Cena ropy v reakci na útoky v Saúdské Arábii vzrostla. Jemenští povstalci hrozí dalšími údery

Nahrávám video

Ceny ropy jsou po sobotních útocích na ropná zařízení v Saúdské Arábii nejvyšší za poslední čtyři měsíce. Jak uvedla britská BBC, následně mírně poklesly po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že pro případ potřeby schválil uvolnění ropy ze strategických rezerv. Jemenští povstalci známí jako Húsíové ale v pondělí pohrozili, že ropná zařízení saúdskoarabské státní ropné společnosti Saudi Aramco se mohou kdykoli stát terčem dalších útoků, a vyzvali cizince, aby se nezdržovali v jejich blízkosti.

Ceny ropy v pondělí prudce rostly v reakci na sobotní útoky na ropná zařízení v Saúdské Arábii. Severomořská ropa Brent na začátku obchodování zdražila až o 19,5 procenta na 71,95 dolaru za barel, což byl nejvyšší průběžný růst od začátku války v Perském zálivu v roce 1991. Později sice část zisků smazala, přesto však obchodování zakončila s nejvýraznějším celodenním nárůstem nejméně od roku 1988. Připsala si 14,6 procenta a uzavřela na 69,02 dolaru za barel.

Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) v pondělí zdražila o 14,7 procenta a obchodování zakončila na 62,90 dolaru za barel. To představuje její nejprudší celodenní nárůst od konce roku 2008.  „Čeští motoristé zvýšení ceny ropy pocítí naplno odhadem příští úterý, středu,“ uvedl investiční stratég Dušan Jilčík ze společnosti Starteepo.

Nahrávám video

Útoky způsobily výpadek těžby 5,7 milionu barelů denně, což představuje více než polovinu průměrné denní těžby země a pět procent globálních dodávek. Pro ropný trh je to nejhorší náhlé přerušení dodávek v historii.

I když bude Saúdská Arábie zřejmě schopná obnovit do několika dnů alespoň část dodávek, útoky upozorňují na zranitelnost největšího světového vývozce ropy. Zvýší také přirážku k ceně vlivem politických rizik a přinášejí obavu z destabilizace na Blízkém východě a odvety USA vůči Íránu.

„Nikdy jsme neviděli na ropném trhu takové narušení dodávek a cenovou reakci jako nyní,“ uvedl analytik Credit Suisse Group Saul Kavonic. „Přirážka za politická rizika je nyní opět na programu ropného trhu,“ dodal. 

Podle Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) je příliš brzy na to, aby členové podnikli nějaké akce, jako je zvýšení těžby nebo svolání mimořádného zasedání. Uvedl to ministr pro energetiku Spojených arabských emirátů Suhajl Mazrúí a podotkl, že jeho země je schopná zvýšit těžbu, aby vykompenzovala přerušení dodávek.

Jemenští povstalci hrozí opakováním

Ropná zařízení Abkajk a Churajs v sobotu ráno zachvátil požár poté, co je zasáhly střely z bezpilotních letounů. K odpovědnosti za útoky se přihlásila jemenská povstalecká skupina Húsíů. Vojenský mluvčí jemenských povstalců Jahjá Saría v pondělí řekl, že sobotní útoky byly spáchány s pomocí dronů s proudovými motory, a doplnil, že Saúdská Arábie musí ukončit blokádu a agresi v Jemenu.

Konflikt mezi šíity, podporovanými Íránem, a jemenskou mezinárodně uznávanou vládou začal v roce 2014. Šíité mají stále pod kontrolou část území včetně jemenského hlavního města Saná. Vládě naopak od roku 2015 pomáhá vojenská koalice, které velí Saúdská Arábie.

Při sobotním útoku podle mluvčího saúdskoarabské armády a koalice vedené Saúdskou Arábií Turkího Malkíhona byly použity íránské zbraně. Podle něj to vyplývá z předběžného vyšetřování útoku. To také ukazuje, že údery nebyly vedeny z Jemenu, dodal mluvčí.

„Vyšetřování pokračuje a všechno ukazuje na to, že nasazené zbraně pocházejí z Íránu,“ prohlásil Malkí. Jemenští povstalci známí jako Húsíové podle něj použili drony typu Ababil. Agentura DPA napsala, že Húsíové disponují drony typu Kasif 1, které jsou podle expertů OSN téměř identické s íránským typem Ababil. Tyto bezpilotní stroje mají dolet 100 až 150 kilometrů. Ropná zařízení, která se stala terčem útoku o víkendu, jsou však od jemenských hranic vzdálená zhruba 800 kilometrů. V červenci ale Húsíové představili drony nového typu, podle expertů s doletem až tisíc kilometrů.

Nahrávám video

Spojené státy podle listu The Wall Street Journal (WSJ) předaly Saúdské Arábii informaci svých tajných služeb o tom, že za sobotním útokem na saúdskoarabská ropná zařízení stojí Írán. S odvoláním na osoby obeznámené se situací WSJ napsal, že obě země teď zvažují odvetné údery. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo z odpovědnosti obvinil Írán a na Twitteru uvedl, že nejsou žádné důkazy o tom, že by údery přišly z Jemenu.

Podle WSJ nicméně informace amerických tajných služeb předaná do Rijádu není definitivní a Saúdové o odpovědnosti Íránu nejsou na rozdíl od USA s konečnou platností přesvědčeni, napsal newyorský list.

„Útok byl naplánován a proveden tak, aby jednoznačné vyšetření bylo velmi komplikované. Jsme téměř dva dny po provedení útoku a pořád se různé zdroje a různé strany neshodly na tom, odkud drony letěly a kdo je jejich provozovatelem,“ uvedl v pondělních Událostech, komentářích ČT24 vedoucí poradců ministra zahraničí Jan Šnaidauf.

„Globálně to představuje veliký šok, který může vést k potenciálně velmi špatným důsledkům. Další věc je, že poprvé nastal útok drony takovéhoto rozsahu, který způsobil takto obrovskou škodu. Podle dostupných zdrojů útočilo deset až dvacet dronů a ty vyřadily řadu nádrží, devastovaly polovinu produkční kapacity Saúdské Arábie. To, že někco někdo dokáže těmito prostředky, je novinka,“ dodal Šnaidauf.

Nahrávám video

Saúdská Arábie pozve mezinárodní odborníky

„Zatím se neobjevil nikdo relevantní, kdo by zpochybnil dokumenty předložené americkou administrativou, ta si je naprosto jistá, alespoň podle svých vyjádření, že skutečně útok přišel z íránského území,“ uvedl v pondělním Horizontu ČT24 zpravodaj ČT v USA David Miřejovský.

„Saúdská Arábie před chvílí oznámila, že pozve na místo mezinárodní skupinu odborníků, kteří budou moci analyzovat z hlediska forenzního to, co se stalo,“ doplnil v pondělí večer blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Rouhání: Útok je odvetou Jemenců za agresi Saúdů

Útok na saúdskoarabská ropná zařízení byl podle íránského prezidenta Hasana Rouháního odplatou Jemenců za agresi Saúdské Arábie.

„Jemenci uplatňují své zákonné právo na obranu… útoky byly odvetným opatřením za dlouholetou agresi vůči Jemenu,“ uvedl Rouhání na tiskové konferenci v Ankaře, kde v pondělí s prezidenty Turecka a Ruska Recepem Tayyipem Erdoganem a Vladimirem Putinem jednal o syrské krizi. 

Útoky měly dopad i na zemní plyn

Saúdská Arábie je největším světovým vývozcem ropy a útoky zasáhly jedny z nejdůležitějších míst jejího ropného průmyslu. Výpadek chce království vykrýt čerpáním z ropných zásob společnosti Saudi Aramco. Kromě těžby ropy útoky podle ministra energetiky Abdalazíze bin Salmána omezily také těžbu plynu.

Jeho produkce se snížila asi o dvě miliardy krychlových stop denně (56,6 milionu krychlových metrů). List The Wall Street Journal s odvoláním na nejmenovaného úředníka ze Saúdské Arábie uvedl, že země hodlá v pondělí obnovit třetinu ze ztracené produkce. Návrat do normálu by ale mohl trvat až několik týdnů.

Trump schválil případné uvolnění ropy z rezerv

Americký prezident Donald Trump v reakci na sobotní útoky schválil pro případ potřeby uvolnění ropy ze strategických rezerv, a to v dostatečném množství, aby zůstaly trhy dobře zásobeny.

Podle Trumpa existují určité důvody, proč si USA myslí, že znají viníka. Spojené státy jsou připraveny na útok reagovat, nicméně vyčkají, s čím přijde Saúdská Arábie, dodal. 

Trump své vyjádření zveřejnil po jednání Národní bezpečnostní rady (NSC), kterého se v Bílém domě zúčastnil i viceprezident Mike Pence, ministr zahraničí a ministr obrany Mark Esper. Pokud jde o reakci na útok, Spojené státy zvažují všechny možnosti, včetně vojenské odpovědi, zatím ale žádné rozhodnutí nepadlo, uvedla agentura AP s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele.

Čínské ministerstvo zahraničí reagovalo, že bez přesvědčivých důkazů nemůže z útoku na saúdskoarabská ropná zařízení nikoho obvinit. Mluvčí diplomacie na tiskové konferenci zároveň uvedla, že Čína vyzývá všechny strany konfliktu ke zdrženlivosti.

Analytik: Útok na saúdská ropná zařízení nejspíš přišel z Íránu

Vysoce postavený činitel z americké vlády v rozhovoru s televizí CNN uvedl, že satelitní snímky zasažených ropných zařízení v Saúdské Arábii nasvědčují tomu, že útok přišel z Íránu či Iráku, nikoliv z Jemenu. Odvolal se přitom na počet zásahů a jejich úhel. „Je těžké si představit, jak tyto věci mohly přijit odjinud než z Íránu a Iráku,“ prohlásil nejmenovaný činitel z americké vlády. Podle něj bylo při útoku zasaženo 19 cílů v Saúdské Arábii, poukázal přitom na to, že Húsíové tvrdí, že použili deset dronů. „Devatenáct cílů nemůžete takto zasáhnout s deseti drony,“ uvedl.

Činitel zároveň doplnil, že podle dostupných satelitních snímků byly „všechny zásahy na severozápadní straně saúdskoarabských ropných zařízení, což by se z Jemenu dělalo poněkud těžce“. Zda je možné, že se drony přeskupily na severozápadní stranu zařízení před útokem, činitel podle CNN neřekl.

CNN konzultovala výpověď zdroje s vojenskými experty. Cedric Leighton, který se specializuje na oblast vojenského zpravodajství se zaměřením na analýzy snímků, uvedl, že satelitní záběry pomáhají podložit tvrzení americké vlády, že drony zřejmě přiletěly z Iráku či Íránu. Zdůraznil však, že současné závěry nejsou definitivní.

„Jde o práci vyspělého (pravděpodobně státního) aktéra,“ řekl. Podle něj byl při plánování útoku kladen důraz na to, aby drony nezaznamenaly radary. Citlivé informace využité k plánování útoků navíc spíše měla schopnost získat vláda či vládou sponzorovaná organizace, uvedl zdroj s tím, že drony nejspíš přiletěly z jižního Iráku či z Íránu. Mark Hertling naopak uvedl, že ze snímků toho není moc jasné, až na skutečnost, že šlo o poměrně přesné zásahy.

Nejmenovaný činitel z americké vlády uvedl, že před útoky v Saúdské Arábii dron zaznamenal ve svém vzdušném prostoru Kuvajt. Zdroj zároveň uvedl, že Bagdád velmi důrazně vzkázal, že drony nebyly z Iráku, což nasvědčuje tomu, že byly íránské. „Pokud šlo o vojenskou ofenzivu Íránu proti Saúdské Arábii, je to velmi vážné,“ podotkl.

„Americký ministr zahraničí řekl, že informace, kterými disponují, potvrzují prohlášení irácké vlády, že irácké území nebylo použito ke spáchání tohoto útoku,“ uvedla posléze kancelář iráckého premiéra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky pro cestující, řekl ČT Lašák

Poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy pro cestující ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoRusko přebírá kontrolu nad aktivy dalších evropských společností v zemi

Moskva pokračuje v zásazích proti velkým evropským společnostem, které i po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu zůstaly na tamním trhu. Kreml pomocí prezidentských dekretů umístil pod dočasnou správu aktiva skupiny Metro, ve které má většinový podíl firma Daniela Křetínského. Už v polovině září úřady stejně postupovaly v případech švýcarského Nestlé a francouzských společností Auchan a Leroy Merlin.
před 12 hhodinami

Volkswagen svolá miliony aut. V Česku se akce dotkne dvou set tisíc vozů

Koncern Volkswagen svolá k nutné výměně jediné součástky po celém světě zhruba čtyři miliony aut. V Česku bude muset na svolávací akci koncernu zhruba dvě stě tisíc vozidel. Většinou půjde o majitele vozů z produkce Škoda Auto, vyplývá z vyjádření společnosti pro Českou televizi. Co do rozsahu to tak bude na řidiče a servisy větší nápor než před deseti lety při známé „dieselgate“. Problémový šroub drží na podvozku část řízení. Vlivem koroze se může rozpadnout a ovlivnit tak ovládání vozu.
před 13 hhodinami

Desetitisíce Španělů vyšly do ulic kvůli bytové krizi a vysokým nájmům

Desetitisíce lidí v sobotu vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.
před 16 hhodinami

VideoGlobální firma, která změnila moderní obuvnický průmysl, říká o Baťovi Ševeček

Společnost Baťa tento týden informovala, že ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou firmy ve střední Evropě. Baťovská výroba v Česku tím tak skončí. Firma funguje již 132 let. „Byl to jeden z těch podniků, na jejichž bázi se Československo industrializovalo,“ řekl ve Studiu 6 Ondřej Ševeček z Filozofického ústavu Akademie věd. Dodal, že firma nebyla významná jen pro Zlín, ale pro celý československý průmysl, protože byla vzorem jak nově, moderně, racionálně organizovat průmyslovou výrobu. „Je důležité dodat, že nešlo jen o firmu československou, ale velmi brzy to byla globální firma, která v podstatě změnila i moderní obuvnický průmysl,“ dodal. Společnost Baťa nyní působí v pěti desítkách zemí a má kolem 6000 prodejen po celém světě.
včera v 08:00‌‌

Skupina G7 uvolní významné zásoby nafty a ropy

Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní sto milionů barelů nafty a ropy, shodli se lídři států v prohlášení zveřejněném předsednickou Francií. Již během příštích dvaceti dnů vyšlou země skupiny prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na trh významné množství nafty, uvedli prezidenti a premiéři po videokonferenci. Předsedal jí francouzský prezident Emmanuel Macron.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

USA požadují uvolnění evropských rezerv nafty, Německu a Francii hrozí embargem

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny paliv uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty z USA. Informovala o tom agentura Reuters, odvolává se na zdroje blízké rozhovorům. Washington prý žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič řekl, že Unie usiluje ohledně snižování cen nafty o koordinovaný postup.
1. 10. 2026Aktualizováno1. 10. 2026‌‌

VideoPlynu je dostatek, ale méně než dřív. Odborníci čekají zdražení smluv

S nekončícím napětím na Blízkém východě roste význam zkapalněného plynu. Terminál v nizozemském Eemshavenu, který stát přes společnost ČEZ využívá, odbavil za čtyři roky fungování 92 lodí se surovinou určenou pro české spotřebitele. Celkem jí přivezly přes osm miliard kubíků. Aktuálně dodávky pokrývají skoro čtvrtinu tuzemských potřeb. Podle analytiků se Evropa momentálně bez LNG neobejde, přestože se v uplynulých letech začala chovat šetrněji. Odborníci uvádějí, že je plynu dostatek, i když kvůli výpadku dodávek přes Hormuzský průliv méně než dříve. A to ho zdražuje. V příštích měsících pak analytici očekávají i zdražení smluv na dobu neurčitou, proto radí si aktuální ceny zafixovat.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.