Po víkendovém útoku na saúdskoarabská ropná pole ceny této suroviny prudce vzrostly. Skokové zdražení o 20 procent bylo nejvyšší od začátku první války v Zálivu v roce 1991. Podle informací USA stojí za útokem Írán, který to odmítá. V pořadu Devadesátka ČT24 diskutovali experti o dalším možném vývoji cen ropy či benzinu a nafty. Neshodli se na tom, jak by měly zareagovat USA.
Odborník na finanční trhy Amundi Asset Management Petr Zajíc se nedomnívá, že hrozí podobná ropná krize, jako tomu bylo několikrát v minulosti (70. či 80. léta minulého století). A to přesto, že útok vedl k největšímu výpadku dodávek v historii. V porovnání s celkovou produkcí ropy je to procentuálně výrazně méně, než když v roce 1979 padl íránský šáh Muhammad Rezá Pahlaví.
Domnívá se také, že saúdskoarabská státní ropná společnost Aramco bude schopna část dodávek obnovit poměrně rychle. Navíc je tu platné omezení těžby ropy ze strany kartelu OPEC.
Zajíc také dodal, že v posledních měsících cena ropy Brent klesla k 60 dolarům a její nynější skok k 70 dolarům byla v podstatě dubnová cena. Zdůraznil však, že i kdyby se produkce ropy vrátila na původní úrovně, cena suroviny může zůstat vyšší, neboť trh bude udržovat vyšší rizikovou prémii (příplatek).
Katastrofický scénář růstu cen ropy ke 100 dolarům by mohl podle analytika nastat jen v případě zásadního vyhrocení situace mezi Saúdskou Arábií a Íránem v podobě otevřené války, která by se rozšířila do dalších regionů.
„Senzitivita na události je nižší, než bývala v historii,“ soudí Zajíc. Zejména proto, že těžba ropy je výrazně víc diverzifikována a tato událost by nevedla k jejímu nedostatku jako v minulosti.
Prorektor z CEVRO Institutu a bezpečnostní analytik Tomáš Pojar se domnívá, že od začátku je jasné, že za útokem stojí Írán. A to proto, že jemenští povstalci, kteří se k útoku přihlásili, nefungují samostatně. „Jsou přímo řízení a jsou přímou součástí velení íránských revolučních gard,“ zdůraznil.
Myslí si také, že o akci nemusel vědět íránský prezident Hasan Rouhání, ale určitě o ní věděl nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. „Bez jeho posvěcení by k takové akci nikdy nedošlo,“ soudí Pojar.
Ředitel Orientálního ústavu Akademie věd ČR Ondřej Beránek naopak řekl, že se znalostí Blízkého východu, kterou má, si netroufá vynést kategorický soud. „Je to příliš brzo a informací k tomu není dostatek.“ Mnohé podle něho svědčí proti Íránu, ale je tam řada nejasností. Například to, že četné americké základny v oblasti nezaznamenaly průlet dronů či střel. Vyloučil však konspirační teorii, že si útoky Saúdská Arábie způsobila sama, aby zvýšila ceny své ropy. Írán však podle něho o akci věděl.
Podle Pojara není náhodou, že k akci došlo po nedávném odstranění bezpečnostního poradce Bílého domu Johna Boltona. „Je to íránský vzkaz, že může zahýbat cenami ropy na celém světě, a ovlivnit tak světovou ekonomiku. Že dokáže cíleně zasáhnout zařízení stovky kilometrů daleko a velmi přesně,“ uvedl prorektor. Írán podle něho spoléhá na to, že americká odveta bude mírná, a zlepší si tak pozici.
Pojar nicméně doufá, že se Teherán přepočítá a nějaká odveta – vojenská, kybernetická či jiná – nastane. Nejlepší by podle něj bylo udeřit překvapivě, ne ve chvíli, kdy to ostatní čekají. „Problémem by bylo, pokud by odveta nebyla. Jinak další útok z Íránu bude ještě větší a odveta by musela být ještě větší. Lepší je zasáhnout teď a deeskalovat situaci,“ domnívá se Pojar. Nejlepší ochrana je odstrašením, aby si protivník útok rozmyslel, dodal prorektor.
Beránek oproti tomu soudí, že tyto problémy nemají vojenské řešení. To se podle něj v minulosti ukázalo opakovaně. Nemyslí si proto, že by vojenská akce byla adekvátní.
Rovněž Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu preferuje diplomatické řešení před válkou. Očekává zdražení benzinu v Česku o 50 či 60 haléřů, u nafty ještě o něco víc.
