Katar opouští OPEC. Sílu, která svede z ropy udělat politickou zbraň

Kartel OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) působí na světovém trhu s ropou už téměř šedesát let. Za tu dobu nejednou ukázal, že umí zahýbat s hodnotou ropy, v sedmdesátých letech z ní udělal i politickou zbraň. Ovšem schopnost způsobit recesi a silnou inflaci vedla i k tomu, že se její moc s postupem času omezovala, jak se ropné zdroje hledaly i jinde. Nyní ohlásil svůj odchod z OPECu Katar, který se hodlá spíš soustředit na těžbu plynu.

Organizace zemí vyvážejících ropu byla založena v září 1960 v Bagdádu, a to za účasti Iráku, Íránu, Kuvajtu, Saúdské Arábie a Venezuely. Jejich počet se ale postupně rozrostl. V současnosti je v OPECu patnáct států, byť některé země jako Ekvádor a Gabon po čase organizaci opustily, aby se tam nakonec zase vrátily. Naposledy se přidalo Kongo, o členství ale žádá i Súdán.

Zajímavostí je, že formálnímu vzniku OPECu předcházelo o rok dřív setkání, o které se přičinila novinářka a československá rodačka Wanda Jablonski. „Na přelomu 50. a 60. se vypracovala na nejvlivnější žurnalistku své doby zabývající se ropným průmyslem. Využila tehdejší atmosféry a svých kontaktů a domluvila osudovou schůzku,“ přiblížil ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Logo OPECu
Zdroj: ČTK/PICTURE ALLIANCE/CHROMORANGE

„Při večeři se sešel 'Rudý šejk' Abduláh Tárikí, saúdský ropný ministr, jeho venezuelský protějšek Pérez Alfonso, a klíčový kuvajtský, íránský a irácký představitel zodpovědný za ropný průmysl. Účastníci tajnosnubné schůzky se gentlemansky dohodli, že se zasadí o vytvoření propojených národních ropných společností, a stejně tak o změnu poměru dělby ropných výnosů z obchodu s největšími západními ropnými koncerny, takzvanými Sedmi sestrami,“ doplnil Kovanda.

Sedm sester tvořily Anglo-Persian Oil Company (dnes BP), Gulf Oil, Royal Dutch Shell, Standard Oil of California (dnes Chveron), Standard Oil of New Jersey (dnes ExxonMobil), Standard Oil of New York (dnes ExxonMobil) a Texaco (dnes Chevron).

I když arabský kartel vznikl s úmyslem hájit své zájmy tváří v tvář Sedmi sestrám, zpočátku byl přehlížen. Západním firmám to umožňovaly existující smlouvy. „S výjimkou situace v Íránu totiž ropa náležela právě ropným koncernům, nikoli ropným státům,“ vysvětlil Kovanda.

Embargo, které zahýbalo světem

Situace se však postupně měnila, zejména pak v sedmdesátých letech členské státy OPEC převzaly kontrolu nad svými nalezišti a drahocennou surovinu začaly využívat k prosazování svých politických zájmů.

Svou sílu OPEC ukázal v letech 1973 a 1974, když došlo na ropný šok v souvislosti s jomkipurskou válkou. Začalo to překvapivým útokem Sýrie a Egypta na Izrael, zahájený v den největšího židovského svátku 6. října 1973. Izraelcům se ale útočící státy podařilo zastavit, a to z velké části i díky dodávkám zbraní z USA.

Arabské státy sdružené v OPECu ale využily konfliktu k urychlení plánu na zdražení ropy - tedy změnit ceny, které se na pět let zavázaly dodržovat v roce 1971.

Již v polovině září bylo šest států OPEC pověřeno vyjednáváním ohledně cen se západními ropnými společnostmi. Dvoudenní jednání zahájila OPEC 8. října, dva dny po začátku konfliktu.

Nakonec OPEC oznámil 16. října omezení těžby a zvýšení cen ropy o 17 procent. Vzápětí také vyhlásil embargo na vývoz ropy do zemí, které podporovaly Izrael během války, tedy hlavně do USA, ale postiženo bylo i Nizozemsko nebo Portugalsko.

Další vzestup cen přinesl listopad, kdy arabští producenti ohlásili pětiprocentní omezení těžby a hrozili dalším stupňováním až do vyklizení území obsazených během války Izraelem. Cena ropy se postupně vyšplhala na čtyřnásobek původní hodnoty.

Ale již během prosince a ledna OPEC sáhl k určitým ústupkům - ohlásil desetiprocentní zvýšení těžby, odvolal hrozbu dalšího pětiprocentního nárůstu cen a slíbil dočasné zmrazení cen ropy. Embargo se ale neminulo účinkem. Izrael byl západními spojenci přinucen zastavit svůj postup.

Zmenšení podílu na světovém obchodu s ropou

Pro svou velkou závislost na ropě se dostaly západní průmyslové státy a také Japonsko do značných potíží. Vyšší ceny pohonných hmot zasáhly obyvatele i firmy, zdražila se produkce. Následkem byla celosvětová hospodářská recese a nárůst inflace i nezaměstnanosti.

Z dlouhodobého hlediska měly ale události negativní dopad i pro jejich iniciátory. Vysoké ceny ropy učinily zajímavou třeba těžbu v Severním moři, na Aljašce nebo na Sibiři. Začaly se také vyplácet investice do alternativních technologií a do výzkumu a vývoje energeticky šetrných technologií a například Německo, Japonsko nebo Francie se začaly více obracet k jádru. „Tendence omezovat spotřebu fosilních zdrojů je ve vyspělých státech Evropy patrná až do dneška,“ podotkl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

  • Ovšem ropný šok začátkem sedmdesátých let nebyl jediným výrazným momentem, kdy země OPECu ovlivňovaly ceny na trzích. Druhá ropná krize dokonce souvisela se vzájemným sporem v rámci kartelu - v roce 1979 proběhla islámská revoluce v Íránu, po níž následovala válka s Irákem. Cena tehdy vzrostla ze 13 na 35 dolarů za barel. Cena ropy opět vzrostla v říjnu 1990 po vpádu Iráku do Kuvajtu a v roce 2002 začala novodobá růstová fáze cen ropy, která měla svůj vrchol v roce 2008, kdy cena americké lehké ropy přiblížila až k 150 dolarům za barel.

Během let se tak snižovala závislost ropných společností na arabských producentech a podíl OPEC na světovém obchodu ropou se snížil z dvou třetin na méně než polovinu. „Na území jeho členských států se nachází 82 procent světových zásob ropy. V současné době členské státy kartelu OPEC těží 44 procent světové produkce, čímž jen z malé části naplňují svůj potenciál,“ poznamenal Křeček.

Kartel přitom v uplynulých letech masivně těžil, aby si upevnil podíl na trhu. Vysoké dodávky ropy ale způsobily prudký propad cen a tím i hodnoty vývozu. OPEC se proto dohodl s dalšími předními světovými těžaři v čele s Ruskem, že omezí těžbu asi o 1,2 milionu barelů denně. Dohoda začala platit v lednu 2017 a její platnost byla prodloužena až do konce letošního roku. Už v červnu se nicméně OPEC spolu s partnery dohodl na zvýšení těžby zhruba o milion barelů denně.

Generálním tajemníkem OPECu je už dva roky Nigerijec Mohammed Barkindo. Vůdčí roli v kartelu však zastává Saúdská Arábie, přiblížil Křeček. Spolu se Spojenými státy a Ruskem těží nejvíce ropy na světě. „Po Venezuele má největší známé zásoby ropy a je klíčovým exportérem ropy na světové trhy,“ dodal Křeček.

Saúdská Arábie přitom může být důvodem, proč Katar, který je součástí OPECu už od roku 1961, nyní oznámil svůj konec v organizaci. „Katar se Saúdskou Arábií vede politické spory a odchod země z kartelu může být vyústěním letitých konfliktů,“ poznamenal Křeček.

Katar podle něj nicméně patří mezi méně významné členy s produkcí ropy kolem 600 tisíc barelů denně, což jsou přibližně dvě procenta celkové produkce kartelu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bydlení v EU za dekádu zdražilo o desítky procent. Nejvíce si připlatí Maďaři

Ceny nemovitostí se v Evropské unii mezi lety 2015 a 2024 zvýšily v průměru o 53 procent, píše server Euronews s odvoláním na data Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Server podotýká, že nárůst nebyl ve všech zemích jednotný. Největší skok pozorovali obyvatelé Maďarska, kterým vlastní bydlení zdražilo oproti roku 2015 zhruba trojnásobně. V Česku se náklady během necelých deseti let přibližně zdvojnásobily, uvádí Euronews.
před 5 hhodinami

Auta je nesmí prorazit. V Liberty se opět rozjela výroba svodidel

Výroba svodidel se v huti Liberty po delší pauze znovu rozjela jako jedna z prvních. Svodidla je nutné nejprve vyválcovat, poté vytvarovat a nakonec pozinkovat. Pracovníci přitom nevyrábějí jen je samotná, ale vytvářejí také matematické modely, které jim pomáhají zjistit dopady srážky vozidel s těmito ochrannými prvky na silnicích. Vozidlo totiž nesmí prorazit žádný podélný prvek ani se dostat za svodidlo, vysvětlil konstruktér Radim Žídek, který jako jeden z mála v huti zůstal pracovat.
před 12 hhodinami

Na den reaktorovým fyzikem. Vysoké školy se v dětech snaží vzbudit zájem o jádro

Zejména kvůli plánované výstavbě jaderných bloků v Dukovanech a vývoji malých modulárních reaktorů bude Česko potřebovat další odborníky v jaderné energetice, kterých je už nyní nedostatek. Na situaci se snaží reagovat vysoké technické školy a nabízejí například nové studijní obory. Umožňují také středoškolákům vyzkoušet si v předstihu, zda by je práce v tomto sektoru zajímala.
včera v 05:30

Evropská banka pro obnovu a rozvoj zhoršila výhled růstu české ekonomiky

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) opět zhoršila výhled růstu české ekonomiky, zdůvodňuje to zejména situací v Německu. Na letošní rok očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,6 procenta, zatímco v únorovém výhledu počítala s růstem o 1,9 procenta, uvedla banka v aktualizovaném výhledu. Na příští rok počítá s růstem české ekonomiky o 2,2 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně, než čekala v únoru.
13. 5. 2025Aktualizováno13. 5. 2025

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
12. 5. 2025Aktualizováno12. 5. 2025

EK podle dopisu žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.
12. 5. 2025Aktualizováno12. 5. 2025

Kondice důchodového systému se oproti loňsku lepší

Systém penzí byl další měsíc v lepší kondici než loni. V březnu skončil ve zhruba dvanáctimiliardovém mínusu, což je proti loňsku poloviční deficit. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by příjmy a výdaje důchodového účtu mohly být vyrovnané už příští rok.
12. 5. 2025

Nájemné v obecních bytech roste, přesto se o ty volné hlásí i dvacet zájemců

V obecních bytech se zvyšují nájmy. Rostou hlavně kvůli inflaci, dražší jsou ale i opravy a údržba. Zájem o nájemní bydlení ale stoupá a městské jednotky patří k nejlevnějším variantám.
12. 5. 2025
Načítání...