OPEC se dohodl se spojenci na výraznějším snížení těžby. Zvýšení ceny ropy pomůže Aramcu

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci se dohodli na snížení těžby o dalších 500 tisíc barelů denně, uvedly zdroje agentury Reuters. Cílem dohody je podpořit ceny ropy a omezit nadbytečné dodávky suroviny na trh.

OPEC a jeho spojenci se už loni v prosinci dohodli na snížení dodávek ropy asi o 1,2 milionu barelů denně. Tato dohoda byla sjednána na letošní první pololetí, v červenci však těžební země její platnost prodloužily do konce března příštího roku.

Snížení těžby o zmíněných dalších 500 tisíc barelů ropy denně bude znamenat, že celkem těžba kartelu klesne o 1,7 milionu barelů denně, což představuje zhruba 1,7 procenta celosvětových dodávek ropy. 

„Skutečně vidíme riziko nadměrných dodávek v prvním čtvrtletí kvůli nižší sezonní poptávce po rafinovaných produktech a pro ropě,“ prohlásil už ve čtvrtek ruský ministr pro energetiku Alexandr Novak. Podle něj by dodatečné snížení platilo pro první čtvrtletí 2020, což by bylo kratší období, než navrhovali někteří ministři OPEC.

Rusko se doposud stavělo proti rozsáhlejšímu snížení. Ruské firmy totiž upozorňovaly, že snížení těžby v zimních měsících, kdy jsou nízké teploty, poškozuje pole. Saúdská Arábie, která je největším vývozcem ropy na světě, má naopak zájem o snížení těžby, protože potřebuje, aby se ceny ropy před plánovanou nabídkou akcií její ropné firmy Aramco zvýšily.

Další setkání kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem by se podle zdrojů Reuters mělo uskutečnit 5. a 6. března příštího roku.

OPEC a jeho spojenci začali s koordinovaným snižováním těžby v roce 2017, aby tak zabránili prudkému propadu cen ropy po nárůstu těžby v USA, které překonaly Rusko a Saúdskou Arábii a staly se největším světovým těžařem. Dohoda OPEC+ (tedy zástupců OPEC a dalších těžařů v čele s Ruskem) podpořila ceny ropy, které se v posledním roce drží v rozpětí 50 až 75 dolarů za barel.

Nejdražší firma světa Aramco slibuje dividendu větší než český rozpočet na rok 2020

Od příštího týdne bude mít svět novou celkově nejhodnotnější firmu – na rijádské burze se totiž začne obchodovat s částí akcií dosud plně státního podniku Saudi Aramco, neboli Saudi Arabian Oil Co. Firma ve čtvrtek oznámila, že stanovila cenu za akcii na horním konci uváděného rozpětí, tedy na 32 rijálů (téměř 200 korun). Aramco z prodeje získá 25,6 miliardy USD (589 miliard korun).

„Vzhledem k tomu, že Aramco dá na burzu pouze 1,5 procenta svých akcií, a to za cenu odpovídající zhruba 8,50 dolaru za akcii, činí celková hodnota podniku 1,7 bilionu dolarů,“ konstatuje ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Nabídka Aramco překoná primární nabídku akcií čínské firmy Alibaba. Ta v roce 2014 získala z prodeje akcií 25 miliard USD (574,9 miliardy korun). Informovaný zdroj agentuře Reuters řekl, že by firma mohla využít také tzv. greenshoe opce, která umožňuje počet upisovaných akcií zvýšit, a z nabídky by v tomto případě mohla získat až 29,4 miliardy USD.

Tržní kapitalizace firmy bude činit 1,7 bilionu USD, a společnost se tak stane nejhodnotnější firmou s akciemi na burze. Nyní je jí firma Apple, jejíž tržní kapitalizace činí necelých 1,2 bilionu USD, v závěsu pak Microsoft s hodnotou převyšující 1,1 bilionu. Žádná další firma na světě už bilionové hodnoty nedosahuje. Od příštího týdne tedy také končí desetileté období, po které nejhodnotnější firma pocházela ze Spojených států. V roce 2009 totiž ExxonMobil předběhl tehdejší jedničku, podnik PetroChina.

Tržní kapitalizace však nedosáhne dvou bilionů USD, o což usiloval korunní princ Muhammad bin Salmán. „Nakonec však i s ohodnocením čítajícím zmíněných 1,7 bilionu může být spokojený. Šetření, které mezi institucionálními investory provedla ještě před včerejším oznámením o výsledku úpisu společnost Sanford C. Bernstein & Co., totiž přisuzovalo Aramcu odhadovanou průměrnou hodnotu pouze necelý 1,3 bilionu,“ říká Kovanda.

Podle něj je tak výše ohodnocení firmy  do značné míry vyšponována politicky. „Saúdskoarabská královská rodina, faktický vlastník podniku, učinila vše pro to, aby úpis dopadl dobře. Musela kvůli tomu však slevit z původních ambicí, poprvé předestřených před třemi lety,“ říká Kovanda.

Akcie se měly původně obchodovat i na burze v New Yorku či v Londýně, a to v objemu odpovídajícím až takřka třem procentům celkové hodnoty podniku, a do celé věci měla být šířeji zapojena mezinárodní investorská komunita.

„Ve své nynější podobě úpis působí tak, že se semkly bohaté rodiny králů, šejků i emírů zemí Zálivu, aby svojí investicí zamezily fiasku. Fiasko úpisu Aramca by totiž vrhlo určitý stín na celý Záliv. Jeho neslavnější dny jsou pomalu, ale jistě sečteny, neboť sílící celosvětové tažení bojovníků s klimatickými změnami či nástup břidličných těžařů v USA neposkytuje ropnému byznysu Zálivu nejlepší vyhlídku. Fiasko úpisu akcií by mohlo investorům otevřít oči v tom smyslu, že by prozřeli: král je nahý už teď,“ dodává Kovanda.

Sám Rijád učinil pro úspěch úpisu také doslova vše, co mohl. „Natřikrát snížil Aramcu sazbu daně z příjmu, slíbil světově nejtučnější dividendu, když na dividendách příští rok podnik vyplatí 75 miliard dolarů, což by pokrylo všechny výdaje českého státního rozpočtu na rok 2020 a ještě by zhruba sto miliard korun zbylo,“ říká Kovanda.

A nabídl také bonusové akcie drobným investorům, kteří budou akcie firmy držet. Ti  získají jednu akcii na každých deset, které budou držet alespoň 180 dní od primárního úpisu. S akciemi by se mělo začít obchodovat ještě tento měsíc na akciové burze v Rijádu. 

V případě Saudi Aramca je ovšem navíc třeba započítat negativní dopad výpadku v dodávkách ropy po zářijových útocích jemenských povstalců, připisovaných ovšem zejména Íránu. Útok zasáhl největší světová zařízení na zpracování ropy, Saudi Aramcu se však podařilo dodávky poměrně rychle obnovit, zhruba během dvou týdnů. 

 O nabídce akcií Aramco se mluví už několik let a byla netrpělivě očekávána. Nabídka je mimo jiné důležitá jako zdroj financování plánů korunního prince Muhammada bin Salmána, jehož cílem je snížit závislost saúdskoarabské ekonomiky na příjmech z ropy.

Aramco je největším producentem ropy na světě a na celosvětové produkci se podílí zhruba deseti procenty. Je také ziskovější než pětice největších ropných skupin světa dohromady, tedy než ExxonMobil, Royal Dutch Shell, BP, Total a Chveron. Letos sice bude výsledek Saudi Aramca zřejmě slabší, neboť v pololetí vykázal podnik čistý zisk necelých 47 miliard dolarů, avšak pokles se týká i dalších ropných společností, neboť jej způsobuje propad cen ropy na světovém trhu, který se týká všech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 8 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...