Ropná havárie v Mexickém zálivu končí 20 miliardami odškodného

Americké úřady dosáhly po pětileté právní bitvě urovnání sporu s britskou ropnou společností BP o náhradu škod za obří únik ropy, který v roce 2010 zamořil vody Mexického zálivu. Ministerstvo spravedlnosti USA a pět amerických států souhlasily s odškodněním ve výši 20 miliard dolarů (484 miliard korun), což je souhrnná částka za všechny civilní spory vedené proti BP.

Rámcové dohody mezi americkými žalobci a BP bylo dosaženo už letos v červnu, na začátku října pak byly oznámeny poslední podrobnosti. Součástí dohody je podle americké ministryně spravedlnosti Loretty Lynchové pokuta za znečištění moře ve výši 5,5 miliardy dolarů a téměř pětimiliardová částka, kterou ropný gigant musí zaplatit americkým státům Alabamě, Floridě, Louisianě, Mississippi a Texasu jako odškodné.

Druhá za Černobylem

V dubnu 2010 explodovala ropná plošina BP Deepwater Horizon v Mexickém zálivu. Katastrofa se stala nejzávažnější v historii USA - zahynulo při ní 11 lidí a do moře uniklo pět milionů barelů ropy. Havárie v oblasti ochromila rybolov a turistický ruch a způsobila vážné ekologické škody. Brzy bylo jasné, že se dokonce stala druhou nejdražší člověkem zaviněnou katastrofou světa. Nepředčila pouze Černobyl.

Výbuch ropné plošiny Deepwater Horizon
Zdroj: EPA/US COAST GUARD/ISIFA

V roce 2011 BP oznámila, že v rámci dohody s americkým ministerstvem spravedlnosti zaplatí pokutu a přiznala trestní odpovědnost. Firma BP už dřív uzavřela dílčí smlouvy s poškozenými jednotlivci a firmami, které předpokládají odškodnění ve výši 5,84 miliardy dolarů. Celkové účetní náklady BP spojené s touto katastrofou se odhadují na zhruba 53,8 miliardy dolarů.

Ujednání musí ještě potvrdit americký soud. BP by pak měla dohodnutou částku uhradit během 18 let. Většina peněz má být využita na projekty pro ekologickou a hospodářskou obnovu v oblasti Mexického zálivu.

Změnou loga k ekologii

BP si před lety záměrně změnila logo tak, aby obsahovalo zelenou barvu – na ukázku toho, že jde o ekologicky vstřícnou společnost. Firma ve svých reklamách zdůrazňovala ekologický aspekt těžby. Název British Petroleum zkrátila na BP a v televizních spotech místo něj za zkratku začala dosazovat slova Beyond Petroleum (Víc než ropa), aby ukázala důraz na ochranu životního prostředí. Jen do této kampaně investovala zhruba 200 milionů dolarů, úspěchy pak na sebe nenechaly dlouho čekat. V roce 2009 byla ohodnocena v žebříčku BrandZ jako nejlepší ropná společnost. Sbírala i další reklamní ceny a zákazníci byli přesvědčeni, že jde o nejzelenější těžaře černého zlata.

Přitom nehody nejsou pro BP výjimkou. V roce 2005 při výbuchu texaské rafinérie zemřelo 15 lidí. O rok později se firma musela vypořádat s ropnou skvrnou na Aljašce. A v roce 2010 přišla havárie v Mexickém zálivu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00Aktualizovánopřed 20 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 4 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 17 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...