Upravené kvasinky mohou vyčistit nejhorší ropná znečištění. Pracuje na tom polská firma

3 minuty
Kvasinky požírající ropu
Zdroj: ČT24

Při veřejné debatě o životním prostředí se občas zapomíná na jeden důležitý fakt – i znečišťující látky, jako třeba ropa, jsou přírodního původu. A je tedy teoreticky možné nalézt i přírodní způsob, jak se jich zbavit. Právě na tom pracuje polský technologický start-up.

Polská firma Skotan teď pracuje na převratném receptu: kultivuje speciální druh kvasinek, které se ropným znečištěním živí – ve velkém.

Ropa je klíčovým palivem do motoru moderní civilizace. Její těžba a transport ale přinášejí rizika – dramatické záběry následků po výbuchu na těžební plošině Deepwater Horizon v Mexickém zálivu obletěly v roce 2010 celý svět.

Podobných příkladů jsou desítky, od ropných lagun u ropovodů v deltě Nigeru až po vrty v Perském zálivu. A všude tam budou s bojem proti znečištění moci pomáhat chytré kvasinky, které dokážou ropné produkty metabolizovat, tedy rozložit a pozřít.

„Můžeme je použít tam, kde je životní prostředí tak znečištěné, že tam například bakterie v různých preparátech nejsou schopné přežít,“ vysvětluje hlavní výhodu Jacek Kostrzewa, ředitel společnosti Skotan, která za novou biotechnologií stojí.

Na kultivaci kvasinek spolupracuje firma z polského Chořova s vědci na univerzitách po celé zemi. Výsledkem je ekologický proces založený na jednoduchém principu: „Kvasinky se škodlivými látkami živí díky tomu, že mají odpovídající enzymy, které jim to umožňují. Můžeme je tak využít hlavně v případě uhlovodíků,“ dodává vedoucí technolog Sebastian Duzy.

A ze směsi tekutých uhlovodíků se ropa skládá. Kvasinky si je rozloží a využijí je jako palivo pro svůj růst. Nakonec samy zahynou a promění se v přírodní hnojivo. Ale apetit mají ještě daleko širší – nepohrdnou ani nejrůznějšími nebezpečnými chemikáliemi, například jedovatým toluenem. „Dokonce z toho, co víme, dokážou zlikvidovat i tak obtížné látky, jako je například výbušnina trinitrotoluen.

Nová technologie na starých základech

Princip samotný je dobře známý už desítky let. První výzkum s kvasinkami požírajícími ropu proběhl už v 60. letech 20. století, tehdy se ale ještě nedostal ani za dveře laboratoře.

V případě čištění rozsáhlých zamořených ploch půdy nebo vody je potřeba obrovské množství kvasinek. Skotan je teď jednou z mála firem, která takové kvasinky kultivuje ve velkém – právě pro průmyslové využití.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 10 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...