Za květnovými útoky na ropné tankery v Perském zálivu byl velmi pravděpodobně státní aktér. Tvrdí to předběžná zpráva mezinárodního týmu vedeného vyšetřovateli ze Spojených arabských emirátů, která zamířila do Rady bezpečnosti OSN. Zpráva nejmenuje žádný stát jako hlavního podezřelého.
Útok na tankery v Perském zálivu spáchal asi stát, míní vyšetřovatelé. Neřekli který
Horizont ČT24: Zpráva o útoku na tankery (zdroj: ČT24)
Akce podle vyšetřovatelů vyžadovala velmi přesnou navigaci a dobře vycvičené potápěče, kteří na tankery umístili miny tak, aby byla plavidla poškozena, ale nepotopila se. „Takto složitou a koordinovanou operaci provedl někdo, kdo měl značnou operační kapacitu, nejpravděpodobněji stát. Který konkrétně, není v tuto chvíli jasné,“ stojí ve zprávě. Miny podle ní rozmístilo několik skupin potápěčů souběžně, takže bylo možné nálože odpálit v jedné hodině.
Případ, který se odehrál na jedné z nejvytíženějších tras obchodu s ropou, vyšetřovali odborníci ze Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie a Norska. Právě lodě těchto tří zemí byly při útoku poškozené.
Bolton má jasno
Závěry zprávy nestačí Spojeným státům. Ty ústy poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona z incidentu obvinily íránský režim: „Myslím, že je jasné, že to byly námořní miny téměř určitě z Íránu. Kdo jiný by to mohl udělat? Někdo z Nepálu?“ Bolton je znám svým ostrým postojem k režimu ajatolláhů, který v minulosti navrhoval vojensky svrhnout.
Saúdská Arábie zase obviňuje jemenské Hútíe, jejichž povstání vojensky potlačuje společně s jemenskou vládou. Prý konali na příkaz Teheránu. I tuto verzi Írán odmítl.
„Možnost, která se přímo nabízí, je Írán, který chce ukázat, že má možnosti, jak čelit přílivu amerických zbraní do regionu. Írán nemá takové bombardéry, nemá letadlové lodě, ale může ukázat takovýmito záškodnickými akcemi, které neměly tankery potopit, ale jen poškodit, že by je klidně potopit mohl,“ upozornil analytik Metropolitní univerzity Břetislav Tureček.
„Zároveň ale máme i jiné teorie. John Bolton je člověk, který už desítky let brojí proti Íránu, takže ten by ani nemohl připustit jinou možnost. Je možnost, že to mohla být operace pod falešnou vlajkou, která má pouze vyvolat dojem, že to udělali Íránci. Íránci třeba zmiňují možnost Izraele,“ doplnil Tureček. Za „nepříjemného rivala“ v regionu považuje Írán i Saúdská Arábie, připomněl.
Napětí v regionu vzrostlo poté, co Spojené státy odstoupily od jaderné dohody, v níž se Írán zavázal ukončit vývoj atomové zbraně a pustit do země mezinárodní kontrolory za ukončení části hospodářských sankcí. Prezident Donald Trump tuto dohodu kritizoval už v kampani před svým zvolením.
Začátkem května Washington vyslal do oblasti letadlovou loď Lincoln s mohutným doprovodem a bombardéry B-52. Prezident Trump poté, co situaci vyhrotil, oznámil ochotu s Teheránem jednat. Írán však obnovení rozhovorů podmínil zrušením amerického obchodního embarga.