Tajné manželství se stalo veřejným. Izrael a Spojené arabské emiráty uzavřely historickou dohodu

Nahrávám video

Spojené arabské emiráty se stanou prvním státem Perského zálivu, který naváže diplomatické styky s Izraelem. Budou tak teprve třetí arabskou zemí, jež má aktivní diplomatické vztahy s židovským státem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na Twitteru napsal, že jde o „historický den pro Izrael“. Zároveň ale popřel, že by anexe Západního břehu byla smetená ze stolu.

Spojené arabské emiráty navážou jako třetí arabský stát diplomatické styky s Izraelem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na Twitteru napsal, že „dnešek je pro Izrael historický den“. Podle Dubaje se Izrael vzdá některých nároků na palestinských územích.

Netanjahu vzápětí uvedl, že izraelské plány na anexi Západního břehu jsou zatím pozastavené, ale nejsou zcela smetené ze stolu. Stále se ještě mohou časem prosadit ve spolupráci s USA.

V televizním projevu k oznámení dohody dodal, že jde o začátek „nové éry“ v izraelských vztazích s arabským světem, uvedly tiskové agentury.

Dohodu vítají Spojené státy americké. Podle ministra zahraničí Mikea Pompea jde o „obrovský krok“ vpřed. Americký prezident Donald Trump vyjádřil nadšení z toho, že dva „velcí přátelé“ Spojených států dosáhli průlomu. Reagoval i demokratický kandidát Joe Biden. Podle něj dosažená dohoda dokazuje, jakou roli může plnit americká diplomacie. 

Velké předvolební vítězství pro Trumpa, píší agentury

Navázání styků je podle agentur vzácným diplomatickým vítězstvím pro Trumpa před listopadovými prezidentskými volbami poté, co jeho snahy ukončit válku v Afghánistánu zatím nepřinesly žádné plody a úsilí o trvalý mír mezi Izraelem a Palestinci nijak nepokročilo. Izrael a SAE patří mezi Trumpovy nejbližší zahraniční spojence.

V Izraeli toto oznámení přichází po letech chlubení premiéra Netanjahua, že se jeho vláda těší těsnějším vztahům s arabskými zeměmi, než se veřejně přiznává. Netanjahu usiloval o stavbu osad na půdě, o kterou stáli Palestinci, a uvítal Trumpův návrh, který mu umožní anektovat značné části okupovaného Západního břehu, zatímco povolí Palestincům omezenou autonomii v jiných oblastech.

V případě SAE navázání diplomatických vztahů s Izraelem posílí mezinárodní snahu působit jako paprsek tolerance na Blízkém východě, přestože zemi vedou autokratičtí vůdci.

A pokud jde o Palestince, kteří jsou ve svém boji za nezávislost dlouhodobě závislí na arabské podpoře, jde jak o vítězství, tak dílčí prohru. Dohoda sice zastaví izraelské plány na anexi, ale Palestinci opakovaně vyzývali arabské státy, aby nesouhlasily s urovnáním vztahů s Izraelem, dokud nebude uzavřena mírová dohoda ustavující nezávislý palestinský stát.

Velké překvapení, myslí si Szántó

Situaci v pořadu 90' komentoval bývalý blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó. Podle něj dohody připomínají události let 1979, 1993, 1994, kdy Izrael uzavřel dohody s Egyptem, Jordánskem a Palestinou.

„Je to něco, co opravdu bude zcela zásadně měnit politickou, ekonomickou a možná i vojenskou mapu Blízkého východu. To, že toto bylo vyhlášeno v roce 2020, je překvapení,“ řekl. Podle současného zpravodaje Davida Borka dohoda připomíná tajné manželství, které je nyní veřejné.

„Spojené arabské emiráty vnímají společnou hrozbu Íránu a to, že jim za to stojí formalizovat jejich neformální vztahy s Izraelem,“ vysvětlil Borek. Situaci přirovnal k roli Jugoslávie za studené války, která začala fakticky fungovat jako partner Západu poté, co se nepohodla se Stalinem.

„Ten plán Donalda Trumpa pro Blízký východ byl součástí vyjednávací taktiky, měl za úkol nastartovat ochotu muslimských zemí k této dohodě,“ řekl. Podle něj musely Spojené arabské emiráty tento krok udělat, aby zabránily anexi palestinských území.

Podle zpravodaje v USA Davida Miřejovského lze sice událost interpretovat jako úspěch Trumpovy administrativy na mezinárodním poli, ale domácí elektorát většinou zajímají jiná témata.

Letecká doprava bude ekonomicky výhodná, míní Kalhousová

Podle Ireny Kalhousové z Univerzity Karlovy středeční události do určité míry uklidní Blízký východ. „De facto to vytrhlo trn z paty Benjaminu Netanjahuovi, který teď má velmi dobrý důvod nepokračovat v anexi, nebo tu agendu odložit ad acta,“ vysvětlila. Status quo se podle ní ale Palestincům stále nebude líbit, přesto mírová dohoda přispěje ke stabilitě.

„Mluví se o tom, že by mohli muslimští turisté létat přes Dubaj do Jeruzaléma, což by byl samozřejmě obrovský finanční zisk pro Izrael,“ dodala. Pokud by se našla cesta, jak umožnit muslimským turistům navštívit Izrael, bylo by to podle ní dobře. 

Mírová smlouva by mohla být brzy

Podle Borka by mohla mírová smlouva být hotová v řádu několika následujících týdnů. „Právní terminologií je to smlouva o smlouvě budoucí. Není to jen formalitou, ale je to jen půlkrok k tomu, aby ta mírová smlouva byla finalizovaná a podepsaná,“ řekl.

Ohlasy v USA jsou podobné napříč politickým spektrem. Za zásadní považují americkou roli jak demokraté, tak republikáni. Miřejovský ovšem podotkl, že se demokraté vyhýbají tomu přiznat úspěch přímo prezidentovi Trumpovi.

„Všechny reakce, co jsem měl možnost vidět, úplně pomíjí přínos Donalda Trumpa, a pokud ho zmiňují, tak říkají, že pokud Joe Biden vyhraje, tak nepřipustí anexi palestinských území Izraelem,“ popsal. 

Nahrávám video

OSN vítá posílení míru a bezpečnosti

„Jakákoli iniciativa, která může přispět k podpoře míru a bezpečnosti na Blízkém východě, je vítaná,“ prohlásil generální tajemník OSN António Guterres. Reagoval tak na oznámení dohody o normalizaci vztahů mezi Spojenými arabskými emiráty a Izraelem, kterou pomohly zprostředkovat Spojené státy, informovala agentura Reuters.

Ostré odsouzení naopak zaznělo z Íránu. Polostátní tisková agentura Tasnim, která je napojená na elitní íránské Revoluční gardy, označila dohodu za „hanebnou“. Pro Írán je dohoda značnou ranou, protože posiluje regionální opozici proti Teheránu, který SAE, Izrael a USA vnímají jako největší hrozbu pro konflikty sužovanou oblast. Írán a Izrael jsou dávnými nepřáteli; Jeruzalém především znepokojují íránské snahy vyvinout jaderné zbraně, což Teherán popírá.

Dohodu pak uvítal egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí. „Se zájmem a oceněním jsem sledoval společné prohlášení USA, SAE a Izraele, podle nějž Izrael zastaví anexi palestinského území a přijme kroky k míru na Blízkém východě,“ napsal na Twitter. „Oceňuji úsilí všech, kdo dosáhli dohody s cílem vnést prosperitu a stabilitu do naší oblasti,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 24 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 27 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...