Před čtyřiceti lety se stala největší katastrofa svého druhu a jeden z nejhorších úniků ropy vůbec. Dne 19. července 1979 se v Karibském moři srazily řecké tankery Atlantic Empress a Aegean Captain. Při nehodě zahynulo sedmadvacet námořníků a vytvořila se ropná skvrna, jejíž dopad na mořský život dodnes nikdo nezmapoval. Ve vodě skončilo přes tři sta tisíc kubíků ropy.
Dohromady vážily půl milionu tun. Atlantic Empress (Atlantická císařovna) byla kousek od cíle, s nákladem bezmála dvou milionů barelů ropy (zhruba 317 tisíc kubických metrů) putovala ze Saúdské Arábie do Texasu. Zatímco Aegean Captain (Egejský kapitán) vyplul z karibského ostrovu Aruba vstříc Singapuru.
Jejich cesty se střetly třicet kilometrů východně od Tobaga. V Karibiku řádila 19. července tropická bouře a lodi Atlantic Empress způsobovala řadu problémů. Posádce znesnadňoval život nejen prudký déšť, ale také hustá mlha. Prudký vítr s vlnobitím poslal tanker do kolizního kurzu s druhým plavidlem, které v tu chvíli mířilo vstříc bočnímu nárazu.
K havárii obřích lodí došlo kolem 19:15 místního času. Aegean Captain se srazil s přídí „Císařovny“ a kolize poškodila přední nádrže obou tankerů, v důsledku čehož nastal masivní výbuch. Zemřelo sedmadvacet námořníků, dalších padesát vyvázlo se zraněními. Co zní jako hororový scénář, ale mohlo dopadnout mnohem hůř.
Manévr za pět dvanáct
Blížící se nebezpečí totiž spatřil Piskopianos Christos, druhý důstojník Aegean Captain, a loď v souladu s námořními zvyky okamžitě stočil doleva. Manévr nemohl zabránit srážce, minimalizoval však její dopady. „Kdybychom kurz na poslední chvíli nestočili, do tankeru bychom narazili přímo z boku. Výslednou explozi by nemohl nikdo přežít,“ nechal se slyšet Christos.
Brzy po kolizi se ozvala na palubách obou plavidel série dalších výbuchů a tankery zachvátily plameny. Zatímco na palubě Kapitána se je podařilo poměrně rychle dostat pod kontrolu, Císařovna nepřestala hořet další dva týdny, než 3. srpna po dvou čerstvých explozích konečně klesla ke dnu a stala se největší lodí, kterou takový osud stihl. Druhý tanker, který srážka nepoškodila tolik, zvládl doplout do přístavu v Curacau.
Ohnivé peklo na moři
Bezprostřední nebezpečí nepředstavovaly pouze plameny, které ohrožovaly posádky obou tankerů, ale zejména jejich náklad. Hrozilo, že v důsledku srážky se do moře vylije na tři a půl milionu barelů (556 tisíc kubíků) ropy.
Takový únik by se stal do té doby největším na světě, těsně by přitom překonal souběžnou havárii v Mexickém zálivu, kde v červnu 1979 explodoval ropný vrt Ixtoc 1, který v následujících měsících vychrlil do vody podobné množství, jako vezly oba řecké tankery registrované pod liberijskou vlajkou.
Nejhoršímu scénáři se podařilo zabránit nejen díky zmíněnému Christosově manévru. Na likvidaci škod nepracovala pouze pobřežní stráž Trinidadu a Tobaga, asistoval jí také nizozemský pátrací letoun a pomoci byly připraveny i Spojené státy.
Většina nákladu, který vezl Aegean Captain, zůstala v nádržích tankeru, z plavidla se uvolnilo zhruba sedmasedmdesát tisíc barelů ropy (12 tisíc kubíků). Drtivá většina černého zlata, které skončilo v moři, tedy unikla z Atlantic Empress, odkud se nepodařilo zachránit žádnou cennou surovinu.
Obří tanker v plamenech představoval při záchranných pracích výzvu. Příslušníci pobřežní stráže se snažili loď odklonit tak, aby od unikající ropy ochránili tobažské pláže. Při zachycování plavidla pomocí tažných lan museli riskovat životy, díky jejich nasazení však zůstaly exotické karibské břehy prakticky čisté.
Dopady na mořský život neznáme
Škody, jaké uniklá surovina napáchala přímo v moři, přitom dodnes nejsou zcela známy. Ačkoliv se do vody dostalo na 329 tisíc kubíků ropy a dodnes jde v tomto ohledu o nejhorší tankerovou katastrofu v historii, v oblasti neproběhl vědecký průzkum. Poznatky tak shrnují zejména zprávy ropných společností, podle kterých byly dopady zanedbatelné, protože prý surovina shořela na moři. Chybí ale tvrdá vědecká data, která by tato tvrzení prokázala.
„Když nejde o známý a populární region a místní obyvatelé hlasitě neprotestují, není příliš velká šance, že úřady budou jakkoliv reagovat,“ uvedl k případu pro CNN Wes Tunnell, ředitel výzkumného institutu v texaském Corpus Christie.
- Kuvajt – 19. ledna 1991
- K nejhoršímu úniku ropy do moře došlo kvůli válce v Perském zálivu. Aby zpomalily postup Američanů, otevřely irácké jednotky kohoutky a do moře se dostalo jeden a čtvrt milionu kubických metrů ropy. Deset centimetrů tlustá skvrna se rozléhala na ploše čtyř tisíc kilometrů čtverečních.
- Deepwater Horizon – 22. dubna 2010
- Nejčerstvější z katastrofických úniků ropy je zároveň největší havárií, při níž do moře vyteklo 800 tisíc kubíků ropy. Denně chrlil poškozený vrt 8500 kubíků, přičemž zastavit „krvácení“ se podařilo až po pětaosmdesáti dnech. Havárie měla katastrofální důsledky pro život v Mexickém zálivu, skvrna totiž pokryla téměř tisíc kilometrů pobřeží, čímž škodila nejen mořským živočichům, ale i ptactvu a dalším druhům a její vliv bude oblast pociťovat dlouhodobě.
- Ixtoc 1. – 3. června 1979
- I k třetí největší havárii v historii došlo v Mexickém zálivu. Exploze ropného vrtu uvolnila do moře během deseti měsíců půl milionu kubíků. Ropná skvrna dosáhla rozlohy bezmála tří tisíc čtverečních kilometrů.
- Atlantic Empress – 19. července 1979
- Tropická bouře vychýlila tanker z kurzu a ten se posléze srazil s dalším řeckým plavidlem Aegean Captain.
- Ropná plošina Nowruz – 10. února 1983
- Během irácko-íránské války do plošiny v Perském zálivu narazil ropný tanker a v důsledku havárie se do moře uvolnilo 302 tisíc kubických metrů ropy. Ta unikala sedm měsíců, situaci ještě zhoršily březnové útoky iráckých helikoptér.
