Írán v sobotu pohrozil útokem na americkou armádu raketami a tajnými zbraněmi. Stalo se tak poté, co USA začaly posilovat své vojenské jednotky v oblasti Perského zálivu z důvodu neupřesněné hrozby ze strany Íránu. Šéf íránské diplomacie Mohammad Džavád Zaríf označil počínání USA za krajně nebezpečné.
Poradce íránského armádního velení generál Mortezá Korbání, kterého citovala agentura Mízán, v sobotu řekl, že Írán může americké válečné lodě „poslat ke dnu“.
„Amerika vysílá do regionu dvě válečné lodě. Pokud se dopustí i nejmenší hlouposti, pošleme ty lodě ke dnu i s jejich posádkami a letadly s pomocí dvou raket nebo nových tajných zbraní,“ řekl íránský generál. Dodal, že věří, že „rozumní Američané a zkušení američtí velitelé“ nedovolí americkým radikálům začít válku.
Vedení islámské republiky trvá na svém právu na obranu. „I když budou naši zemi bombardovat, i když budou naše děti trpět a z našich blízkých se stanou invalidní veteráni, nevzdáme se našich cílů, nezávislosti, země i důstojnosti,“ zdůraznil íránský prezident Hasan Rouhání.
Íráncům se nelíbí posilování americké přítomnosti v regionu
V pátek americký prezident Donald Trump oznámil, že USA posílají na Blízký východ 1500 dalších vojáků. Původně se hovořilo o posile až 10 tisíc mužů a žen. „Posilování americké přítomnosti v naší oblasti je krajně nebezpečné a je to hrozba pro mezinárodní mír a bezpečnost. Je třeba to řešit,“ řekl Zaríf, kterého citovala íránská agentura IRNA.
Americká média informovala o tom, že v dubnu se Zaríf při návštěvě USA sešel se senátorkou Diannou Feinsteinovou. Zarífův úřad k tomu sdělil, že takové informativní schůzky jsou běžné a nejsou součástí žádného vyjednávání. „Více než dvě desetiletí hovoříme s nevládními americkými politickými představiteli včetně členů Kongresu, abychom vyjasnili a vysvětlili politiku islámské republiky,“ řekl mluvčí ministerstva zahraničí.
Agentura Reuters připomněla názor západních odborníků na kapacitu íránské armády. Írán podle nich účinnost svých zbraní často přeceňuje, ale jeho raketový program, zejména balistické rakety dlouhého doletu, vyvolává obavy.
„Několik rubikonů ještě nebylo překročeno. Íránci ani Američané otevřeně nezaútočili. Amerika také ještě do regionu neseslala desítky tisíc vojáků, což byl scénář před patnácti lety, když začínala invaze do Iráku. Na druhou stranu v situaci, kdy tu je válka slov a Írán na rovinu říká, že je schopen a ochoten zablokovat významné globální cesty, jako je Hormuzský průliv, stačí málo – jedna akce, protiakce, eskalace a opravdu to může být válka se vším všudy,“ obává se blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Obavy z narušení ropné trasy
Napětí mezi Íránem a USA roste kvůli sankcím, jež USA proti Íránu obnovily, když loni odstoupily od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu. Nyní USA hovoří o hrozbě ze strany Íránu, která ale není jasně specifikovaná. USA kvůli ní poslaly do oblasti Blízkého východu letadlovou loď USS Abraham Lincoln s doprovodnými plavidly a také bombardéry B-52.
Panují obavy, že Írán může ohrozit provoz ropných tankerů v Perském zálivu, USA Íránu připisují nedávnou sabotáž čtyř těchto lodí, které byly poškozeny výbušninami nedaleko pobřeží Spojených arabských emirátů.
Jeden z velitelů íránských revolučních gard Gholámalí Rašíd prohlásil, že bezpečnost trasy ropných tankerů souvisí s tím, zda bude moci Írán vyvážet svou ropu. „Není možné hovořit o bezpečnosti a stabilitě v Perském zálivu a Hormuzském průlivu bez ohledu na zájmy íránského národa včetně exportu (íránské) ropy,“ citovala jeho slova agentura Fars.
Proti eskalaci napětí v regionu se protestovalo v Iráku. „Byli to zejména stoupenci docela známého šíitského klerika a politika Muktady al-Sadra, jehož aliance zabodovala v loňských parlamentních volbách. Sám Sadr se ale snaží distancovat od americko-íránského sporu. Jeho stoupenci vyzývali k tomu, aby Irák nebyl zapleten do této války, protože Iráčané si uvědomují, že Irák může čelit ,libanonskému scénáři', tedy křehká, relativně se stabilizující země bude roztrhána zevnitř občanskou válkou,“ podotkl Borek.
