Saúdská Arábie zaplaví trh ropou. Přitvrzuje v tlaku na Rusko

Společnost Saudi Aramco, která má jako státní podnik pod kontrolou těžbu ropy v Saúdské Arábii, zvýší těžební kapacity na 13 milionů barelů denně. Rijád tím podle expertů dál vyostří spor s Moskvou, s níž se Saúdové nedohodli na koordinovaném omezení těžby s cílem zajistit růst cen ropy. Zvýšení kapacity nařídilo ministerstvo energetiky, uvedl podnik. Dosavadní těžební kapacita saúdského království činí 12 milionů barelů ropy denně.

„Společnost vyvíjí maximální úsilí, aby pokyn zavedla co nejdříve,“ sdělil podle agentury Reuters generální ředitel Amín Násir.

Saúdská Arábie se dostala do sporu s Ruskem na zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenců. Minulý týden se tato skupina, označovaná jako OPEC+, ve Vídni snažila dohodnout snížení těžby, na což ale Rusko odmítlo přistoupit. Saúdové pak oznámili, že těžbu zvýší na maximum, což analytici vnímají jako zahájení cenové války. Rijád má snahu co nejvíce si upevnit vliv a zvýšit podíl na trhu.

Akciové trhy ve světě v pondělí přitom zažily nejhlubší propad od finanční krize v roce 2008. Prudký pokles cen ropy a šíření onemocnění způsobeného novým koronavirem vyvolaly mezi investory paniku a obavy z globální recese.

V úterý Saúdská Arábie oznámila, že od dubna zvýší těžbu na rekordních 12,3 milionu barelů denně. Tím patrně zkomplikuje snahy dohodnout nová jednání s Ruskem. V celém světě se těží zhruba 100 milionů barelů denně, z toho na OPEC připadá méně než třetina. 

Podobné objemy ropy jako Saúdská Arábie těží i Rusko a Spojené státy. Stlačit zvýšením těžby ceny ropy experti vnímají i jako snahu Rijádu zbavit se konkurence v USA, kde část firem těží ropu z břidličných formací. Díky tomu se Spojené státy staly nezávislé na dovozu ropy, surovina z břidlic je ale obecně dražší než klasická těžba ropy v Saúdské Arábii.

„Tato zpráva samozřejmě může ke zvýšení napětí přispět. Poptávka po ropě letos zůstane nízká kvůli hysterii kolem koronaviru. Hrozí, že při nízkých cenách ropy nedokáží menší břidliční těžaři generovat dostatečné zisky a mohou se dostat do problémů se splácením svých dluhů. V reakci na to se prudce zvýšily kreditní prémie, a to nejen u ropných společností,“ komentuje nejnovější vývoj analytik Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Spojené arabské emiráty se těžbu chystají na rekord zvýšit od dubna, spolu se Saúdskou Arábií by na už tak přesycený trh měly denně dodávat asi o 3,6 milionu barelů ropy více. A to v době, kdy poptávka začala už dříve klesat kvůli útlumu ekonomické aktivity a teď ještě více v reakci na šíření nového koronaviru. Prognózy ekonomů navíc signalizují, že poptávka po ropě letos poprvé po více než deseti letech klesne.

Poptávka po ropě klesne, předpovídají odhady

Například americký Úřad pro energetické informace (EIA) předpokládá, že v prvním čtvrtletí globální poptávka po ropě meziročně klesne o 910 tisíc barelů na 99,06 milionu barelů denně. Původně přitom očekával nárůst čtvrtletní poptávky o 320 tisíc barelů denně. Odhad celoročního růstu pak úřad snížil o 660 tisíc barelů na 370 tisíc barelů denně. 

OPEC nyní předpokládá, že globální poptávka po ropě se letos zvýší o 60 tisíc barelů denně. Oproti předchozí prognóze tak ale odhad snížil o 920 tisíc barelů denně. Navíc nevyloučil další zhoršení výhledu, upozornila agentura Reuters.

Státní společnost ADNOC, která zajišťuje těžbu ve Spojených arabských emirátech, plánuje zvýšit produkci ropy na více než čtyři miliony barelů denně. V úmyslu má také urychlit plány na zvýšení těžebních kapacit na pět milionů barelů denně. Tento cíl měla přitom původně na rok 2030. Moskva už dříve dala najevo, že ruské firmy by mohly těžbu ropy zvýšit až o 300 tisíc barelů, v krajním případě až o 500 tisíc barelů denně.

Ceny ropy po víkendovém rozhodnutí Rijádu zvýšit těžbu na maximum v pondělí spadly asi o 30 procent, a zaznamenaly tak nejprudší pád od války v Perském zálivu v roce 1991. Severomořský Brent se přechodně dostal až k 28 dolarům za barel.

Ropa pak během úterního dne přidávala deset procent, když se severomořský Brent dostal nad 38 dolarů za barel. Smazal tak část citelných ztrát z předchozího dne. Obchodníci předpokládají, že vlády připraví opatření na podporu ekonomiky a optimismus na trh vrátil i postoj Ruska, které naznačilo nová jednání s členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Nyní stojí kolem 36 dolarů a je na polovině proti tomu, kde byl před rokem.

„Cenové války a pandemie nejsou pro komoditní trhy ničím novým. Ale aby se oba tyto jevy objevily současně, to je něco, s čím jsme se za svou kariéru ještě nesetkali,“ poznamenali v poznámce klientům analytici banky RBC. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
před 13 hhodinami

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
28. 9. 2026‌‌

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
28. 9. 2026‌‌

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.