Nebeská tělesa navedla Mezinárodní Man Bookerovu cenu poprvé k ománskému románu

Nahrávám video
Mezinárodní Man Bookerovu cenu obdržela Jokha al-Harthiová
Zdroj: ČT24

Dospívání tří sester v postkoloniálním Ománu líčí román, který obdržel Mezinárodní Man Bookerovu cenu 2019. Prestižní ocenění se uděluje za nejlepší knihu přeloženou do angličtiny. Vítězné dílo Celestial Bodies (Nebeská tělesa) napsala ománská autorka Jokha al-Harthiová, přeložila Američanka Marilyn Boothová. Je prvním oceněným dílem v historii ceny ze zemí Perského zálivu.

Podle předsedkyně poroty, historičky a autorky Bettany Hughesové vítězný román stylem a obsahem odolává klišé o rase, otroctví a genderu. Dílo podle ní čtenáře umně vtahuje do barvitě vykreslené komunity a zabývá se „hlubokými otázkami času a smrtelnosti a znepokojivými aspekty naší společné historie“. „Je to kniha, která si získá mysl čtenáře, stejně jako srdce, vyplatí se dát si s ní načas,“ doporučila čtenářům. 

Celestial Bodies jsou třetím románem jednačtyřicetileté al-Harthiové. Je také autorkou dvou sbírek kratších děl a jedné knihy pro děti. Podle pořadatelů je al-Harthiová první ománskou spisovatelkou, jejíž dílo bylo přeloženo do angličtiny, a stala se prvním vítězem mezinárodní Man Bookerovy pocházejícím z jedné ze zemí Perského zálivu. 

Mezinárodní Man Bookerova cena se udílí od roku 2005, vznikla jako doplněk starší Man Bookerovy ceny určené pro díla psaná v angličtině. Je uznáním jak pro spisovatele, tak pro překladatele. Jokha al-Harthiová a Marilyn Boothová, která knihu přeložila z arabštiny, si rovným dílem rozdělily finanční odměnu ve výši padesát tisíc liber (zhruba milion a půl korun).

Přesila žen

Vítězný román vybrala pětičlenná porota ze šestice finalistů. Jediným mužem byl Kolumbijec Juan Gabriel Vásquez s románem The Shape Of The Ruins o konspiračních teoriích, vraždách a zvrácených posedlostech.

Konkurovaly mu knihy hned pěti žen. Například i loňské laureátky, polské spisovatelky Olgy Tokarczukové, která se tentokrát o cenu ucházela knihou Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých. Příběh z česko-polského pomezí vyšel i česky a před dvěma lety ho zfilmovala režisérka Agnieszka Hollandová. Do snímku obsadila mimo jiné i českého herce Miroslava Krobota.

Přes kosti mrtvých (2017, režie: Agnieszka Hollandová)
Zdroj: Robert Pałka/CinemArt

Dalšími kandidáty byly Francouzka Annie Ernauxová a její román The Years, Němka Marion Poschmannová s knihou Borovicové ostrovy a chilská autorka Alia Trabuccová s dílem nazvaným The Remainder, v němž píše o dopadech represí z éry diktátora Augusta Pinocheta na další generaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 14 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 15 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 19 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 21 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
2. 3. 2026

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
2. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...