Upravené kvasinky mohou vyčistit nejhorší ropná znečištění. Pracuje na tom polská firma

Nahrávám video
Kvasinky požírající ropu
Zdroj: ČT24

Při veřejné debatě o životním prostředí se občas zapomíná na jeden důležitý fakt – i znečišťující látky, jako třeba ropa, jsou přírodního původu. A je tedy teoreticky možné nalézt i přírodní způsob, jak se jich zbavit. Právě na tom pracuje polský technologický start-up.

Polská firma Skotan teď pracuje na převratném receptu: kultivuje speciální druh kvasinek, které se ropným znečištěním živí – ve velkém.

Ropa je klíčovým palivem do motoru moderní civilizace. Její těžba a transport ale přinášejí rizika – dramatické záběry následků po výbuchu na těžební plošině Deepwater Horizon v Mexickém zálivu obletěly v roce 2010 celý svět.

Podobných příkladů jsou desítky, od ropných lagun u ropovodů v deltě Nigeru až po vrty v Perském zálivu. A všude tam budou s bojem proti znečištění moci pomáhat chytré kvasinky, které dokážou ropné produkty metabolizovat, tedy rozložit a pozřít.

„Můžeme je použít tam, kde je životní prostředí tak znečištěné, že tam například bakterie v různých preparátech nejsou schopné přežít,“ vysvětluje hlavní výhodu Jacek Kostrzewa, ředitel společnosti Skotan, která za novou biotechnologií stojí.

Na kultivaci kvasinek spolupracuje firma z polského Chořova s vědci na univerzitách po celé zemi. Výsledkem je ekologický proces založený na jednoduchém principu: „Kvasinky se škodlivými látkami živí díky tomu, že mají odpovídající enzymy, které jim to umožňují. Můžeme je tak využít hlavně v případě uhlovodíků,“ dodává vedoucí technolog Sebastian Duzy.

A ze směsi tekutých uhlovodíků se ropa skládá. Kvasinky si je rozloží a využijí je jako palivo pro svůj růst. Nakonec samy zahynou a promění se v přírodní hnojivo. Ale apetit mají ještě daleko širší – nepohrdnou ani nejrůznějšími nebezpečnými chemikáliemi, například jedovatým toluenem. „Dokonce z toho, co víme, dokážou zlikvidovat i tak obtížné látky, jako je například výbušnina trinitrotoluen.

Nová technologie na starých základech

Princip samotný je dobře známý už desítky let. První výzkum s kvasinkami požírajícími ropu proběhl už v 60. letech 20. století, tehdy se ale ještě nedostal ani za dveře laboratoře.

V případě čištění rozsáhlých zamořených ploch půdy nebo vody je potřeba obrovské množství kvasinek. Skotan je teď jednou z mála firem, která takové kvasinky kultivuje ve velkém – právě pro průmyslové využití.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 4 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 6 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 7 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 10 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...