Mistrovství světa ve fotbale

Fotbalové mistrovství světa mužů, které bude mít výkop až za deset let, už nyní vyvolává kontroverze. Mezinárodní fotbalová federace FIFA přidělila šampionát v roce 2034 podle očekávání Saúdské Arábii. Podobně jako u předchůdce z Arabského poloostrova Kataru, kde se hrál turnaj v roce 2022, řeší světová média otázku porušování lidských práv v pořádající zemi. A nejen to, mimo několik dalších sporných bodů se ptají, proč byli Saúdové jedinými kandidáty a volba tak proběhla pouze formálně.

Čtyři ze šesti lidí zadržených v Bruselu v rámci vyšetřování údajné korupce v Evropském parlamentu zůstanou ve vazbě. Uvedla to belgická prokuratura. Podle agentury AFP je mezi nimi i místopředsedkyně EP Eva Kailisová, byť prokuratura totožnost zadržených nekomentuje. Dvě domácí vazby uvalil v sobotu i soud v Itálii. Katar mezitím označil informace o svém zapojení do případu za vážnou dezinformaci.

Ze světového fotbalového šampionátu v Kataru přicházejí i zprávy o omezování práce zahraničních reportérů. Někteří novináři se totiž nezaměřují jen na sportovní výkony, ale pátrají i po údajném porušování lidských práv v této zemi. Úřady navíc povolují bez omezení natáčet jen na místech přesně určených pro turnaj. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24, který přinesl i svědectví dánského novináře Rasmuse Tantholdta televizní stanice TV 2. Tamní bezpečnostní ostraha ho vyrušila přímo v živém vysílání, kdy se moderátor ptal na práci novinářů v Kataru.

V několika belgických a nizozemských městech vypukly nepokoje po nedělní výhře Maroka nad Belgií na mistrovství světa ve fotbale. V Bruselu policie nasadila na rozehnání davu vodní děla a slzný plyn. V metropoli zadržela zhruba desítku lidí a dalších osm ve městě Antverpy na severu země. V nizozemském přístavu Rotterdam byli zraněni dva policisté. Informovala o tom agentura AP.

Už za necelé dva týdny začne možná nejkontroverznější fotbalový šampionát všech dob. Před jeho začátkem se řeší stav lidských práv v Kataru, špatné pracovní podmínky tamních dělníků i fakt, že se mistrovství koná v zemi bez sportovní historie. Už od počátku se ale mluví především o tom, že si Katar měl pořádaní zajistit korupcí. Nedávné vyjádření bývalého šéfa světové fotbalové asociace Seppa Blattera, během jehož předsednictví byl Katar zvolen jako hostitel šampionátu, situaci ještě vyhrotilo. Blatter totiž veřejně přiznal, že udělit pořadatelství této zemi bylo chybou.

Švýcarská televize SRF objasnila další detaily špionáže vrcholných představitelů mezinárodního fotbalového svazu FIFA. Tu si údajně objednal Katar kvůli mistrovství světa ve fotbale, které letos pořádá. Země si na to měla najmout firmu, pro kterou pracují bývalí agenti CIA. Podle televize agenti napadli e-mailové účty, počítače a telefony nejmocnějších fotbalových funkcionářů. Tamní emír to označil za kampaň proti své zemi. Některá evropská města a sportovní bary plánují mistrovství bojkotovat.

V Kataru vrcholí přípravy na mistrovství světa ve fotbale. V uplynulých týdnech se objevily další zprávy o špatných podmínkách, ve kterých v zemi žijí, pracují a umírají zahraniční dělníci. Vedení země kritiku odmítá. Kontroverzní šampionát startuje 20. listopadu a potrvá do 18. prosince.

Britská veřejnoprávní stanice British Broadcasting Corporation (BBC) vznikla přesně před sto lety. Používanými technologiemi se podle vlastních tvrzení vždy snažila jít s dobou, v posledních letech ale s přerodem médií čelí mnoha výzvám. Bojuje o důvěru veřejnosti, pozornost mladých lidí, čelí konkurenci sociálních sítí a v neposlední řadě řeší obtíže s financováním, jak sama přiznává ve své analýze.

Zástupce světové fotbalové asociace FIFA v principu souhlasí se zřízením mezinárodního fondu pro zahraniční dělníky v Kataru. Měsíc před vypuknutím prvního mistrovství světa v arabské zemi čelí organizace kritice Rady Evropy i lidskoprávních agentur. Dle britského tisku zahynulo na stavbě stadionů v bohatém emirátu za posledních jedenáct let šest a půl tisíce dělníků, desítky tisíc utrpěly zranění. Odškodňovací fond by měl mít 440 milionů dolarů.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) předal v Den české státnosti stříbrné pamětní medaile významným českým osobnostem. Ceremoniál se tradičně odehrává v sídle horní komory ve Valdštejnském paláci. Medaile mohou získat například úspěšní umělci, vědci, sportovci či jiné osobnosti, které se zasadily o dobré jméno Česka. Medaile si ve středu převzalo celkem 19 oceněných.