Si Ťin-pching přiletěl do Rijádu. Čína mluví o epochálním milníku, USA o pokusu získat vliv

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu přiletěl na návštěvu do Saúdské Arábie. Peking cestu označil za svou největší diplomatickou iniciativu v arabském světě, neboť Rijád rozšiřuje globální spojenectví nad rámec dlouhodobého partnerství se Západem, uvedla agentura Reuters.

Setkání mezi globální ekonomickou velmocí a energetickým gigantem Perského zálivu se koná v době, kdy jsou saúdskoarabské vztahy s Washingtonem napjaté. Zhoršila je především kritika Spojených států vůči lidskoprávní situaci v zemi a saúdská podpora omezení těžby ropy před americkými kongresovými volbami.

Bílý dům ve středu uvedl, že návštěva Si Ťin-pchinga je příkladem čínských pokusů o získání vlivu, politiku USA vůči Blízkému východu ale nezmění. „Jsme si vědomi vlivu, který se Čína snaží šířit ve světě,“ řekl novinářům mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby.

Si se po příjezdu setkal se saúdskoarabským ministrem zahraničí Fajsalem bin Farhánem Saúdem a dalšími představiteli království. Očekává se, že korunní princ Muhammad bin Salmán nabídne Siovi okázalé přivítání. To je podle Reuters v kontrastu s nenápadným červencovým přijetím amerického prezidenta Joea Bidena.

Návštěva Si Ťin-pchinga zahrnuje i summit s dalšími arabskými představiteli, který bude „epochálním milníkem v historii vývoje čínsko-arabských vztahů“, uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Peking podle něj doufá, že bude silným signálem o posílení „jednoty a spolupráce“.

Peking nabízí ekonomické zisky bez napětí

Rijád je frustrován tím, co vnímá jako postupný odchod Washingtonu z Blízkého východu a pomalé oslabování jeho bezpečnostních záruk. Čína proto nabízí příležitost k ekonomickým ziskům bez napětí, které začalo kalit vztahy s USA. Na rozdíl od Washingtonu udržuje Peking dobré vztahy s regionálním saúdskoarabským rivalem Íránem, dalším dodavatelem ropy do Číny, a neprojevuje velký zájem o řešení politických nebo bezpečnostních problémů v regionu, napsal Reuters.

Očekává se, že čínská delegace podepíše s Rijádem dohody v hodnotě 30 miliard dolarů (kolem 694 miliard korun), uvedla saúdskoarabská státní agentura SPA. Čína by měla například podpořit rozvoj infrastruktury a technologií v Perském zálivu.

Spojené státy, které byly po desetiletí hlavním bezpečnostním garantem Saúdské Arábie a zůstávají jejím hlavním dodavatelem v oblasti obrany, vyjádřily obavy z rostoucího zapojení Číny do citlivých infrastrukturních projektů v Perském zálivu.

Saúdskoarabský ministr energetiky princ Abdalazíz bin Salmán ve středu prohlásil, že Saúdská Arábie zůstane pro Čínu důvěryhodným a spolehlivým energetickým partnerem. Rijád a Peking podle něj budou usilovat také o posílení spolupráce v oblasti energetických dodavatelských řetězců tím, že v zemi zřídí regionální centrum pro čínské továrny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
před 1 hhodinou

Největší světový výrobce kondomů zvýší ceny kvůli válce s Íránem

Největší světový výrobce kondomů, malajsijská společnost Karex, oznámil, že se chystá zdražit své výrobky o dvacet až třicet procent. Rozhodnutí zdůvodňuje dopady války kolem Íránu na globální dodavatelské řetězce se surovinami odvozenými od ropy.
před 2 hhodinami

Havlíček: Česko chce brát z Ázerbájdžánu dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně

Česká republika chce ročně odebírat dvě miliardy metrů krychlových plynu z Ázerbájdžánu, přičemž dodávky by mohly začít mezi roky 2028 a 2029, řekl na návštěvě Baku ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dohoda zatím nebyla podepsána, kontrakt je přislíben a je na velmi dobré cestě, dodal. Premiér Andrej Babiš (ANO) předtím řekl, že o dodávky plynu usiluje společnost ČEZ.
před 3 hhodinami

Litva obvinila třináct lidí z pokusu o dvě vraždy, do případu je zapletena ruská GRU

Litva obvinila třináct osob z pokusu o vraždu dvou lidí. Případ je spjat s ruskou vojenskou rozvědkou GRU, uvedl náčelník kriminální policie pobaltské země Saulius Briginas. Podezřelí, kteří byli zatčeni už v březnu, byli obviněni z pokusu o vraždu jednoho Litevce a jednoho ruského občana, dodal policista.
před 4 hhodinami

Polský influencer při charitativním streamu vybral 1,4 miliardy korun

Za rekordní označují polská média počin influencera Piotra Garkowského, známého jako Latwogang, který během nepřetržitého devítidenního streamu na YouTube vybral přes čtvrt miliardy zlotých (více než 1,4 miliardy korun) na podporu dětí nemocných rakovinou. Akce, jejímž cílem původně bylo vybrat půl milionu zlotých (zhruba 2,9 milionu korun) pro nadaci Cancer Fighters (Bojovníci s rakovinou), začala 17. dubna a rychle získala neočekávaný ohlas, píše internetový web deníku Rzeczpospolita.
před 4 hhodinami

Ruské údery v Oděse zranily několik lidí

Jedenáct lidí utrpělo zranění v noci na pondělí při náletu ruských dronů na jihoukrajinskou Oděsu, oznámili ráno záchranáři a úřady. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak na telegramu dříve hovořil o třinácti obětech. Mezi zraněnými jsou dvě děti. Ruskem dosazená správa Záporožské jaderné elektrárny podle agentury Reuters informovala, že ukrajinský dronový útok zabil jednoho zaměstnance.
09:01Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Slovensko podalo žalobu proti rozhodnutí EU ukončit dovoz ruského plynu

Slovensko minulý týden podalo dříve ohlášenou žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do evropského bloku, uvedlo tiskové oddělení slovenského ministerstva spravedlnosti. Žalobu v uvedené záležitosti dříve podalo k soudu EU také Maďarsko.
před 6 hhodinami

Globální vojenské výdaje vloni vzrostly o tři procenta

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 2,9 procenta na 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů korun), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své pondělní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
09:31Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...