Čtyři íránští úředníci, kteří si přáli zůstat v anonymitě, řekli agentuře Reuters, že zářijový masivní útok na největší rafinerii ropy v Saúdské Arábii provedl Írán. Prý se účastnili schůzek, kde se útok plánoval. Írán zodpovědnost za útok odmítá. Přihlásili se k němu hútijští bojovníci, proti nimž Saúdská Arábie vede válku v Jemenu.
Zdroje Reuters popisují, že v květnu se v těžce opevněné budově v Teheránu sešly špičky Revolučních gard, což jsou elitní jednotky tamního režimu. Tématem schůzky bylo hledání způsobu, jak potrestat Spojené státy za jednostranné odstoupení od jaderné dohody a zavedení sankcí proti Íránu.
„Je načase tasit meč a dát jim za vyučenou,“ řekl podle zdrojů agentury jeden z velitelů. Velení zvažovalo několik cílů v Saúdské Arábii, která je klíčovým americkým spojencem v regionu. Uvažovalo se o útoku na přístav, letiště nebo americké základny.
Nakonec se prý velitelé rozhodli pro ropná zařízení. Útok na ně mohl způsobit velké materiální škody bez civilních obětí. „Na Aramcu jsme se shodli skoro jednomyslně. Chtěli jsme ukázat vojenské schopnosti Íránu zasáhnout hluboko v týlu nepřítele,“ sdělil jeden ze zdrojů. Detaily se podle svědků ladily nejméně na pěti schůzkách.
Operaci prý posvětil duchovní vůdce ajatolláh Chameneí, který si kladl jasné podmínky: íránské jednotky nesmí zabít žádné civilisty ani Američany.
Vedení Revolučních gard odmítlo verzi Reuters komentovat. Íránská vláda vytrvale popírá jakoukoliv účast na útoku. K výpovědi čtveřice údajných svědků se nechtěli vyjádřit ani činitelé saúdské vlády, Pentagonu nebo CIA.
Masivní útok
Dvě ropná zařízení saúdské státní společnosti Aramco se ocitla v plamenech 14. září. Zaútočilo na ně během sedmnácti minut 18 dronů a tři řízené střely. Saúdská Arábie kvůli úderu na dva týdny musela snížit produkci ropy o polovinu. To představuje pět procent celosvětové produkce.
Dodávky zákazníkům však dokázala udržet na stálé úrovni. Čerpala surovinu z rezerv a nabízela také jiné druhy z dalších polí.
Napětí mezi šíitským Íránem a sunnitskými arabskými zeměmi Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií se od amerického vypovězení jaderné dohody stupňuje. Jeho projevem bylo i několik útoků na ropné tankery v Hormuzské úžině, z nichž západní země obvinily Írán. Oba soupeřící bloky také podporují opačné strany ve válkách v Jemenu a v Sýrii.
