OPEC dosáhl předběžné dohody o snížení těžby. Chce pohnout s cenami ropy nahoru

Představitelé Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) na čtvrtečním zasedání dosáhli předběžné dohody o snížení těžby, rozsah tohoto snížení však zatím nebyl pevně stanoven. Uvedl to podle agentury Reuters jeden z delegátů.

V pátek bude OPEC o snížení těžby jednat s Ruskem a několika dalšími spojenci. Saúdskoarabský ministr energetiky Chálid Fálih ve čtvrtek uvedl, že je zapotřebí, aby se tito spojenci k dohodě připojili. Za přijatelný výsledek označil snížení dodávek o jeden milion barelů denně.

Cílem snížení těžby je podpořit ceny suroviny a omezit nadbytečné dodávky na trh. Cena ropy Brent se za uplynulé zhruba dva měsíce, od svého mnohaletého maxima počátkem října, propadla o bezmála třicet procent. Od posledního listopadového týdne se však stabilizovala a ropa Brent se teď prodává za ceny kolem 60 dolarů za barel.

Proti omezování dodávek ropy se nicméně staví americký prezident Donald Trump, který má obavy z negativních dopadů rostoucích cen pohonných hmot na spotřebitele i podniky. Vyzval tak ve středu OPEC a jeho spojence, aby dodávky neomezovali. Samotné Spojené státy se žádných jednání o omezování těžby ropy neúčastní, důvodem jsou jejich antimonopolní zákony a roztříštěnost jejich ropného sektoru.

Trump se obává inflačních tlaků, které by opětovný růst cen pohonných hmot a dalších ropných produktů přinesl, a to i v USA, konstatuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Čím silnější inflační tlaky v americké ekonomice budou, tím spíše bude tamní centrální banka zvyšovat úrokové sazby.

„Jejich růst zhoršuje náladu akciových trhů v USA, což Trump nese nelibě, jelikož donedávna trvající růst burz vydával za jeden z největších úspěchů svého prezidenství. Navíc, pochopitelně, dražší benzin a zároveň padající akcie mohou způsobit odliv části jeho voličů,“ dodává Kovanda.

Pro další vývoj cen ropy je určující právě aktuální vídeňské zasedání kartelu OPEC a přidružených těžařů v čele s Ruskem. Saúdská Arábie, nepsaný lídr kartelu, deklarovala cíl snížit objem těžby ropy celkově o 1,3 milionu barelů denně, což je 1,3 procenta celosvětové produkce.

„Rijád naléhá na Moskvu, aby ta snížila svoji těžbu až o 300 tisíc barelů denně, na což zatím Rusové nepřistupují. Těžbu chtějí redukovat jen o polovinu daného objemu. K redukci těžby se patrně nepřipojí někteří klíčoví členové OPECu, jako je Irák či Venezuela,“ připomíná Kovanda.

Ceny ropy ve čtvrtek prudce klesaly. Reagovaly na rozhodnutí OPEC oznámit případné omezení těžby ropy nikoli po nyní skončeném setkání svých členů, ale až po pátečním jednání s ostatními producenty v čele s Ruskem. Severomořská ropa Brent kolem 17:30 SEČ ztrácela 3,6 procenta na 59,36 USD za barel, americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu odepisovala čtyři procenta na 50,75 dolaru za barel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 6 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 15 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 22 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.