Dva saúdské tankery, které pluly v blízkosti výsostných vod Spojených arabských emirátů (SAE), se staly terčem „sabotážních operací“. Informoval o tom saúdskoarabský ministr energetiky Chálid al-Falih. Celkem byly zasaženy čtyři lodě. Ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů uvedlo, že nikdo nebyl zabit ani zraněn. V oblasti dlouhodobě roste napětí kvůli sporům mezi USA a Íránem.
Saúdské tankery plující poblíž Spojených arabských emirátů prý byly terčem sabotáže
6 minut
Horizont ČT24: Sabotáž ropných tankerů v Ománském zálivu
Zmiňované sabotáže se podle SAE udály v blízkosti emirátu Fudžajra, který leží u Hormuzského průlivu, jedné z nejfrekventovanějších námořních tepen. Vláda emirátu Fudžajra v dřívějším tweetu dementovala zprávy, že v přístavu Fudžajra došlo k výbuchům, a uvedla, že přístav funguje bez jakýchkoli problémů.
Dva z poškozených tankerů patří Saúdské Arábii, další je registrován v Norsku a čtvrtý pluje pod vlajkou Spojených arabských emirátů, upřesnila BBC. Saúdské tankery byly podle ministra energetiky Chálida al-Faliha poškozeny značně. Norská loď byla podle prohlášení společnosti, která ji provozuje, poškozena v oblasti čáry ponoru, když kotvila ve Fudžajře.
Podle saúdského ministra měly incidenty „podkopat svobodu námořní plavby a zabezpečení dodávek ropy pro odběratele po celém světě“.
Jedním z poškozených tankerů je i loď plující pod vlajkou SAE
Írán označil incident za znepokojující
Agentura Reuters připomněla, že íránská televize s odkazem na panarabskou stanici Al-Majádín informovala, že ve Fudžajře někdo zaútočil proti sedmi ropným tankerům. Íránské ministerstvo zahraničí následně uvedlo, že incidenty jsou hrozné a znepokojující a vyzvalo k plnému vyšetření událostí.
V oblasti v poslední době vzrostlo napětí. Spojené státy v pátek oznámily, že kvůli neupřesněné íránské hrozbě přesunou na Blízký východ raketový systém Patriot. Podle agentury AP šlo o reakci na zjištění zpravodajských služeb, že Íránci naložili vojenský materiál a rakety do malých lodí.
Washington už dříve oznámil, že do Perského zálivu přemístil válečnou flotilu s letadlovou lodí Abraham Lincoln, ta má na palubě obojživelné letouny. K této operační skupině se připojí i výsadková loď USS Arlington.
Pompeo odjel jednat o Íránu do Bruselu
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo na poslední chvíli odřekl pondělní návštěvu Moskvy a místo toho odjel do Bruselu jednat s představiteli Evropské unie mimo jiné právě o Íránu.
Ministerstvo zahraničí USA oficiálně změny v Pompeově programu neoznámilo, šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová nicméně uvedla, že o příletu amerického ministra byla v noci informována.
Napětí mezi Íránem a USA vzrostlo loni, když USA odstoupily od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu z roku 2015 a obnovily protiíránské sankce. Trump dohodu dlouhodobě kritizoval s tím, že se nevztahuje na íránský balistický program. EU se naopak snaží mezinárodní úmluvu zachovat.
Rouhání: Írán čelí horším ekonomickým podmínkám než během války s Irákem
Íránský prezident Hasan Rouhání o víkendu uvedl, že v důsledku obnovených amerických sankcí čelí jeho země horším ekonomickým podmínkám než během války se sousedním Irákem v letech 1980–1988. Současnou situaci označil za bezprecedentní.
Rouhání čelí ve vlasti rostoucímu politickému tlaku a vyzval občany k politické jednotě navzdory sankcím. „Během války jsme neměli problémy s našimi bankami, prodejem ropy či importem a exportem a neplatily žádné sankce pro nákup zbraní,“ řekl Rouhání na shromáždění v Teheránu. „Tlak ze strany našich nepřátel je bezprecedentní válkou v dějinách naší islámské revoluce…nepropadám ale beznaději a mám velká očekávání, co se týče budoucnosti. Domnívám se, že se můžeme přenést přes tyto těžké okolnosti, pokud budeme jednotní,“ řekl íránský prezident.
Sankce, které Washington zavedl, se týkají zejména energetického sektoru. V dubnu pak Bílý dům oznámil, že žádný stát už nebude mít výjimky z amerických sankcí týkajících se obchodování s íránskou ropou a že USA zapsaly íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací.
