Perský záliv strana 5 z 5

Londýn kvůli rostoucímu napětí v Perském zálivu oznámil, že do oblasti vysílá druhou válečnou loď, aby „zajistila svobodnou plavbu“. Ministr zahraničí Jeremy Hunt nicméně ujistil, že země si nepřeje situaci kolem Íránu eskalovat. Teherán zase Británii znovu vyzval, aby propustila jeho tanker, který minulý týden zadrželo u Gibraltaru britské námořnictvo kvůli podezření, že navzdory evropským sankcím veze ropu do Sýrie.

Spojené státy se snaží vytvořit mezinárodní vojenskou koalici, která se postará o bezpečnost lodí u Íránu a Jemenu. Oznámil to americký generál Joseph Dunford. USA podle něj chtějí zajistit svobodu námořní plavby a v současné době jednají o možné spolupráci s řadou zemí regionu. V oblasti se nacházejí Hormuzský průliv a úžina Báb al-Mandáb, které jsou klíčové pro světový obchod s ropou.

Nedávné útoky na lodě mířící do Hormuzského průlivu vyvolaly obavy z nové války tankerů, jež zuřila v oblasti v 80. letech. Každý incident narušující klíčovou obchodní trasu rychle zvedá cenu ropy a pojištění přepravy zboží po moři. Írán hrozí, že průliv zablokuje a ochromí tak ropný byznys. Podle expertů k tomu však nejspíš nepřistoupí, protože by sám přišel o zisky. Na bezpečnost dopravy v regionu navíc dohlížejí Spojené státy. Země Zálivu hledají alternativní řešení – staví ropovody, které úžinu obcházejí.

Úřadující ministr obrany USA Mark Esper se bude snažit získat podporu spojenců z NATO pro odvrácení konfliktu s Íránem a bude chtít „otevřít cestu diplomacii“. Esper to oznámil cestou na jednání aliančních ministrů obrany v Bruselu. Íránská organizace pro atomovou energii mezitím oznámila, že po vypršení čtvrtečního ultimáta pro evropské země urychlí obohacování uranu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že se Moskva pokusí přimět Spojené státy a Írán, aby zahájily civilizovaný dialog.

Arabský svět vesměs přijal americký blízkovýchodní mírový plán se směsicí posměchu a zloby, i když podle některých států Perského zálivu by mohl dostat šanci. Napsala to agentura Reuters. S plánem, jehož detaily mají být předloženy příští týden účastníkům mezinárodní konference v Bahrajnu, seznámil v sobotu novináře Bílý dům. Počítá s investicemi ve výši 50 miliard dolarů (přes 1,1 bilionu korun) během příštích deseti let.

Americký letecký úřad (FAA) vydal zákaz přeletů civilních letadel nad Hormuzským průlivem a Ománským zálivem. Reaguje tak na napětí mezi Spojenými státy a Íránem, které se vystupňovalo po sestřelení amerického bezpilotního letadla. Varování hodlají respektovat i další významné aerolinky z celého světa včetně British Airways nebo Lufthansy.

Současné napětí mezi Spojenými státy a Íránem nemusí být jen důsledkem vzájemného sporu, ale také vnitřních rozepří ve Washingtonu a v Teheránu. V pořadu Interview ČT24 to řekl komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland. Popsal také nedostatky jaderné dohody z roku 2015 a zájmy velmocí s ní spojené.

Írán za deset dní překročí limit obohaceného uranu, který stanovuje mezinárodní dohoda o jaderném programu z roku 2015. Oznámil to mluvčí tamní organizace pro atomovou energii a dodal, že země začne uran obohacovat na vyšší než povolenou hranici. Írán se letos rozhodl postupně vypovídat dohodu, protože od ní loni odstoupily Spojené státy a obnovily sankce. EU se nadále řídí faktickými zjištěními Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), podle nichž Teherán podmínky dohody plní.

Saúdská Arábie se připojila k USA a Velké Británii v obvinění Íránu ze čtvrtečního útoku na dva tankery v Ománském zálivu. Korunní princ Muhammad bin Salmán v rozhovoru s listem Aš-Šark al-Avsat vyzval světové společenství, aby rozhodujícím způsobem zasáhlo. Írán vinu na útocích popřel. Obě plavidla jsou nyní ve Spojených arabských emirátech, kde bude po prohlídce a posouzení škod přečerpán náklad.

Spojené státy a jejich spojenci budou možná muset zajistit eskortu obchodním lodím plujícím Perským zálivem, aby je ochránili před dalšími možnými útoky. S odkazem na americké odborníky to oznámila agentura Reuters. Bezpečnostní situace v zálivu se zhoršila po čtvrtečních útocích na dva tankery. Předtím už v květnu byly podobně jako ve čtvrtek poškozeny čtyři jiné lodě. USA všechny akce připsaly Íránu, který to ale odmítá.

Dva ropné tankery plující v blízkosti strategicky významného Hormuzského průlivu se zřejmě staly terčem útoku, na palubě jednoho z nich následně vypukl požár. Posádky obou plavidel ale byly včas evakuovány. Podrobnosti incidentu, ke kterému došlo v Ománském zálivu, se stále vyšetřují, ministr zahraničí USA Mike Pompeo už ovšem z útoku obvinil Írán. Ceny ropy na světových trzích v reakci na událost vzrostly.

Za květnovými útoky na ropné tankery v Perském zálivu byl velmi pravděpodobně státní aktér. Tvrdí to předběžná zpráva mezinárodního týmu vedeného vyšetřovateli ze Spojených arabských emirátů, která zamířila do Rady bezpečnosti OSN. Zpráva nejmenuje žádný stát jako hlavního podezřelého.

Saúdský ministr zahraničí Ibráhím Asáf vyzval muslimské státy, aby reagovaly „s veškerou tvrdostí a silou“ na nedávné incidenty v regionu, ze kterých USA a jejich spojenci viní Írán. Diplomat reagoval na květnové útoky na ropovod v Saúdské Arábii a tankery u pobřeží země. Představitelé arabských států budou napětí v regionu řešit na mimořádném summitu v Mekce, který svolal saúdský král Salmán. Pozvánku dostal překvapivě i Katar.

Írán v sobotu  pohrozil útokem na americkou armádu raketami a tajnými zbraněmi. Stalo se tak poté, co USA začaly posilovat své vojenské jednotky v oblasti Perského zálivu z důvodu neupřesněné hrozby ze strany Íránu. Šéf íránské diplomacie Mohammad Džavád Zaríf označil počínání USA za krajně nebezpečné.

Do oblasti Blízkého východu by kvůli napětí kolem Íránu mohlo zamířit dalších až deset tisíc amerických vojáků. Pentagon se chystá plán předložit prezidentu Donaldu Trumpovi. Podle zdrojů AP se mluví i o dalších systémech protiraketové obrany Patriot a lodích. Duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí mezitím poprvé otevřeně kritizoval prezidenta a ministra zahraničí za to, jak uvedli do praxe jadernou dohodu.

Dospívání tří sester v postkoloniálním Ománu líčí román, který obdržel Mezinárodní Man Bookerovu cenu 2019. Prestižní ocenění se uděluje za nejlepší knihu přeloženou do angličtiny. Vítězné dílo Celestial Bodies (Nebeská tělesa) napsala ománská autorka Jokha al-Harthiová, přeložila Američanka Marilyn Boothová. Je prvním oceněným dílem v historii ceny ze zemí Perského zálivu.

Americký prezident Donald Trump na Twitteru pohrozil Íránu zničením, pokud se bude snažit bojovat s USA. Stupňuje tak obavy z možného ozbrojeného konfliktu v době stoupajícího napětí mezi oběma zeměmi. Washington obvinil Írán z ohrožování amerických vojáků a zájmů Spojených států. Teherán na druhé straně označil kroky USA za „psychologickou válku“ a „politické hry“.

Svět s obavami sleduje rostoucí napětí mezi Íránem a Spojenými státy. Americké tajné služby odtajnily snímek íránské rakety nakládané na člun v Perském zálivu, který zřejmě vedl ke zprávám o zvýšené íránské hrozbě. Teherán tvrdí, že si válku nepřeje. Možný konflikt se podle amerických médií nezamlouvá ani prezidentu Donaldu Trumpovi. Tomu údajně vadí, že ho bezpečnostní poradci tlačí do války, zatímco on chce jednat. A jak vnímají situaci Íránci? „Shrnu to několika slovy: k válce nedojde, k jednání nedojde, zemřeme hlady,“ cituje jeden z názorů z Twitteru íránistka Lenka Hrabalová v souvislosti s dopadem sankcí. Podle ní by dlouhá a krvavá válka posílila sunnitský i šíitský radikalismus.

Spojené státy vysílají na Blízký východ systém protiraketové obrany Patriot. Podle agentury AP jde o reakci na zjištění zpravodajských služeb, že Íránci naložili vojenský materiál a rakety do malých lodí. Washington už dříve oznámil, že do Perského zálivu přemístil válečnou flotilu s letadlovou lodí Abraham Lincoln s obojživelnými letouny na palubě. K této operační skupině se připojí i výsadková loď USS Arlington. Na základnu v Kataru dorazily bombardéry B-52.

Při veřejné debatě o životním prostředí se občas zapomíná na jeden důležitý fakt – i znečišťující látky, jako třeba ropa, jsou přírodního původu. A je tedy teoreticky možné nalézt i přírodní způsob, jak se jich zbavit. Právě na tom pracuje polský technologický start-up.

Omán nedávno podepsal smlouvu se Spojenými státy, která rozšiřuje využití jeho přístavů pro americké vojenské loďstvo. Jde o další důkaz rostoucího zájmu velmocí o strategicky položený sultanát. V Ománu se tak střetávají vlivy Západu, Číny, Saúdské Arábie i Íránu. V březnu tam hledala obchodní příležitosti i delegace českých podnikatelů v čele s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou (ODS).

Česká republika se sice stala členem Severoatlantické aliance v roce 1999, už předtím ale naši vojáci vyrazili na zahraniční mise. Vůbec první byla operace Pouštní bouře v roce 1990 v Perském zálivu. Nejpočetnější zastoupení měla naše armáda v zemích bývalé Jugoslávie, kde se vystřídalo zhruba 18 tisíc českých a tehdy ještě československých vojáků. Do Afghánistánu zamířilo asi 9 tisíc a do Iráku více než 2300 příslušníků armády. Řada vojáků bohužel zaplatila cenu nejvyšší, od roku 1990 zahynulo při zahraničních misích celkem 29 vojáků.

Poradce Bílého domu Jared Kushner zamíří koncem února do oblasti Perského zálivu, kde se bude snažit získat podporu arabských lídrů pro mírový plán, o němž prezident Donald Trump hovoří jako o „dohodě století“. Její obsah zůstává do dubnových izraelských voleb tajný, Palestinci ale už teď mluví o spiknutí – a uniklé informace se nelíbí ani izraelské pravici. Podle expertů bude plán zřejmě silně proizraelský, mluví se o rozdělení Jeruzaléma či anexi osad na Západním břehu. „Izraelský politický a společenský mainstream se za poslední dvě dekády posunul natolik doprava, že takřka jakékoliv kompromisy jsou považovány za národní zradu,“ řekl webu ČT24 expert na Blízký východ Jakub Záhora z FSV UK.