Perský záliv strana 5 z 5

Americký prezident Donald Trump na Twitteru pohrozil Íránu zničením, pokud se bude snažit bojovat s USA. Stupňuje tak obavy z možného ozbrojeného konfliktu v době stoupajícího napětí mezi oběma zeměmi. Washington obvinil Írán z ohrožování amerických vojáků a zájmů Spojených států. Teherán na druhé straně označil kroky USA za „psychologickou válku“ a „politické hry“.

Svět s obavami sleduje rostoucí napětí mezi Íránem a Spojenými státy. Americké tajné služby odtajnily snímek íránské rakety nakládané na člun v Perském zálivu, který zřejmě vedl ke zprávám o zvýšené íránské hrozbě. Teherán tvrdí, že si válku nepřeje. Možný konflikt se podle amerických médií nezamlouvá ani prezidentu Donaldu Trumpovi. Tomu údajně vadí, že ho bezpečnostní poradci tlačí do války, zatímco on chce jednat. A jak vnímají situaci Íránci? „Shrnu to několika slovy: k válce nedojde, k jednání nedojde, zemřeme hlady,“ cituje jeden z názorů z Twitteru íránistka Lenka Hrabalová v souvislosti s dopadem sankcí. Podle ní by dlouhá a krvavá válka posílila sunnitský i šíitský radikalismus.

Spojené státy vysílají na Blízký východ systém protiraketové obrany Patriot. Podle agentury AP jde o reakci na zjištění zpravodajských služeb, že Íránci naložili vojenský materiál a rakety do malých lodí. Washington už dříve oznámil, že do Perského zálivu přemístil válečnou flotilu s letadlovou lodí Abraham Lincoln s obojživelnými letouny na palubě. K této operační skupině se připojí i výsadková loď USS Arlington. Na základnu v Kataru dorazily bombardéry B-52.

Při veřejné debatě o životním prostředí se občas zapomíná na jeden důležitý fakt – i znečišťující látky, jako třeba ropa, jsou přírodního původu. A je tedy teoreticky možné nalézt i přírodní způsob, jak se jich zbavit. Právě na tom pracuje polský technologický start-up.

Omán nedávno podepsal smlouvu se Spojenými státy, která rozšiřuje využití jeho přístavů pro americké vojenské loďstvo. Jde o další důkaz rostoucího zájmu velmocí o strategicky položený sultanát. V Ománu se tak střetávají vlivy Západu, Číny, Saúdské Arábie i Íránu. V březnu tam hledala obchodní příležitosti i delegace českých podnikatelů v čele s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou (ODS).

Česká republika se sice stala členem Severoatlantické aliance v roce 1999, už předtím ale naši vojáci vyrazili na zahraniční mise. Vůbec první byla operace Pouštní bouře v roce 1990 v Perském zálivu. Nejpočetnější zastoupení měla naše armáda v zemích bývalé Jugoslávie, kde se vystřídalo zhruba 18 tisíc českých a tehdy ještě československých vojáků. Do Afghánistánu zamířilo asi 9 tisíc a do Iráku více než 2300 příslušníků armády. Řada vojáků bohužel zaplatila cenu nejvyšší, od roku 1990 zahynulo při zahraničních misích celkem 29 vojáků.

Poradce Bílého domu Jared Kushner zamíří koncem února do oblasti Perského zálivu, kde se bude snažit získat podporu arabských lídrů pro mírový plán, o němž prezident Donald Trump hovoří jako o „dohodě století“. Její obsah zůstává do dubnových izraelských voleb tajný, Palestinci ale už teď mluví o spiknutí – a uniklé informace se nelíbí ani izraelské pravici. Podle expertů bude plán zřejmě silně proizraelský, mluví se o rozdělení Jeruzaléma či anexi osad na Západním břehu. „Izraelský politický a společenský mainstream se za poslední dvě dekády posunul natolik doprava, že takřka jakékoliv kompromisy jsou považovány za národní zradu,“ řekl webu ČT24 expert na Blízký východ Jakub Záhora z FSV UK.