Válku na Ukrajině označují čeští novináři ve více než polovině zpráv nestranně. Ve čtyřiceti procentech případů použili výrazy identifikující Rusko jako útočníka, naopak jen minimálně dělají viníka z Ukrajiny. Vyplývá to z exkluzivní analýzy agentury Newton Media pro pořad Newsroom ČT24. Podle analytiků média využila k pojmenování války až patnáct různých názvů.
Ruská invaze, nebo ukrajinský konflikt? Označení války odráží postoj novinářů, ukazuje analýza
Nejčastěji média informují o válce nebo konfliktu na Ukrajině – tato slovní spojení se objevují až v šedesáti procentech zpráv. Podle analytiků je ale otázkou, jak by se k nim stavěli sami Ukrajinci.
Dělá viníka z oběti
„Spojení válka na Ukrajině nenápadně podsouvá představu, že konflikt má vlastně vnitroukrajinskou povahu,“ uvádí analýza s tím, že o tažení Wehrmachtu by zřejmě nikoho nenapadlo mluvit jako o „válce v SSSR“.
Ve čtyřiceti procentech případů použili novináři slovní spojení ruská invaze, ruská agrese nebo Putinova válka, tedy označení jasně identifikující útočníka.
Dělá viníka z oběti
Jen jedno procento zpráv naopak dělalo viníka z oběti – podle analýzy jde o pojmy jako ukrajinská válka nebo ukrajinský konflikt.
Dělá viníka z oběti
V necelé desetině zpráv se pak objevily „alibistické“ názvy jako invaze na Ukrajinu nebo válka proti Ukrajině, ve kterých podle analytiků chybí přídavné jméno „ruská“.
Alibistické
„Zpravodajství se k nám donáší ve formě, která zejména volbou slov už zaujímá nějaké morální stanovisko. Jedna strana jsou okupanti a druhá strana říká, že ukrajinská armáda osvobodila nějaké vesnice poblíž Charkova,“ komentuje jazykovědec Karel Oliva, který si myslí, že i jiným slovům by se média měla raději vyhýbat. „Je nevhodné používat slovo migrant, protože migranti jsou ti, kteří nemají pevné sídlo a nemigrují proto, že by je vyhnala válka nebo nepřízeň osudu,“ říká.
Voják častěji než civilista
Právě slova migrant nebo běženec novináři používají, když hledají synonymum za pojem uprchlík. Ten se za 11 týdnů války objevil ve zprávách zhruba 38 tisíckrát. To je více než další častá slova voják či civilista – v tomto srovnání vede voják, což podle analytiků svědčí o tom, že Ukrajina o svou zemi opravdu bojuje. Výskyt těchto výrazů se téměř rovnal jen na začátku dubna, kdy se svět dozvěděl o zvěrstvech v Buče.
Nejvíce zpráv o válce na Ukrajině přinesla média v jejím druhém týdnu, a to skoro 16 tisíc. Od té doby počet klesá, v posledních čtyřech týdnech se drží nad osmi tisíci. „Pro česká média je tento konflikt zjevně i nadále událostí číslo jedna,“ komentují analytici z agentury Newton Media. V každé šesté zprávě novináři citovali agenturu Reuters, informace přebírali i z ruských agentur TASS nebo RIA Novosti. Ty se v článcích objevovaly častěji než ukrajinské agentury Unian a Ukrinform.
Mezi neagenturními zdroji média často odkazovala na ukrajinský deník Kyiv Independent, který tak předstihl jak moskevský Kommersant, tak západní zdroje s výjimkou New York Times. „Zajímavá je poměrně silná citovanost webu Meduza, kterou založili bývalí redaktoři ruského nezávislého webu Lenta.ru,“ dodává agentura v analýze, která monitorovala přes 117 tisíc zpráv v tisku, televizi, rozhlasu a na webu, a to za prvních 11 týdnů války.