Nebeská tělesa navedla Mezinárodní Man Bookerovu cenu poprvé k ománskému románu

Nahrávám video
Mezinárodní Man Bookerovu cenu obdržela Jokha al-Harthiová
Zdroj: ČT24

Dospívání tří sester v postkoloniálním Ománu líčí román, který obdržel Mezinárodní Man Bookerovu cenu 2019. Prestižní ocenění se uděluje za nejlepší knihu přeloženou do angličtiny. Vítězné dílo Celestial Bodies (Nebeská tělesa) napsala ománská autorka Jokha al-Harthiová, přeložila Američanka Marilyn Boothová. Je prvním oceněným dílem v historii ceny ze zemí Perského zálivu.

Podle předsedkyně poroty, historičky a autorky Bettany Hughesové vítězný román stylem a obsahem odolává klišé o rase, otroctví a genderu. Dílo podle ní čtenáře umně vtahuje do barvitě vykreslené komunity a zabývá se „hlubokými otázkami času a smrtelnosti a znepokojivými aspekty naší společné historie“. „Je to kniha, která si získá mysl čtenáře, stejně jako srdce, vyplatí se dát si s ní načas,“ doporučila čtenářům. 

Celestial Bodies jsou třetím románem jednačtyřicetileté al-Harthiové. Je také autorkou dvou sbírek kratších děl a jedné knihy pro děti. Podle pořadatelů je al-Harthiová první ománskou spisovatelkou, jejíž dílo bylo přeloženo do angličtiny, a stala se prvním vítězem mezinárodní Man Bookerovy pocházejícím z jedné ze zemí Perského zálivu. 

Mezinárodní Man Bookerova cena se udílí od roku 2005, vznikla jako doplněk starší Man Bookerovy ceny určené pro díla psaná v angličtině. Je uznáním jak pro spisovatele, tak pro překladatele. Jokha al-Harthiová a Marilyn Boothová, která knihu přeložila z arabštiny, si rovným dílem rozdělily finanční odměnu ve výši padesát tisíc liber (zhruba milion a půl korun).

Přesila žen

Vítězný román vybrala pětičlenná porota ze šestice finalistů. Jediným mužem byl Kolumbijec Juan Gabriel Vásquez s románem The Shape Of The Ruins o konspiračních teoriích, vraždách a zvrácených posedlostech.

Konkurovaly mu knihy hned pěti žen. Například i loňské laureátky, polské spisovatelky Olgy Tokarczukové, která se tentokrát o cenu ucházela knihou Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých. Příběh z česko-polského pomezí vyšel i česky a před dvěma lety ho zfilmovala režisérka Agnieszka Hollandová. Do snímku obsadila mimo jiné i českého herce Miroslava Krobota.

Přes kosti mrtvých (2017, režie: Agnieszka Hollandová)
Zdroj: Robert Pałka/CinemArt

Dalšími kandidáty byly Francouzka Annie Ernauxová a její román The Years, Němka Marion Poschmannová s knihou Borovicové ostrovy a chilská autorka Alia Trabuccová s dílem nazvaným The Remainder, v němž píše o dopadech represí z éry diktátora Augusta Pinocheta na další generaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 21 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 22 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...