Počet slov není měřítko. Někdy nechám diváka si sport vychutnat, říká komentátor Dusík

„Komentátor se občas dostane do situace, kdy má pocit, že je důležitější než to, co se děje na obrazovce. A z toho je většinou průšvih,“ říká sportovní komentátor Michal Dusík, který v České televizi vede redakci sportu. Občas je proto podle něj dobré nechat diváka si sportovní přenos užít i beze slov. Původně Dusík přišel na Kavčí hory naprogramovat databázi. Později ale začal pracovat jako sportovní redaktor a teď komentuje letní i zimní sporty. Vždycky jsem byl upovídaný, přiznává v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

I když k hokeji měl jako bývalý hráč, rozhodčí i trenér vždy blízko, k novinařině Dusík původně netíhl. Studoval fyziku a do České televize přišel naprogramovat systém na lepší vyhledávání v pořadech. V roce 1992 ale nastoupil do redakce sportu a už o dva roky později začal komentovat atletiku.

„Tehdejší špičkový atletický komentátor Tomáš Jungwirth měl nějaký problém a najednou nebyl nikdo, kdo by komentoval atletiku s Vláďou Drbohlavem. A ten měl obrovskou odvahu a řekl mi, ať to jdu vyzkoušet,“ vzpomíná Dusík s tím, že právě od dvou zmíněných komentátorů dostal důležité rady.

„Komentátor by měl odpovídat na dotazy diváka, pokud možno ve chvíli, kdy ho ten dotaz napadne,“ vysvětluje a dodává, že důležité je mít dobrou přípravu. A to i když komentátor někdy využije jen její malou část. „Ale musí být schopen divákovi pořád něco nabídnout,“ říká s upozorněním, že diváka zase nesmí zahltit informacemi nebo třeba statistikami.

Řízené emoce

Proto je podle něj lepší, když komentátor mluví spíše méně. „Když uberu na počtu slov, tak nikdy neudělám chybu. Když bude více slov, tak to vždycky bude diváka rušit,“ myslí si a varuje před tím, aby si komentátor myslel, že je důležitější než obraz. „Z toho je většinou průšvih. Jsou chvíle, kdy můžu nechat diváka, aby si ten sport opravdu vychutnal.“

Dusíkův hlas mohli diváci slyšet poprvé při atletice, v níž komentuje jak maratony, tak běhy na sto metrů. „Kdybych během stovky neřekl nic, tak by to nebyl průšvih. U maratonu je to horší, často se tam neděje nic nového,“ naráží znovu na důležitost přípravy. Kromě atletiky Dusík komentuje hokej, snowboarding, akrobatické lyžování, sportovní střelbu nebo golf. „Mám rád sporty, které jsem komentoval, a mám rád i sporty, které jsem nekomentoval,“ dodává.

Během své kariéry v České televizi si ale vyzkoušel i práci v domácím zpravodajství, například během povodní v roce 2002, kdy byl součástí prvního týmu, který sestoupil do zaplaveného metra. „Bohumil Klepetko zahlásil při vstupu moje jméno a akorát vypadl signál. Ozval se jen hluk odpojeného telefonu,“ vzpomíná s tím, že po výstupu z metra mu přišly desítky SMS. „Takhle mě pohřbil v metru,“ směje se.

Princip kolektivní odpovědnosti

Od roku 2006 komentuje Dusík na stanici ČT Sport (tehdy ČT4 Sport), která začala fungovat se startem zimní olympiády v italském Turíně. „Šlo o to nabídnout divákovi důvod, proč přejít na digitální vysílání. A my jsme přišli s tím, že to může být sport. Ukázalo se, že to je pravda,“ zdůrazňuje, že právě sport může být důvod, proč se lidé budou dál dívat na televizi. „Sport je jedna z mála věcí, na kterou divák potřebuje velkou obrazovku a zároveň kvalitní televizní přenos.“

Politika podle Dusíka se sportem úzce souvisí – výrazně více v autoritářských zemích. „Čím víc stát dbá na to, aby ukazoval jinou tvář, než doopravdy má, tak tím víc se bude snažit sport využít,“ zmiňuje nedávnou zimní olympiádu v Číně. „Přidělení olympijských her Číně byla chyba. Olympijské hry by měly být v zemích, které budou olympijskou myšlenku ctít dlouhodobě,“ myslí si.

Právě olympijskou myšlenku podle něj porušilo Rusko, které těsně po konci letošních zimních Her zaútočilo na Ukrajinu. Proto považuje za správné i vyloučení sportovců. „Vyloučeni nejsou ruští sportovci, ale sportovci Ruské federace. Vyloučeno je Rusko za to, že to je jediný stát, který třikrát porušil olympijské příměří,“ naráží na agresi Ruska v Gruzii v roce 2008 a vůči Ukrajině v roce 2014. „Je to princip kolektivní odpovědnosti, nikoli princip kolektivní viny.“

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, YouTube a Podcasty Google a Apple. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé na Brněnsku se vydali na Pouť smíření, která připomíná odsun Němců

Lidé přijeli do Pohořelic na Brněnsku, aby se vydali do Brna na Pouť smíření. Letos je akce připomínající takzvaný pochod smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v Brně souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nekonají v Německu, ale v Česku. Pochod smíření se uskutečnil poprvé pod hlavičkou festivalu Meeting Brno v roce 2016. Památník pochodu smrti v noci na sobotu někdo pomaloval hákovými kříži. Policisté hledají pachatele.
10:49Aktualizovánopřed 1 mminutou

Saharský prach může v neděli snížit teploty

Do Česka v neděli znovu přijde saharský prach. Mohl by snížit teploty, které se odpoledne podle předpovědi budou přibližovat 30 stupňům Celsia. Do přízemních vrstev atmosféry by se dostat neměl. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jemný písek, který do atmosféry zvedly bouře nad africkou pouští Sahara, se v tuzemsku letos objevil už několikrát.
před 54 mminutami

VideoNarůstá počet případů preeklampsie. Nemoci se ale dá předejít

Preeklampsie postihuje zhruba pět procent těhotných žen. Některé nemocnice však nemoc, která v nejhorším případě může skončit smrtí dítěte i rodičky, automaticky do běžných těhotenských screeningů nezařazují. Riziko jde přitom podle lékařů odhalit až u devadesáti procent žen. Díky nízkým dávkám aspirinu se pak preeklampsie nerozvine v době, kdy žena nemá rodit. Lékaři proto doporučují, aby se o vyšetření ženy zajímaly. O osvětu mezi ženami se snaží i pacientská organizace Nedoklubko.
před 1 hhodinou

VideoCeny letenek rostou kvůli palivu i většímu zájmu o některé destinace

Ceny letenek rostou. Zatímco loni vyšel červencový spoj mezi Prahou a Barcelonou průměrně na tři tisíce korun, letos je cena o pět set korun vyšší. Ceny letenek se pojí se zdražováním leteckého paliva. To od začátku blízkovýchodního konfliktu podražilo o více než sedmdesát procent. Dalším důvodem zdražování letenek je vyšší zájem o některé destinace. Zatímco poptávka po spojích do Asie klesla, na cesty po Evropě naopak stoupla. Mezi oblíbenými zeměmi je Španělsko, Itálie i Řecko. V některých případech proto letenky zdražily o více než dvacet procent.
před 3 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 4 hhodinami

Komáři začínají být aktivní. O víkendu především na východě Čech

Během víkendu už mohou lidi na některých místech Česka potrápit komáři. Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ) očekává střední aktivitu hlavně v části Moravy a Slezska, ve východních Čechách pak může být v neděli lokálně dokonce vysoká. V sobotu budou mít komáři vhodné podmínky zejména v části západních a severních Čech. Na většině území ale meteorologové předpovídají mírnější aktivitu.
před 5 hhodinami

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 14 hhodinami
Načítání...