Perský záliv strana 4 z 5

Zatímco v pondělí byly trhy svědky historicky nevídaného výprodeje květnového kontraktu a pádu cen americké lehké ropy WTI, středa přinesla zlom a zdražování, v němž pokračuje i čtvrtek. Způsobilo jej rostoucí napětí na Blízkém východě, ale také snížení těžby některými velkými producenty, které má omezit nadbytek ropy na trhu, doprovázené sliby některých vlád, že poskytnou svým ekonomikám další pomoc, aby zmírnily negativní dopady koronavirové pandemie na hospodářský růst. To by mohlo podpořit poptávku po ropě.

Prezident Spojených států Donald Trump nařídil námořnictvu, aby zahájilo palbu a zničilo veškeré íránské lodě, které by obtěžovaly americká plavidla. Napsal to na Twitteru. Jeho výrok přišel týden po blízkém námořním setkání sil obou zemí. Mluvčí íránské armády podle agentury Reuters v reakci uvedl, že by se USA měly soustředit spíše na ochranu svých ozbrojených sil před koronavirem.

Společnost Saudi Aramco, která má jako státní podnik pod kontrolou těžbu ropy v Saúdské Arábii, zvýší těžební kapacity na 13 milionů barelů denně. Rijád tím podle expertů dál vyostří spor s Moskvou, s níž se Saúdové nedohodli na koordinovaném omezení těžby s cílem zajistit růst cen ropy. Zvýšení kapacity nařídilo ministerstvo energetiky, uvedl podnik. Dosavadní těžební kapacita saúdského království činí 12 milionů barelů ropy denně.

Cena ropy na světových trzích klesla v pondělí zhruba o třicet procent. Jde o největší propad od války v Perském zálivu v roce 1991. Severomořský Brent se prodává asi za 32 dolarů za barel. Ceny se ocitly ve volném pádu poté, co Saúdská Arábie oznámila, že odběratelům sníží cenu a naopak výrazně zvýší těžbu. Země tak reaguje na krach jednání členů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenců ve Vídni.

Bouřící se Libanon má po složitém vyjednávání novou dvacetičlennou vládu. Povede ji profesor Americké univerzity v Bejrútu a někdejší ministr školství Hasan Dijáb a dvě ministerská křesla obsadí radikální strana Hizballáh. Dijáb označil nový kabinet za „tým záchranářů“. Za prioritu považuje udržení stability v zemi, kde už měsíce probíhají protesty mimo jiné kvůli tíživé ekonomické situaci.

Nejméně 170 lidí zahynulo při nehodě ukrajinského letounu, který se ve středu zřítil krátce po startu z teheránského letiště. Agentura Reuters píše o 176 obětech, z nichž 167 je cestujících a devět členů posádky. Většina obětí byli podle Ukrajiny Íránci, v troskách letadla zahynulo také 63 Kanaďanů. Íránské úřady tvrdí, že příčinou neštěstí byla technická závada, Ukrajinci o příčině zatím nemluví. Obě země budou na vyšetřování spolupracovat.

Saúdskoarabská ropná firma Saudi Aramco se druhý den na burze stala první společností na světě, jejíž tržní kapitalizace překonala dva biliony dolarů (45,8 bilionu korun). Po zahájení čtvrtečního obchodování akcie firmy stouply o deset procent, později však část zisků smazaly, uvedla agentura Reuters. Primární nabídka Aramco byla největší na světě a firma je nyní rovněž největší společností na světě podle tržní kapitalizace.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci se dohodli na snížení těžby o dalších 500 tisíc barelů denně, uvedly zdroje agentury Reuters. Cílem dohody je podpořit ceny ropy a omezit nadbytečné dodávky suroviny na trh.

Čtyři íránští úředníci, kteří si přáli zůstat v anonymitě, řekli agentuře Reuters, že zářijový masivní útok na největší rafinerii ropy v Saúdské Arábii provedl Írán. Prý se účastnili schůzek, kde se útok plánoval. Írán zodpovědnost za útok odmítá. Přihlásili se k němu hútijští bojovníci, proti nimž Saúdská Arábie vede válku v Jemenu.

Mezinárodní námořní koalice zahájila hlídky v Perském zálivu, kde bude zajišťovat bezpečnost lodní dopravy. Koalici velí Spojené státy, které získaly pro členství několik spojenců. Důvodem je zabezpečit nejvýznamnější obchodní trasu pro přepravu ropy, kterou letos ohrozilo několik incidentů vyvolaných napětím mezi Spojenými státy a Íránem.

Česko podle všeho utuží své diplomatické styky s blízkovýchodním Katarem a obě země se navzájem chystají zřídit diplomatická zastoupení. Poptávka po ambasádách vzešla z katarské cesty ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD), který v ropné monarchii jedná i o vzájemném obchodě.

U saúdskoarabského přístavu Džidda vybuchl íránský ropný tanker. Podle íránské státní televize zasáhly plavidlo dvě střely. Informaci o útoku později potvrdilo íránské ministerstvo zahraničí. Výbuch se měl odehrát necelých sto kilometrů od poběží Saúdské Arábie a způsobil velké škody, píše íránská agentura ISNA. Rijád se k incidentu zatím nevyjádřil.

Íránský prezident Hasan Rouhání prohlásil, že jeho země nedopustí, aby někdo narušil její hranice. Přítomnost cizích sil v Perském zálivu podle něj vede k nejistotě v oblasti. Řekl to na vojenské přehlídce v Teheránu u příležitosti výročí zahájení íránsko-irácké války v 80. letech minulého století. Rouhání také oznámil, že Írán na půdě OSN během zasedání Valného shromáždění představí mírový plán pro oblast Perského zálivu.

Šéf Bílého domu Donald Trump schválil vyslání amerických vojáků do Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Mise bude zaměřena především na vzdušnou a protiraketovou obranu po útocích drony na saúdskoarabská ropná zařízení, z nichž Spojené státy viní Írán, uvedla v sobotu agentura AP. Šéf íránských revolučních gard varoval, že země nenechá bez odpovědi ani omezený útok.

Tanker, který námořní síly íránských revolučních gard zadržely v Perském zálivu, patří Iráku. Podle íránské státní televize pašoval ropu do arabských zemí. Irácké ministerstvo ale tvrdí, že ho s tankerem „nic nespojuje“. Plavidlo převáželo 700 tisíc litrů ropy a všech sedm námořníků na jeho palubě bylo zadrženo. Velitel revolučních gard upřesnil, že tanker byl zadržen už 31. července.

Dva oddělené útoky v jihojemenském Adenu připravily o život nejméně 51 lidí, dalších 56 jich bylo zraněno. Oznámila to agentura AP, předtím se hovořilo o třech desítkách mrtvých. Jemenští šíitští povstalci ve čtvrtek zaútočili balistickou raketou a bezpilotním letounem na přehlídku bezpečnostních sil, předtím byl hlášen sebevražedný útok na policejní velitelství. Šíité později informovali o ještě dalším raketovém útoku, tentokrát na vojenský cíl v Saúdské Arábii.

Britský ministr zahraničí Dominic Raab vyloučil možnost výměny zadrženého íránského tankeru za britský, který zadržuje Teherán. Íránce vyzval, aby dodržovali pravidla mezinárodního práva. Íránské revoluční gardy zároveň zveřejnily záznam, který má dokazovat, že Britové narazili v Hormuzském průlivu do rybářské lodě a neposkytli jí pomoc. Londýn to odmítá.

Výbušná situace v Hormuzském průlivu nehrozí v nejbližší době přerůst v otevřený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem, uvedl v Devadesátce ČT24 analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Boháček. Pro USA, které jsou energeticky nezávislé, totiž není ropa z Blízkého východu záležitostí číslo jedna. „Nedovedu si představit, že by šli do velkého konfliktu jen kvůli pár sabotážím,“ říká Boháček po několika napadeních ropných tankerů, které Spojené státy připsaly právě Íránu.

Šéf britské diplomacie Jeremy Hunt vyzval Teherán, aby okamžitě propustil britský tanker Stena Impero. Pokud se Írán vydá na tuto „nebezpečnou cestu“, Západ navýší svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě, varoval. Hunt chce vytvořit evropskou misi na ochranu plavby Hormuzským průlivem. Plavidlo zadržely v pátek revoluční gardy v Hormuzském průlivu. Podle Londýna tím porušily námořní právo. Mluvčí íránské vlády naopak trvá na tom, že zásah byl zákonný. Hunt ale zdůraznil, že pokud jde o svobodu plavby, kompromisy nepřicházejí v úvahu.

Všech 23 členů posádky britského tankeru Stena Impero, který v pátek zadržel Írán, je v pořádku. Podle agentury Reuters to v íránské televizi řekl šéf úřadu spravujícího přístavy v provincii Hormozgán Alláhmorád Afifipúr. Náměstek britského ministra obrany Tobias Ellwood pak v televizi Sky News prohlásil, že Londýn zvažuje sérii možností, jak na jednání Teheránu reagovat. List The Daily Telegraph píše, že se připravuje zavedení diplomatických a ekonomických sankcí vůči Íránu, nejspíš i zmrazení účtů.

Před čtyřiceti lety se stala největší katastrofa svého druhu a jeden z nejhorších úniků ropy vůbec. Dne 19. července 1979 se v Karibském moři srazily řecké tankery Atlantic Empress a Aegean Captain. Při nehodě zahynulo sedmadvacet námořníků a vytvořila se ropná skvrna, jejíž dopad na mořský život dodnes nikdo nezmapoval. Ve vodě skončilo přes tři sta tisíc kubíků ropy.

Íránské revoluční gardy zadržely v neděli v Perském zálivu zahraniční tanker. Podle íránské státní televize pašoval ropu. Podle Reuters Íránci odtáhli loď do íránských vod, když vyslala nouzový signál. Na palubě plavidla je dvanáctičlenná posádka. Už začátkem týdne se objevily zprávy o cizím tankeru v íránských vodách, není ale zřejmé, zda jde o tutéž loď.

Z Hormuzského průlivu u Perského zálivu byl v úterý hlášen další incident. Podle agentury AP se tam ropný tanker ze Spojených arabských emirátů (SAE), který od soboty nevysílal údaje o své pozici, odchýlil od trasy a vplul do íránských vod. Některá média spekulují, že ho Teherán zabavil. Íránské ministerstvo zahraničí posléze informovalo, že námořnictvo poskytlo zahraničnímu ropnému tankeru pomoc v nouzi, aniž by uvedlo, o jaký tanker šlo.

Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt v sobotu mluvil se svým íránským protějškem o kauze íránského tankeru zadržovaného na Gibraltaru. Londýn podle něj usnadní uvolnění tankeru, jestliže dostane od Teheránu záruky, že plavidlo nezamíří do Sýrie. Tím by totiž porušovalo sankce vůči této válkou zmítané zemi. Mohammad Džavád Zaríf prý Hunta ujistil, že Írán chce záležitost vyřešit a nesnaží se o eskalaci napětí.