Upravené kvasinky mohou vyčistit nejhorší ropná znečištění. Pracuje na tom polská firma

3 minuty
Kvasinky požírající ropu
Zdroj: ČT24

Při veřejné debatě o životním prostředí se občas zapomíná na jeden důležitý fakt – i znečišťující látky, jako třeba ropa, jsou přírodního původu. A je tedy teoreticky možné nalézt i přírodní způsob, jak se jich zbavit. Právě na tom pracuje polský technologický start-up.

Polská firma Skotan teď pracuje na převratném receptu: kultivuje speciální druh kvasinek, které se ropným znečištěním živí – ve velkém.

Ropa je klíčovým palivem do motoru moderní civilizace. Její těžba a transport ale přinášejí rizika – dramatické záběry následků po výbuchu na těžební plošině Deepwater Horizon v Mexickém zálivu obletěly v roce 2010 celý svět.

Podobných příkladů jsou desítky, od ropných lagun u ropovodů v deltě Nigeru až po vrty v Perském zálivu. A všude tam budou s bojem proti znečištění moci pomáhat chytré kvasinky, které dokážou ropné produkty metabolizovat, tedy rozložit a pozřít.

„Můžeme je použít tam, kde je životní prostředí tak znečištěné, že tam například bakterie v různých preparátech nejsou schopné přežít,“ vysvětluje hlavní výhodu Jacek Kostrzewa, ředitel společnosti Skotan, která za novou biotechnologií stojí.

Na kultivaci kvasinek spolupracuje firma z polského Chořova s vědci na univerzitách po celé zemi. Výsledkem je ekologický proces založený na jednoduchém principu: „Kvasinky se škodlivými látkami živí díky tomu, že mají odpovídající enzymy, které jim to umožňují. Můžeme je tak využít hlavně v případě uhlovodíků,“ dodává vedoucí technolog Sebastian Duzy.

A ze směsi tekutých uhlovodíků se ropa skládá. Kvasinky si je rozloží a využijí je jako palivo pro svůj růst. Nakonec samy zahynou a promění se v přírodní hnojivo. Ale apetit mají ještě daleko širší – nepohrdnou ani nejrůznějšími nebezpečnými chemikáliemi, například jedovatým toluenem. „Dokonce z toho, co víme, dokážou zlikvidovat i tak obtížné látky, jako je například výbušnina trinitrotoluen.

Nová technologie na starých základech

Princip samotný je dobře známý už desítky let. První výzkum s kvasinkami požírajícími ropu proběhl už v 60. letech 20. století, tehdy se ale ještě nedostal ani za dveře laboratoře.

V případě čištění rozsáhlých zamořených ploch půdy nebo vody je potřeba obrovské množství kvasinek. Skotan je teď jednou z mála firem, která takové kvasinky kultivuje ve velkém – právě pro průmyslové využití.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 16 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 17 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...