Saúdská Arábie zaplaví trh ropou. Přitvrzuje v tlaku na Rusko

Společnost Saudi Aramco, která má jako státní podnik pod kontrolou těžbu ropy v Saúdské Arábii, zvýší těžební kapacity na 13 milionů barelů denně. Rijád tím podle expertů dál vyostří spor s Moskvou, s níž se Saúdové nedohodli na koordinovaném omezení těžby s cílem zajistit růst cen ropy. Zvýšení kapacity nařídilo ministerstvo energetiky, uvedl podnik. Dosavadní těžební kapacita saúdského království činí 12 milionů barelů ropy denně.

„Společnost vyvíjí maximální úsilí, aby pokyn zavedla co nejdříve,“ sdělil podle agentury Reuters generální ředitel Amín Násir.

Saúdská Arábie se dostala do sporu s Ruskem na zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenců. Minulý týden se tato skupina, označovaná jako OPEC+, ve Vídni snažila dohodnout snížení těžby, na což ale Rusko odmítlo přistoupit. Saúdové pak oznámili, že těžbu zvýší na maximum, což analytici vnímají jako zahájení cenové války. Rijád má snahu co nejvíce si upevnit vliv a zvýšit podíl na trhu.

Akciové trhy ve světě v pondělí přitom zažily nejhlubší propad od finanční krize v roce 2008. Prudký pokles cen ropy a šíření onemocnění způsobeného novým koronavirem vyvolaly mezi investory paniku a obavy z globální recese.

V úterý Saúdská Arábie oznámila, že od dubna zvýší těžbu na rekordních 12,3 milionu barelů denně. Tím patrně zkomplikuje snahy dohodnout nová jednání s Ruskem. V celém světě se těží zhruba 100 milionů barelů denně, z toho na OPEC připadá méně než třetina. 

Podobné objemy ropy jako Saúdská Arábie těží i Rusko a Spojené státy. Stlačit zvýšením těžby ceny ropy experti vnímají i jako snahu Rijádu zbavit se konkurence v USA, kde část firem těží ropu z břidličných formací. Díky tomu se Spojené státy staly nezávislé na dovozu ropy, surovina z břidlic je ale obecně dražší než klasická těžba ropy v Saúdské Arábii.

„Tato zpráva samozřejmě může ke zvýšení napětí přispět. Poptávka po ropě letos zůstane nízká kvůli hysterii kolem koronaviru. Hrozí, že při nízkých cenách ropy nedokáží menší břidliční těžaři generovat dostatečné zisky a mohou se dostat do problémů se splácením svých dluhů. V reakci na to se prudce zvýšily kreditní prémie, a to nejen u ropných společností,“ komentuje nejnovější vývoj analytik Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Spojené arabské emiráty se těžbu chystají na rekord zvýšit od dubna, spolu se Saúdskou Arábií by na už tak přesycený trh měly denně dodávat asi o 3,6 milionu barelů ropy více. A to v době, kdy poptávka začala už dříve klesat kvůli útlumu ekonomické aktivity a teď ještě více v reakci na šíření nového koronaviru. Prognózy ekonomů navíc signalizují, že poptávka po ropě letos poprvé po více než deseti letech klesne.

Poptávka po ropě klesne, předpovídají odhady

Například americký Úřad pro energetické informace (EIA) předpokládá, že v prvním čtvrtletí globální poptávka po ropě meziročně klesne o 910 tisíc barelů na 99,06 milionu barelů denně. Původně přitom očekával nárůst čtvrtletní poptávky o 320 tisíc barelů denně. Odhad celoročního růstu pak úřad snížil o 660 tisíc barelů na 370 tisíc barelů denně. 

OPEC nyní předpokládá, že globální poptávka po ropě se letos zvýší o 60 tisíc barelů denně. Oproti předchozí prognóze tak ale odhad snížil o 920 tisíc barelů denně. Navíc nevyloučil další zhoršení výhledu, upozornila agentura Reuters.

Státní společnost ADNOC, která zajišťuje těžbu ve Spojených arabských emirátech, plánuje zvýšit produkci ropy na více než čtyři miliony barelů denně. V úmyslu má také urychlit plány na zvýšení těžebních kapacit na pět milionů barelů denně. Tento cíl měla přitom původně na rok 2030. Moskva už dříve dala najevo, že ruské firmy by mohly těžbu ropy zvýšit až o 300 tisíc barelů, v krajním případě až o 500 tisíc barelů denně.

Ceny ropy po víkendovém rozhodnutí Rijádu zvýšit těžbu na maximum v pondělí spadly asi o 30 procent, a zaznamenaly tak nejprudší pád od války v Perském zálivu v roce 1991. Severomořský Brent se přechodně dostal až k 28 dolarům za barel.

Ropa pak během úterního dne přidávala deset procent, když se severomořský Brent dostal nad 38 dolarů za barel. Smazal tak část citelných ztrát z předchozího dne. Obchodníci předpokládají, že vlády připraví opatření na podporu ekonomiky a optimismus na trh vrátil i postoj Ruska, které naznačilo nová jednání s členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Nyní stojí kolem 36 dolarů a je na polovině proti tomu, kde byl před rokem.

„Cenové války a pandemie nejsou pro komoditní trhy ničím novým. Ale aby se oba tyto jevy objevily současně, to je něco, s čím jsme se za svou kariéru ještě nesetkali,“ poznamenali v poznámce klientům analytici banky RBC. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...