Perský záliv strana 4 z 5

Britský ministr zahraničí Dominic Raab vyloučil možnost výměny zadrženého íránského tankeru za britský, který zadržuje Teherán. Íránce vyzval, aby dodržovali pravidla mezinárodního práva. Íránské revoluční gardy zároveň zveřejnily záznam, který má dokazovat, že Britové narazili v Hormuzském průlivu do rybářské lodě a neposkytli jí pomoc. Londýn to odmítá.

Výbušná situace v Hormuzském průlivu nehrozí v nejbližší době přerůst v otevřený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem, uvedl v Devadesátce ČT24 analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Boháček. Pro USA, které jsou energeticky nezávislé, totiž není ropa z Blízkého východu záležitostí číslo jedna. „Nedovedu si představit, že by šli do velkého konfliktu jen kvůli pár sabotážím,“ říká Boháček po několika napadeních ropných tankerů, které Spojené státy připsaly právě Íránu.

Šéf britské diplomacie Jeremy Hunt vyzval Teherán, aby okamžitě propustil britský tanker Stena Impero. Pokud se Írán vydá na tuto „nebezpečnou cestu“, Západ navýší svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě, varoval. Hunt chce vytvořit evropskou misi na ochranu plavby Hormuzským průlivem. Plavidlo zadržely v pátek revoluční gardy v Hormuzském průlivu. Podle Londýna tím porušily námořní právo. Mluvčí íránské vlády naopak trvá na tom, že zásah byl zákonný. Hunt ale zdůraznil, že pokud jde o svobodu plavby, kompromisy nepřicházejí v úvahu.

Všech 23 členů posádky britského tankeru Stena Impero, který v pátek zadržel Írán, je v pořádku. Podle agentury Reuters to v íránské televizi řekl šéf úřadu spravujícího přístavy v provincii Hormozgán Alláhmorád Afifipúr. Náměstek britského ministra obrany Tobias Ellwood pak v televizi Sky News prohlásil, že Londýn zvažuje sérii možností, jak na jednání Teheránu reagovat. List The Daily Telegraph píše, že se připravuje zavedení diplomatických a ekonomických sankcí vůči Íránu, nejspíš i zmrazení účtů.

Před čtyřiceti lety se stala největší katastrofa svého druhu a jeden z nejhorších úniků ropy vůbec. Dne 19. července 1979 se v Karibském moři srazily řecké tankery Atlantic Empress a Aegean Captain. Při nehodě zahynulo sedmadvacet námořníků a vytvořila se ropná skvrna, jejíž dopad na mořský život dodnes nikdo nezmapoval. Ve vodě skončilo přes tři sta tisíc kubíků ropy.

Íránské revoluční gardy zadržely v neděli v Perském zálivu zahraniční tanker. Podle íránské státní televize pašoval ropu. Podle Reuters Íránci odtáhli loď do íránských vod, když vyslala nouzový signál. Na palubě plavidla je dvanáctičlenná posádka. Už začátkem týdne se objevily zprávy o cizím tankeru v íránských vodách, není ale zřejmé, zda jde o tutéž loď.

Z Hormuzského průlivu u Perského zálivu byl v úterý hlášen další incident. Podle agentury AP se tam ropný tanker ze Spojených arabských emirátů (SAE), který od soboty nevysílal údaje o své pozici, odchýlil od trasy a vplul do íránských vod. Některá média spekulují, že ho Teherán zabavil. Íránské ministerstvo zahraničí posléze informovalo, že námořnictvo poskytlo zahraničnímu ropnému tankeru pomoc v nouzi, aniž by uvedlo, o jaký tanker šlo.

Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt v sobotu mluvil se svým íránským protějškem o kauze íránského tankeru zadržovaného na Gibraltaru. Londýn podle něj usnadní uvolnění tankeru, jestliže dostane od Teheránu záruky, že plavidlo nezamíří do Sýrie. Tím by totiž porušovalo sankce vůči této válkou zmítané zemi. Mohammad Džavád Zaríf prý Hunta ujistil, že Írán chce záležitost vyřešit a nesnaží se o eskalaci napětí.

Londýn kvůli rostoucímu napětí v Perském zálivu oznámil, že do oblasti vysílá druhou válečnou loď, aby „zajistila svobodnou plavbu“. Ministr zahraničí Jeremy Hunt nicméně ujistil, že země si nepřeje situaci kolem Íránu eskalovat. Teherán zase Británii znovu vyzval, aby propustila jeho tanker, který minulý týden zadrželo u Gibraltaru britské námořnictvo kvůli podezření, že navzdory evropským sankcím veze ropu do Sýrie.

Spojené státy se snaží vytvořit mezinárodní vojenskou koalici, která se postará o bezpečnost lodí u Íránu a Jemenu. Oznámil to americký generál Joseph Dunford. USA podle něj chtějí zajistit svobodu námořní plavby a v současné době jednají o možné spolupráci s řadou zemí regionu. V oblasti se nacházejí Hormuzský průliv a úžina Báb al-Mandáb, které jsou klíčové pro světový obchod s ropou.

Nedávné útoky na lodě mířící do Hormuzského průlivu vyvolaly obavy z nové války tankerů, jež zuřila v oblasti v 80. letech. Každý incident narušující klíčovou obchodní trasu rychle zvedá cenu ropy a pojištění přepravy zboží po moři. Írán hrozí, že průliv zablokuje a ochromí tak ropný byznys. Podle expertů k tomu však nejspíš nepřistoupí, protože by sám přišel o zisky. Na bezpečnost dopravy v regionu navíc dohlížejí Spojené státy. Země Zálivu hledají alternativní řešení – staví ropovody, které úžinu obcházejí.

Úřadující ministr obrany USA Mark Esper se bude snažit získat podporu spojenců z NATO pro odvrácení konfliktu s Íránem a bude chtít „otevřít cestu diplomacii“. Esper to oznámil cestou na jednání aliančních ministrů obrany v Bruselu. Íránská organizace pro atomovou energii mezitím oznámila, že po vypršení čtvrtečního ultimáta pro evropské země urychlí obohacování uranu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že se Moskva pokusí přimět Spojené státy a Írán, aby zahájily civilizovaný dialog.

Arabský svět vesměs přijal americký blízkovýchodní mírový plán se směsicí posměchu a zloby, i když podle některých států Perského zálivu by mohl dostat šanci. Napsala to agentura Reuters. S plánem, jehož detaily mají být předloženy příští týden účastníkům mezinárodní konference v Bahrajnu, seznámil v sobotu novináře Bílý dům. Počítá s investicemi ve výši 50 miliard dolarů (přes 1,1 bilionu korun) během příštích deseti let.

Americký letecký úřad (FAA) vydal zákaz přeletů civilních letadel nad Hormuzským průlivem a Ománským zálivem. Reaguje tak na napětí mezi Spojenými státy a Íránem, které se vystupňovalo po sestřelení amerického bezpilotního letadla. Varování hodlají respektovat i další významné aerolinky z celého světa včetně British Airways nebo Lufthansy.

Současné napětí mezi Spojenými státy a Íránem nemusí být jen důsledkem vzájemného sporu, ale také vnitřních rozepří ve Washingtonu a v Teheránu. V pořadu Interview ČT24 to řekl komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland. Popsal také nedostatky jaderné dohody z roku 2015 a zájmy velmocí s ní spojené.

Írán za deset dní překročí limit obohaceného uranu, který stanovuje mezinárodní dohoda o jaderném programu z roku 2015. Oznámil to mluvčí tamní organizace pro atomovou energii a dodal, že země začne uran obohacovat na vyšší než povolenou hranici. Írán se letos rozhodl postupně vypovídat dohodu, protože od ní loni odstoupily Spojené státy a obnovily sankce. EU se nadále řídí faktickými zjištěními Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), podle nichž Teherán podmínky dohody plní.

Saúdská Arábie se připojila k USA a Velké Británii v obvinění Íránu ze čtvrtečního útoku na dva tankery v Ománském zálivu. Korunní princ Muhammad bin Salmán v rozhovoru s listem Aš-Šark al-Avsat vyzval světové společenství, aby rozhodujícím způsobem zasáhlo. Írán vinu na útocích popřel. Obě plavidla jsou nyní ve Spojených arabských emirátech, kde bude po prohlídce a posouzení škod přečerpán náklad.

Spojené státy a jejich spojenci budou možná muset zajistit eskortu obchodním lodím plujícím Perským zálivem, aby je ochránili před dalšími možnými útoky. S odkazem na americké odborníky to oznámila agentura Reuters. Bezpečnostní situace v zálivu se zhoršila po čtvrtečních útocích na dva tankery. Předtím už v květnu byly podobně jako ve čtvrtek poškozeny čtyři jiné lodě. USA všechny akce připsaly Íránu, který to ale odmítá.

Dva ropné tankery plující v blízkosti strategicky významného Hormuzského průlivu se zřejmě staly terčem útoku, na palubě jednoho z nich následně vypukl požár. Posádky obou plavidel ale byly včas evakuovány. Podrobnosti incidentu, ke kterému došlo v Ománském zálivu, se stále vyšetřují, ministr zahraničí USA Mike Pompeo už ovšem z útoku obvinil Írán. Ceny ropy na světových trzích v reakci na událost vzrostly.

Za květnovými útoky na ropné tankery v Perském zálivu byl velmi pravděpodobně státní aktér. Tvrdí to předběžná zpráva mezinárodního týmu vedeného vyšetřovateli ze Spojených arabských emirátů, která zamířila do Rady bezpečnosti OSN. Zpráva nejmenuje žádný stát jako hlavního podezřelého.

Saúdský ministr zahraničí Ibráhím Asáf vyzval muslimské státy, aby reagovaly „s veškerou tvrdostí a silou“ na nedávné incidenty v regionu, ze kterých USA a jejich spojenci viní Írán. Diplomat reagoval na květnové útoky na ropovod v Saúdské Arábii a tankery u pobřeží země. Představitelé arabských států budou napětí v regionu řešit na mimořádném summitu v Mekce, který svolal saúdský král Salmán. Pozvánku dostal překvapivě i Katar.

Írán v sobotu  pohrozil útokem na americkou armádu raketami a tajnými zbraněmi. Stalo se tak poté, co USA začaly posilovat své vojenské jednotky v oblasti Perského zálivu z důvodu neupřesněné hrozby ze strany Íránu. Šéf íránské diplomacie Mohammad Džavád Zaríf označil počínání USA za krajně nebezpečné.

Do oblasti Blízkého východu by kvůli napětí kolem Íránu mohlo zamířit dalších až deset tisíc amerických vojáků. Pentagon se chystá plán předložit prezidentu Donaldu Trumpovi. Podle zdrojů AP se mluví i o dalších systémech protiraketové obrany Patriot a lodích. Duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí mezitím poprvé otevřeně kritizoval prezidenta a ministra zahraničí za to, jak uvedli do praxe jadernou dohodu.

Dospívání tří sester v postkoloniálním Ománu líčí román, který obdržel Mezinárodní Man Bookerovu cenu 2019. Prestižní ocenění se uděluje za nejlepší knihu přeloženou do angličtiny. Vítězné dílo Celestial Bodies (Nebeská tělesa) napsala ománská autorka Jokha al-Harthiová, přeložila Američanka Marilyn Boothová. Je prvním oceněným dílem v historii ceny ze zemí Perského zálivu.