„Uniká nám trocha ropy,“ oznámil kapitán druhou největší katastrofu v dějinách USA

Havárie amerického tankeru Exxon Valdez 24. března 1989 způsobila druhou největší ropnou katastrofu v dějinách USA. Na 300 metrů dlouhý a 50 metrů široký ropný tanker plul tehdy pod vlajkou USA a patřil společnosti Exxon. Na vodu byl přitom spuštěn jen dva a půl roku před nehodou – v říjnu 1986.

Tanker vyplul z aljašského přístavu Valdez 23. března večer a směřoval do Long Beach v Kalifornii. Na jeho palubě bylo asi 55 milionů amerických galonů (210 tisíc metrů krychlových) ropy. Krátce po půlnoci na 24. března tanker v zálivu prince Williama narazil do korálového útesu. Do moře se poté vylilo až 100 tisíc tun ropy.

Byla to největší ekologická námořní katastrofa v dějinách USA do dubna 2010, kdy ji překonala havárie ropné plošiny Deepwater Horizon společnosti BP v Mexickém zálivu, po níž vyteklo až 620 tisíc tun ropy.

Špatný manévr, chaotické rozkazy, málo odpočinku

Nehodu tankeru Exxon Valdez způsobil podle závěrů vyšetřování třetí důstojník Gregory Cousins, když nedokázal vymanévrovat plavidlo v nebezpečných vodách. Ovšem krátce předtím kapitán lodi Joe Hazelwood vydal chaotické rozkazy, když se nejprve chtěl vyhnout ledovcům; údajně byl totiž opilý. Testy prokázaly alkohol v jeho krvi několik hodin po nehodě.

V soudním procesu v roce 1990 byl ale Hazelwood po výpovědi svědků obvinění z opilosti zproštěn. Dostal pokutu 50 tisíc dolarů a trest 1000 hodin veřejně prospěšných prací.

3 minuty
Horizont ČT24 z 30. 3. 2014 o havárii tankeru Exxon Valdez
Zdroj: ČT24

Podle závěrů vyšetřovací komise část viny nesla také společnost Exxon, která mimo jiné nezajistila dostatečný odpočinek pro posádku, respektive dostatečné množství palubních důstojníků. Selhání bylo přičteno i pobřežní stráži, která v oblasti nezajistila efektivní dopravní systém.

Genocida zvířat

Kritizovány byly i nedostatečně rychlé záchranné práce, které údajně přišly s mnohahodinovým zpožděním. I když původní půlnoční radiová zpráva kapitána Hazelwooda údajně zněla: „Uniká nám trocha ropy, chvíli tady asi zůstaneme.“ K šíření ropné skvrny přispělo i bouřlivé počasí.

Zasaženo bylo na dva tisíce kilometrů pobřeží a 28 tisíc kilometrů čtverečních oceánu. Nehoda měla za následek smrt čtvrt milionu mořských ptáků, 2800 mořských vyder, 300 tuleňů, 250 orlů či 22 kosatek.

Po nehodě tankeru Exxon Valdez přijal v roce 1990 americký Kongres zákon proti znečišťování pobřežních vod USA ropou, který mimo jiné zavedl od roku 2010 povinnost dvojitého trupu pro tankery v amerických vodách.

Tanker Exxon Valdez byl po nehodě opraven za 30 milionů dolarů a uveden znovu do služby jako Exxon Mediterranean, později SeaRiver Mediterranean. V roce 2008 ho koupila hongkongská společnost a přebudovala ho z tankeru na plavidlo vozící rudu. V roce 2012 byl v Indii sešrotován.

Před pěti lety odborníci konstatovali, že po čtvrtstoletí od nehody je oblast v daleko lepším stavu a například populace mořských vyder se pomalu dostává na stejné hodnoty jako před havárií. Někteří, hlavně drobní živočichové ale kvůli ní umírali stále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 38 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...