Upravené kvasinky mohou vyčistit nejhorší ropná znečištění. Pracuje na tom polská firma

Nahrávám video

Při veřejné debatě o životním prostředí se občas zapomíná na jeden důležitý fakt – i znečišťující látky, jako třeba ropa, jsou přírodního původu. A je tedy teoreticky možné nalézt i přírodní způsob, jak se jich zbavit. Právě na tom pracuje polský technologický start-up.

Polská firma Skotan teď pracuje na převratném receptu: kultivuje speciální druh kvasinek, které se ropným znečištěním živí – ve velkém.

Ropa je klíčovým palivem do motoru moderní civilizace. Její těžba a transport ale přinášejí rizika – dramatické záběry následků po výbuchu na těžební plošině Deepwater Horizon v Mexickém zálivu obletěly v roce 2010 celý svět.

Podobných příkladů jsou desítky, od ropných lagun u ropovodů v deltě Nigeru až po vrty v Perském zálivu. A všude tam budou s bojem proti znečištění moci pomáhat chytré kvasinky, které dokážou ropné produkty metabolizovat, tedy rozložit a pozřít.

„Můžeme je použít tam, kde je životní prostředí tak znečištěné, že tam například bakterie v různých preparátech nejsou schopné přežít,“ vysvětluje hlavní výhodu Jacek Kostrzewa, ředitel společnosti Skotan, která za novou biotechnologií stojí.

Na kultivaci kvasinek spolupracuje firma z polského Chořova s vědci na univerzitách po celé zemi. Výsledkem je ekologický proces založený na jednoduchém principu: „Kvasinky se škodlivými látkami živí díky tomu, že mají odpovídající enzymy, které jim to umožňují. Můžeme je tak využít hlavně v případě uhlovodíků,“ dodává vedoucí technolog Sebastian Duzy.

A ze směsi tekutých uhlovodíků se ropa skládá. Kvasinky si je rozloží a využijí je jako palivo pro svůj růst. Nakonec samy zahynou a promění se v přírodní hnojivo. Ale apetit mají ještě daleko širší – nepohrdnou ani nejrůznějšími nebezpečnými chemikáliemi, například jedovatým toluenem. „Dokonce z toho, co víme, dokážou zlikvidovat i tak obtížné látky, jako je například výbušnina trinitrotoluen.

Nová technologie na starých základech

Princip samotný je dobře známý už desítky let. První výzkum s kvasinkami požírajícími ropu proběhl už v 60. letech 20. století, tehdy se ale ještě nedostal ani za dveře laboratoře.

V případě čištění rozsáhlých zamořených ploch půdy nebo vody je potřeba obrovské množství kvasinek. Skotan je teď jednou z mála firem, která takové kvasinky kultivuje ve velkém – právě pro průmyslové využití.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 23 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
včera v 09:28

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled