka Sabina Slonková pro ochranu zdrojů svých informací udělá a vydrží takřka cokoli. To, co zveřejňuje, vede často k rezignacím ministrů, ale také k objednávce její vraždy, jak se stalo před dvaceti lety v kauze Karla Srby. Zná fígle politiků, policistů i úřadů, jak jí investigaci znepříjemnit, přesto si ještě nikdy v neděli neřekla, že by se jí druhý den nechtělo do práce. O tom všem Slonková mluvila v podcastu Background ČT24.

Z Ameriky přes válečné zóny do Číny. Tak by se dala popsat novinářská cesta Tomáš Etzlera. Z českých reportérů je jediný, kdo první novinářské zkušenosti začal sbírat rovnou v CNN. K reportérské práci se tam ale nedostal hned. Začínal jako řidič, který vozil pizzu a štáby na natáčení. Do Pekingu a Hongkongu odjel už jako zkušený reportér.

Na rozhovor získal talibanského ministra zahraničí, několik talibanských teroristů nebo druhého muže libanonského hnutí Hizballáh. Kdyby ale dnes dělal to, co vystudoval, řídil nebo sestrojoval by elektrickou lokomotivu. Protože ale Břetislav Tureček vždycky šel proti proudu, opustil železnici a po revoluci se místo na západ vydal na východ. A stal se jedním z nejzkušenějších českých blízkovýchodních zpravodajů. Který, mimochodem, neumí dobře hebrejsky ani arabsky. Jak v těchto zemích žít, přežít a pracovat, přiblížil v podcastu Background ČT24.

Přišel s velkými kauzami jako Grossův byt, Kolibřík – Mazánek nebo Věci veřejné. Snad ještě lépe než v politice se vyzná v podsvětí, na tři knihy vydala jeho zjištění o kmotru Mrázkovi i Radovanu Krejčířovi. Investigativní novinář Jaroslav Kmenta ale umí psát články i o počasí. A jednu chvíli pracoval dokonce pro bulvár. „Kmento, odejděte, nebo se budu zlobit,“ křičel na něj také přes zavřené dveře Václav Klaus. To bylo v období dělení Československa a Kmenta pracoval v agentuře ČTK. O svých začátcích, přešlapech a historkách mluví v podcastu Background ČT24.

Říká se jí „máma volebního vysílání“, každé volby totiž prochází mezi grafy a seznamuje s průběžnými i konečnými výsledky hlasování. Moderuje Události, nejdřív ve studiu pouze vsedě, poslední roky vestoje, za chůze a někdy i z venku. Přesto by se Marcela Augustová klidně vrátila k práci krajánka v Libereckém kraji, kde se zpravodajstvím po zkušenostech s publicistkou v polovině 90. let začínala. Tehdy ještě posílala kazety s reportážemi do Prahy autobusem. „Nikdy se nestalo, že by nedojela,“ říká v podcastu Background ČT24, který zpovídá české novináře a novinářky.

Z Českého rozhlasu do české redakce BBC, pak zpět do rozhlasu a rovnou do Moskvy. A z ní pak do Spojených států. Taková je cesta novinářky Lenky Kabrhelové, zahraniční zpravodajky, která byla u střídání Medveděva s Putinem a Obamy s Trumpem, která odletěla do války v Jižní Osetii, aniž by věděla, jestli jí tam bude fungovat telefon a platební karta, a která si o rok prodloužila pobyt v Americe, aby na Harvardu studovala média. Teď Kabrhelová vytváří úspěšný zpravodajský podcast Vinohradská 12. A taky byla hostem podcastu Background ČT24, který mapuje porevoluční generaci českých novinářů.