Do oblasti Blízkého východu by kvůli napětí kolem Íránu mohlo zamířit dalších až deset tisíc amerických vojáků. Pentagon se chystá plán předložit prezidentu Donaldu Trumpovi. Podle zdrojů AP se mluví i o dalších systémech protiraketové obrany Patriot a lodích. Duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí mezitím poprvé otevřeně kritizoval prezidenta a ministra zahraničí za to, jak uvedli do praxe jadernou dohodu.
Přesun tisíců vojáků i lodí. Pentagon zvažuje reakci na íránskou hrozbu, Trumpa čeká obtížná volba
Podle představitelů amerického ministerstva by mělo jít o obranné jednotky. Diskutuje se rovněž o vyslání baterií protiraketového systému Patriot, bojových plavidel a prostředků pro monitorování aktivity íránských ozbrojených sil. Zda se k rozhodnutí Bílý dům odhodlá už ve čtvrtek, zatím není jasné.
Názorový obrat?
Agentura AP upozornila, že zatím žádné rozhodnutí nepadlo a že není jasné, zda Bílý dům schválí vyslání všech vojáků, nebo jen části. Jakékoli posílení vojenské přítomnosti USA na Blízkém východě by signalizovalo obrat v názorech prezidenta, který opakovaně poukazoval na potřebu omezit počet amerických vojáků v regionu.
Návrh Pentagonu navíc může narazit v Kongresu. Představitelé ministerstva obrany v úterý při slyšení v několika kongresových výborech zákonodárce ujišťovali, že USA nemají v úmyslu Írán provokovat ani napadnout. V tomto duchu hovořili i ministr zahraničí Mike Pompeo a úřadující ministr obrany Patrick Shanahan. „Naším hlavním cílem je teď zabránit tomu, aby Írán podlehl chybným kalkulacím,“ zdůraznil Shanahan.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se zhoršují od loňského jara, kdy Washington odstoupil od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015 a opět zavedl proti Teheránu sankce.
Prezident Trump usiluje o větší odzbrojení Íránu a začátkem tohoto měsíce Spojené státy kvůli neupřesněné íránské hrozbě poslaly jako varování do oblasti Blízkého východu letadlovou loď USS Abraham Lincoln s doprovodnými plavidly a také bombardéry B-52.
USA navíc před pár dny podnikly v Arabském moři námořní vojenské cvičení, do kterého byla zapojena i úderná skupina. Jeho cílem bylo podle námořnictva podtrhnout schopnost USA reagovat na hrozby. Zároveň mělo sloužit jako odstrašující prostředek.
Vzájemné výhrůžky
V pátek vysoce postavený představitel íránských revolučních gard Mohammad Sálih Džokar prohlásil, že íránské rakety mohou snadno zasáhnout bitevní lodě v Perském zálivu. „Všechno severně od Hormuzského průlivu máme pod kontrolou… (manévry) amerických bitevních lodí v regionu jsou pod kompletní kontrolou íránské armády a revolučních gard,“ varoval jiný vlivný činitel z řad revolučních gard Alí Fadaví.
Trump v posledních dnech varoval Írán, že pokud bude USA vyhrožovat, bude to znamenat jeho konec. Obě strany ale zatím opakují, že si otevřený konflikt nepřejí.
Kvůli jaderné dohodě však došlo k roztržce i uvnitř Íránu. Íránský duchovní vůdce totiž poprvé jmenovitě kritizoval politiky, konkrétně íránského prezidenta Hasana Rouháního a ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa. Chameneí měl podle svých slov výhrady k tomu, jak dohodu se světovými mocnostmi uvedli do praxe.
Chameneí oba politiky zkritizoval před studenty na přednášce u příležitosti ramadánu, prohlášení rovněž vyšlo na jeho oficiálním webu. Konzervativní íránští politici tuto dohodu už delší dobu označují za příliš velký ústupek Západu.