Perský záliv strana 3 z 5

Vědci našli důkazy, že lidé v Evropě neuměli před 3300 lety trávit mléko. Prokazují to nové nálezy na místě největší bitvy doby bronzové na starém kontinentu. Ty současně ukázaly, že se tohoto obřího konfliktu účastnili i lidé, kteří žili na území dnešní České republiky.

Když v roce 2016 tehdejší kuvajtský ministr financí Anas Sálih varoval, že nastal čas snížit výdaje a připravit se na život po ropě, setkal se s posměchem od obyvatel, kteří vyrůstali na zdánlivě nekonečném toku petrodolarů. O čtyři roky později ale jedna z nejbohatších zemí světa nemá dost peněz na pokrytí výdajů a prudký pokles cen energií vyvolává otázky ohledně dalšího fungování států v Perském zálivu, píše agentura Bloomberg.

Z Izraele přilétla první komerční linka do Spojených arabských emirátů. Na palubě byli vyjednavači včetně amerických, kteří mají finalizovat dohodu o normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi. Poprvé také stroj izraelské společnosti El Al dostal povolení letu přes Saúdskou Arábii.

Spojené arabské emiráty (SAE) a Izrael stojí před uzavřením přelomové dohody, po které Emiráty teprve jako třetí země (po Egyptu a Jordánsku) navážou se židovským státem diplomatické styky. Důvodem je podle všeho snaha vyvážít vliv šíitského Íránu. Izrael navíc v rámci dohody oznámil, že dočasně upouští od svých plánů na anexi okupovaných částí Západního břehu Jordánu, které si nárokují Palestinci coby součást svého budoucího státu. Palestinci SAE obvinili ze zrady. Diplomat Emirátů označil dohodu s Izraelem za pragmatické rozhodnutí.

Spojené arabské emiráty se stanou prvním státem Perského zálivu, který naváže diplomatické styky s Izraelem. Budou tak teprve třetí arabskou zemí, jež má aktivní diplomatické vztahy s židovským státem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na Twitteru napsal, že jde o „historický den pro Izrael“. Zároveň ale popřel, že by anexe Západního břehu byla smetená ze stolu.

Začátek první války v Perském zálivu. Událost, která v mnohém definovala přištích 30 let na Blízkém východě. Podívejte se, jak se situace vyvíjela v prvním dnu invaze a jak o tom tehdy informoval zpravodaj Československé televize Zdeněk Velíšek.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Uplynulo třicet let od doby, kdy vojenské síly iráckého vůdce Saddáma Husajna vtrhly 2. srpna 1990 do blízkovýchodního emirátu Kuvajt a spustily tak řetězec událostí, který vedl k válce v Perském zálivu. Konflikt v blízkovýchodním regionu vyvolal mezinárodní pozdvižení, odsoudila ho Rada OSN a zapojilo se do něj bezmála 690 tisíc vojáků z 34 zemí včetně Československa.

Spojené arabské emiráty zahájily provoz jaderné elektrárny, a staly se tak první zemí arabského světa s touto technologií. Informoval o tom předseda vlády emirátů a dubajský vládce šajch Muhammad bin Rašíd Maktúm. Podle agentury Reuters se jedná o první reaktor jaderné elektrárny Baráka.

Zatímco v pondělí byly trhy svědky historicky nevídaného výprodeje květnového kontraktu a pádu cen americké lehké ropy WTI, středa přinesla zlom a zdražování, v němž pokračuje i čtvrtek. Způsobilo jej rostoucí napětí na Blízkém východě, ale také snížení těžby některými velkými producenty, které má omezit nadbytek ropy na trhu, doprovázené sliby některých vlád, že poskytnou svým ekonomikám další pomoc, aby zmírnily negativní dopady koronavirové pandemie na hospodářský růst. To by mohlo podpořit poptávku po ropě.

Prezident Spojených států Donald Trump nařídil námořnictvu, aby zahájilo palbu a zničilo veškeré íránské lodě, které by obtěžovaly americká plavidla. Napsal to na Twitteru. Jeho výrok přišel týden po blízkém námořním setkání sil obou zemí. Mluvčí íránské armády podle agentury Reuters v reakci uvedl, že by se USA měly soustředit spíše na ochranu svých ozbrojených sil před koronavirem.

Společnost Saudi Aramco, která má jako státní podnik pod kontrolou těžbu ropy v Saúdské Arábii, zvýší těžební kapacity na 13 milionů barelů denně. Rijád tím podle expertů dál vyostří spor s Moskvou, s níž se Saúdové nedohodli na koordinovaném omezení těžby s cílem zajistit růst cen ropy. Zvýšení kapacity nařídilo ministerstvo energetiky, uvedl podnik. Dosavadní těžební kapacita saúdského království činí 12 milionů barelů ropy denně.

Cena ropy na světových trzích klesla v pondělí zhruba o třicet procent. Jde o největší propad od války v Perském zálivu v roce 1991. Severomořský Brent se prodává asi za 32 dolarů za barel. Ceny se ocitly ve volném pádu poté, co Saúdská Arábie oznámila, že odběratelům sníží cenu a naopak výrazně zvýší těžbu. Země tak reaguje na krach jednání členů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenců ve Vídni.

Bouřící se Libanon má po složitém vyjednávání novou dvacetičlennou vládu. Povede ji profesor Americké univerzity v Bejrútu a někdejší ministr školství Hasan Dijáb a dvě ministerská křesla obsadí radikální strana Hizballáh. Dijáb označil nový kabinet za „tým záchranářů“. Za prioritu považuje udržení stability v zemi, kde už měsíce probíhají protesty mimo jiné kvůli tíživé ekonomické situaci.

Nejméně 170 lidí zahynulo při nehodě ukrajinského letounu, který se ve středu zřítil krátce po startu z teheránského letiště. Agentura Reuters píše o 176 obětech, z nichž 167 je cestujících a devět členů posádky. Většina obětí byli podle Ukrajiny Íránci, v troskách letadla zahynulo také 63 Kanaďanů. Íránské úřady tvrdí, že příčinou neštěstí byla technická závada, Ukrajinci o příčině zatím nemluví. Obě země budou na vyšetřování spolupracovat.

Saúdskoarabská ropná firma Saudi Aramco se druhý den na burze stala první společností na světě, jejíž tržní kapitalizace překonala dva biliony dolarů (45,8 bilionu korun). Po zahájení čtvrtečního obchodování akcie firmy stouply o deset procent, později však část zisků smazaly, uvedla agentura Reuters. Primární nabídka Aramco byla největší na světě a firma je nyní rovněž největší společností na světě podle tržní kapitalizace.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci se dohodli na snížení těžby o dalších 500 tisíc barelů denně, uvedly zdroje agentury Reuters. Cílem dohody je podpořit ceny ropy a omezit nadbytečné dodávky suroviny na trh.

Čtyři íránští úředníci, kteří si přáli zůstat v anonymitě, řekli agentuře Reuters, že zářijový masivní útok na největší rafinerii ropy v Saúdské Arábii provedl Írán. Prý se účastnili schůzek, kde se útok plánoval. Írán zodpovědnost za útok odmítá. Přihlásili se k němu hútijští bojovníci, proti nimž Saúdská Arábie vede válku v Jemenu.

Mezinárodní námořní koalice zahájila hlídky v Perském zálivu, kde bude zajišťovat bezpečnost lodní dopravy. Koalici velí Spojené státy, které získaly pro členství několik spojenců. Důvodem je zabezpečit nejvýznamnější obchodní trasu pro přepravu ropy, kterou letos ohrozilo několik incidentů vyvolaných napětím mezi Spojenými státy a Íránem.

Česko podle všeho utuží své diplomatické styky s blízkovýchodním Katarem a obě země se navzájem chystají zřídit diplomatická zastoupení. Poptávka po ambasádách vzešla z katarské cesty ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD), který v ropné monarchii jedná i o vzájemném obchodě.

U saúdskoarabského přístavu Džidda vybuchl íránský ropný tanker. Podle íránské státní televize zasáhly plavidlo dvě střely. Informaci o útoku později potvrdilo íránské ministerstvo zahraničí. Výbuch se měl odehrát necelých sto kilometrů od poběží Saúdské Arábie a způsobil velké škody, píše íránská agentura ISNA. Rijád se k incidentu zatím nevyjádřil.

Íránský prezident Hasan Rouhání prohlásil, že jeho země nedopustí, aby někdo narušil její hranice. Přítomnost cizích sil v Perském zálivu podle něj vede k nejistotě v oblasti. Řekl to na vojenské přehlídce v Teheránu u příležitosti výročí zahájení íránsko-irácké války v 80. letech minulého století. Rouhání také oznámil, že Írán na půdě OSN během zasedání Valného shromáždění představí mírový plán pro oblast Perského zálivu.

Šéf Bílého domu Donald Trump schválil vyslání amerických vojáků do Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Mise bude zaměřena především na vzdušnou a protiraketovou obranu po útocích drony na saúdskoarabská ropná zařízení, z nichž Spojené státy viní Írán, uvedla v sobotu agentura AP. Šéf íránských revolučních gard varoval, že země nenechá bez odpovědi ani omezený útok.

Tanker, který námořní síly íránských revolučních gard zadržely v Perském zálivu, patří Iráku. Podle íránské státní televize pašoval ropu do arabských zemí. Irácké ministerstvo ale tvrdí, že ho s tankerem „nic nespojuje“. Plavidlo převáželo 700 tisíc litrů ropy a všech sedm námořníků na jeho palubě bylo zadrženo. Velitel revolučních gard upřesnil, že tanker byl zadržen už 31. července.

Dva oddělené útoky v jihojemenském Adenu připravily o život nejméně 51 lidí, dalších 56 jich bylo zraněno. Oznámila to agentura AP, předtím se hovořilo o třech desítkách mrtvých. Jemenští šíitští povstalci ve čtvrtek zaútočili balistickou raketou a bezpilotním letounem na přehlídku bezpečnostních sil, předtím byl hlášen sebevražedný útok na policejní velitelství. Šíité později informovali o ještě dalším raketovém útoku, tentokrát na vojenský cíl v Saúdské Arábii.