Cena ropy v reakci na útoky v Saúdské Arábii vzrostla. Jemenští povstalci hrozí dalšími údery

Nahrávám video

Ceny ropy jsou po sobotních útocích na ropná zařízení v Saúdské Arábii nejvyšší za poslední čtyři měsíce. Jak uvedla britská BBC, následně mírně poklesly po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že pro případ potřeby schválil uvolnění ropy ze strategických rezerv. Jemenští povstalci známí jako Húsíové ale v pondělí pohrozili, že ropná zařízení saúdskoarabské státní ropné společnosti Saudi Aramco se mohou kdykoli stát terčem dalších útoků, a vyzvali cizince, aby se nezdržovali v jejich blízkosti.

Ceny ropy v pondělí prudce rostly v reakci na sobotní útoky na ropná zařízení v Saúdské Arábii. Severomořská ropa Brent na začátku obchodování zdražila až o 19,5 procenta na 71,95 dolaru za barel, což byl nejvyšší průběžný růst od začátku války v Perském zálivu v roce 1991. Později sice část zisků smazala, přesto však obchodování zakončila s nejvýraznějším celodenním nárůstem nejméně od roku 1988. Připsala si 14,6 procenta a uzavřela na 69,02 dolaru za barel.

Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) v pondělí zdražila o 14,7 procenta a obchodování zakončila na 62,90 dolaru za barel. To představuje její nejprudší celodenní nárůst od konce roku 2008.  „Čeští motoristé zvýšení ceny ropy pocítí naplno odhadem příští úterý, středu,“ uvedl investiční stratég Dušan Jilčík ze společnosti Starteepo.

Nahrávám video

Útoky způsobily výpadek těžby 5,7 milionu barelů denně, což představuje více než polovinu průměrné denní těžby země a pět procent globálních dodávek. Pro ropný trh je to nejhorší náhlé přerušení dodávek v historii.

I když bude Saúdská Arábie zřejmě schopná obnovit do několika dnů alespoň část dodávek, útoky upozorňují na zranitelnost největšího světového vývozce ropy. Zvýší také přirážku k ceně vlivem politických rizik a přinášejí obavu z destabilizace na Blízkém východě a odvety USA vůči Íránu.

„Nikdy jsme neviděli na ropném trhu takové narušení dodávek a cenovou reakci jako nyní,“ uvedl analytik Credit Suisse Group Saul Kavonic. „Přirážka za politická rizika je nyní opět na programu ropného trhu,“ dodal. 

Podle Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) je příliš brzy na to, aby členové podnikli nějaké akce, jako je zvýšení těžby nebo svolání mimořádného zasedání. Uvedl to ministr pro energetiku Spojených arabských emirátů Suhajl Mazrúí a podotkl, že jeho země je schopná zvýšit těžbu, aby vykompenzovala přerušení dodávek.

Jemenští povstalci hrozí opakováním

Ropná zařízení Abkajk a Churajs v sobotu ráno zachvátil požár poté, co je zasáhly střely z bezpilotních letounů. K odpovědnosti za útoky se přihlásila jemenská povstalecká skupina Húsíů. Vojenský mluvčí jemenských povstalců Jahjá Saría v pondělí řekl, že sobotní útoky byly spáchány s pomocí dronů s proudovými motory, a doplnil, že Saúdská Arábie musí ukončit blokádu a agresi v Jemenu.

Konflikt mezi šíity, podporovanými Íránem, a jemenskou mezinárodně uznávanou vládou začal v roce 2014. Šíité mají stále pod kontrolou část území včetně jemenského hlavního města Saná. Vládě naopak od roku 2015 pomáhá vojenská koalice, které velí Saúdská Arábie.

Při sobotním útoku podle mluvčího saúdskoarabské armády a koalice vedené Saúdskou Arábií Turkího Malkíhona byly použity íránské zbraně. Podle něj to vyplývá z předběžného vyšetřování útoku. To také ukazuje, že údery nebyly vedeny z Jemenu, dodal mluvčí.

„Vyšetřování pokračuje a všechno ukazuje na to, že nasazené zbraně pocházejí z Íránu,“ prohlásil Malkí. Jemenští povstalci známí jako Húsíové podle něj použili drony typu Ababil. Agentura DPA napsala, že Húsíové disponují drony typu Kasif 1, které jsou podle expertů OSN téměř identické s íránským typem Ababil. Tyto bezpilotní stroje mají dolet 100 až 150 kilometrů. Ropná zařízení, která se stala terčem útoku o víkendu, jsou však od jemenských hranic vzdálená zhruba 800 kilometrů. V červenci ale Húsíové představili drony nového typu, podle expertů s doletem až tisíc kilometrů.

Nahrávám video

Spojené státy podle listu The Wall Street Journal (WSJ) předaly Saúdské Arábii informaci svých tajných služeb o tom, že za sobotním útokem na saúdskoarabská ropná zařízení stojí Írán. S odvoláním na osoby obeznámené se situací WSJ napsal, že obě země teď zvažují odvetné údery. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo z odpovědnosti obvinil Írán a na Twitteru uvedl, že nejsou žádné důkazy o tom, že by údery přišly z Jemenu.

Podle WSJ nicméně informace amerických tajných služeb předaná do Rijádu není definitivní a Saúdové o odpovědnosti Íránu nejsou na rozdíl od USA s konečnou platností přesvědčeni, napsal newyorský list.

„Útok byl naplánován a proveden tak, aby jednoznačné vyšetření bylo velmi komplikované. Jsme téměř dva dny po provedení útoku a pořád se různé zdroje a různé strany neshodly na tom, odkud drony letěly a kdo je jejich provozovatelem,“ uvedl v pondělních Událostech, komentářích ČT24 vedoucí poradců ministra zahraničí Jan Šnaidauf.

„Globálně to představuje veliký šok, který může vést k potenciálně velmi špatným důsledkům. Další věc je, že poprvé nastal útok drony takovéhoto rozsahu, který způsobil takto obrovskou škodu. Podle dostupných zdrojů útočilo deset až dvacet dronů a ty vyřadily řadu nádrží, devastovaly polovinu produkční kapacity Saúdské Arábie. To, že někco někdo dokáže těmito prostředky, je novinka,“ dodal Šnaidauf.

Nahrávám video

Saúdská Arábie pozve mezinárodní odborníky

„Zatím se neobjevil nikdo relevantní, kdo by zpochybnil dokumenty předložené americkou administrativou, ta si je naprosto jistá, alespoň podle svých vyjádření, že skutečně útok přišel z íránského území,“ uvedl v pondělním Horizontu ČT24 zpravodaj ČT v USA David Miřejovský.

„Saúdská Arábie před chvílí oznámila, že pozve na místo mezinárodní skupinu odborníků, kteří budou moci analyzovat z hlediska forenzního to, co se stalo,“ doplnil v pondělí večer blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Rouhání: Útok je odvetou Jemenců za agresi Saúdů

Útok na saúdskoarabská ropná zařízení byl podle íránského prezidenta Hasana Rouháního odplatou Jemenců za agresi Saúdské Arábie.

„Jemenci uplatňují své zákonné právo na obranu… útoky byly odvetným opatřením za dlouholetou agresi vůči Jemenu,“ uvedl Rouhání na tiskové konferenci v Ankaře, kde v pondělí s prezidenty Turecka a Ruska Recepem Tayyipem Erdoganem a Vladimirem Putinem jednal o syrské krizi. 

Útoky měly dopad i na zemní plyn

Saúdská Arábie je největším světovým vývozcem ropy a útoky zasáhly jedny z nejdůležitějších míst jejího ropného průmyslu. Výpadek chce království vykrýt čerpáním z ropných zásob společnosti Saudi Aramco. Kromě těžby ropy útoky podle ministra energetiky Abdalazíze bin Salmána omezily také těžbu plynu.

Jeho produkce se snížila asi o dvě miliardy krychlových stop denně (56,6 milionu krychlových metrů). List The Wall Street Journal s odvoláním na nejmenovaného úředníka ze Saúdské Arábie uvedl, že země hodlá v pondělí obnovit třetinu ze ztracené produkce. Návrat do normálu by ale mohl trvat až několik týdnů.

Trump schválil případné uvolnění ropy z rezerv

Americký prezident Donald Trump v reakci na sobotní útoky schválil pro případ potřeby uvolnění ropy ze strategických rezerv, a to v dostatečném množství, aby zůstaly trhy dobře zásobeny.

Podle Trumpa existují určité důvody, proč si USA myslí, že znají viníka. Spojené státy jsou připraveny na útok reagovat, nicméně vyčkají, s čím přijde Saúdská Arábie, dodal. 

Trump své vyjádření zveřejnil po jednání Národní bezpečnostní rady (NSC), kterého se v Bílém domě zúčastnil i viceprezident Mike Pence, ministr zahraničí a ministr obrany Mark Esper. Pokud jde o reakci na útok, Spojené státy zvažují všechny možnosti, včetně vojenské odpovědi, zatím ale žádné rozhodnutí nepadlo, uvedla agentura AP s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele.

Čínské ministerstvo zahraničí reagovalo, že bez přesvědčivých důkazů nemůže z útoku na saúdskoarabská ropná zařízení nikoho obvinit. Mluvčí diplomacie na tiskové konferenci zároveň uvedla, že Čína vyzývá všechny strany konfliktu ke zdrženlivosti.

Analytik: Útok na saúdská ropná zařízení nejspíš přišel z Íránu

Vysoce postavený činitel z americké vlády v rozhovoru s televizí CNN uvedl, že satelitní snímky zasažených ropných zařízení v Saúdské Arábii nasvědčují tomu, že útok přišel z Íránu či Iráku, nikoliv z Jemenu. Odvolal se přitom na počet zásahů a jejich úhel. „Je těžké si představit, jak tyto věci mohly přijit odjinud než z Íránu a Iráku,“ prohlásil nejmenovaný činitel z americké vlády. Podle něj bylo při útoku zasaženo 19 cílů v Saúdské Arábii, poukázal přitom na to, že Húsíové tvrdí, že použili deset dronů. „Devatenáct cílů nemůžete takto zasáhnout s deseti drony,“ uvedl.

Činitel zároveň doplnil, že podle dostupných satelitních snímků byly „všechny zásahy na severozápadní straně saúdskoarabských ropných zařízení, což by se z Jemenu dělalo poněkud těžce“. Zda je možné, že se drony přeskupily na severozápadní stranu zařízení před útokem, činitel podle CNN neřekl.

CNN konzultovala výpověď zdroje s vojenskými experty. Cedric Leighton, který se specializuje na oblast vojenského zpravodajství se zaměřením na analýzy snímků, uvedl, že satelitní záběry pomáhají podložit tvrzení americké vlády, že drony zřejmě přiletěly z Iráku či Íránu. Zdůraznil však, že současné závěry nejsou definitivní.

„Jde o práci vyspělého (pravděpodobně státního) aktéra,“ řekl. Podle něj byl při plánování útoku kladen důraz na to, aby drony nezaznamenaly radary. Citlivé informace využité k plánování útoků navíc spíše měla schopnost získat vláda či vládou sponzorovaná organizace, uvedl zdroj s tím, že drony nejspíš přiletěly z jižního Iráku či z Íránu. Mark Hertling naopak uvedl, že ze snímků toho není moc jasné, až na skutečnost, že šlo o poměrně přesné zásahy.

Nejmenovaný činitel z americké vlády uvedl, že před útoky v Saúdské Arábii dron zaznamenal ve svém vzdušném prostoru Kuvajt. Zdroj zároveň uvedl, že Bagdád velmi důrazně vzkázal, že drony nebyly z Iráku, což nasvědčuje tomu, že byly íránské. „Pokud šlo o vojenskou ofenzivu Íránu proti Saúdské Arábii, je to velmi vážné,“ podotkl.

„Americký ministr zahraničí řekl, že informace, kterými disponují, potvrzují prohlášení irácké vlády, že irácké území nebylo použito ke spáchání tohoto útoku,“ uvedla posléze kancelář iráckého premiéra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Největší krádež v historii kryptoměn.“ Hackeři zřejmě připravili Binance o 6,3 miliardy dolarů

Binance, největší kryptoměnová burza na světě, v noci na pátek informovala o „bezpečnostním incidentu“, při kterém měli hackeři ukrást 6,3 miliardy dolarů (zhruba 137 miliard korun). Napsaly o tom agentury Reuters a AP. Podle některých analytiků jde o největší krádež v historii kryptoměn, podle společnosti TRM Labs za ní stojí Severní Korea. Binance, která má 335 milionů registrovaných uživatelů, část dotčených aktiv zmrazila a ujistila, že prostředky klientů jsou v bezpečí. Dočasně ale pozastavila vklady a výběry.
před 17 mminutami

Von der Leyenová chce prohloubit spolupráci s Kanadou v AI či energetice

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová uvedla, že EU chce vztahy s Kanadou posunout na nejvyšší možnou úroveň, a to prostřednictvím partnerství, které se bude blížit členství. Šéfka EK vyzdvihla záměr prohloubit vzájemnou spolupráci v oblastech umělé inteligence (AI), klimatu, energetiky a bezpečnosti. Von der Leyenová to řekla ve svém projevu v Montrealu, kde se účastní dvoudenního summitu lídrů EU a Kanady.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

KHNP se nedohodla na smlouvě na stavební práce v Dukovanech

Korejská společnost KHNP ukončila jednání o smlouvě na stavební práce na projektu nových jaderných bloků v Dukovanech s konsorciem korejských firem Daewoo Engineering & Construction a Doosan Enerbility, a to bez dohody. Důvodem jsou podle KHNP rozdílné postoje k zásadním podmínkám. Korejci nyní zváží další kroky. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) harmonogram výstavby bloků není ohrožen. KHNP bude podle něj jednat s dalšími zájemci, kterých má být dost.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Volkswagen hlásí výrazný propad zisku, Škoda naopak růst

Německá automobilová skupina Volkswagen v prvních devíti měsících roku hospodařila s provozním ziskem 0,1 miliardy eur (2,43 miliardy korun), což je meziroční pokles o 98,7 procenta. Naopak Škoda Auto, která je součástí koncernu, zaznamenala meziroční růst provozního zisku o 7,4 procenta na 1,92 miliardy eur (46,8 miliardy korun).
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoPivovary pod tlakem přeskupují své kapacity a opouští tradiční místa

Klesající spotřeba a rostoucí náklady, hlavně za energie či obalové materiály, nutí pivovary k úsporným krokům a opouštění místní tradice. Ve Velkém Březně na Ústecku, kde pivovar fungoval od osmnáctého století, se přestane vařit značka Březňák. Výroba se přesune do jiných podniků. Dopadne to na zhruba dvacítku zaměstnanců. Nedávno s podobným oznámením přišel také Ostravar, založený v roce 1897. Příští rok ukončí výrobu v Ostravě, dotkne se to zhruba 120 lidí. Produkce bude přesunuta na pražský Smíchov. Experti hovoří o tom, že pivní trh klesá a mladší generace dává přednost spíše nealkoholickým variantám. Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko ale věří, že se pivovary dokážou novým trendům přizpůsobit. Zavřít však musely i některé hospody, zvláště v menších městech a na vesnicích. Současný vývoj v konzumaci těší zejména lékaře.
28. 10. 2026‌‌

VideoSněmovní výbory začaly projednávat návrh rozpočtu, přidáno může dostat sport

Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny projednal návrh státního rozpočtu na rok 2027. Ve druhém čtení chystají vládní strany přesuny v řádech maximálně několika miliard. Víc peněz by mohla na úkor jiné kapitoly dostat třeba Národní sportovní agentura, které v září kabinet schválil oproti letošku 200 milionů navíc. Schodek už poslanci měnit nemohou. O rozpočtu na obranu jednal i sněmovní výbor pro obranu. „Já bych ho hodnotil jako maximum možného. Je to rozpočet, který je nejvyšší v historii České republiky – 191 miliard. Z toho 145 miliard přímo pro Armádu České republiky,“ komentoval ho ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
27. 10. 2026‌‌

Ministerstvo chce od půlky příštího roku zdražit mýtné pro nákladní auta

Ministerstvo dopravy chce od poloviny příštího roku zvýšit mýtné pro nákladní auta nad 3,5 tuny. Autobusů se zvyšování nedotkne. V nejrozšířenější kategorii kamionů nad dvanáct tun má vzrůst sazba na kilometr o 18,5 procenta na dálnicích a o 26,6 procenta na silnicích I. třídy. Cílem je přiblížit mýtné sazby pro těžká nákladní vozidla na úroveň sousedních států, uvedl resort. Návrh nařízení vlády poslal do meziresortního připomínkového řízení. Zdražení mýtného zaplatí koncoví zákazníci, míní dopravci.
27. 10. 2026Aktualizováno27. 10. 2026‌‌

VideoČína kvůli ekonomickým problémům zpřísní ochranu obchodního tajemství

Čína zpřísní ochranu obchodního tajemství před zahraničními firmami a jednotlivci. Opatření, která navrhlo ministerstvo obchodu, se mají vztahovat na případy ohrožující bezpečnost, suverenitu a hospodářské zájmy země. Posilování kontroly je i jedním z témat pátého pléna ústředního výboru vládnoucí komunistické strany, která bude v dalších dnech v Pekingu jednat o stranické disciplíně a možných změnách ve vedení. Jde navíc o poslední velké zasedání před obměnou vedení v příštím roce. Ekonomické problémy nutí Peking hledat nové příjmy, úřady proto zpřísňují zdanění výnosů ze zahraničního majetku.
27. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.