Napětí kolem Íránu roste. USA přemístí na Blízký východ systém Patriot a další válečnou loď

Spojené státy vysílají na Blízký východ systém protiraketové obrany Patriot. Podle agentury AP jde o reakci na zjištění zpravodajských služeb, že Íránci naložili vojenský materiál a rakety do malých lodí. Washington už dříve oznámil, že do Perského zálivu přemístil válečnou flotilu s letadlovou lodí Abraham Lincoln s obojživelnými letouny na palubě. K této operační skupině se připojí i výsadková loď USS Arlington. Na základnu v Kataru dorazily bombardéry B-52.

Protiraketový systém Patriot
Zdroj: Kiyoshi Ota/Reuters

Letadlová loď Abraham Lincoln ve čtvrtek proplula Suezem. Írán zdůraznil, že americká válečná flotila může být „zničena jedinou raketou“. Před střelami má USA ochránit systém Patriot, který již míří do oblasti Blízkého východu.

Spojené státy oznámily, že přesuny válečných lodí a letadel jsou reakcí na možnou hrozbu Íránu vůči americkým silám v regionu. Další detaily ale neuvedly. Pentagon také zdůraznil, že konflikt s islámskou republikou není v jeho zájmu. Do Iráku sousedícího s Íránem přitom bylo povoláno dalších 5200 vojáků.

Írán nařčení odmítá a tvrdí, že jde o „psychologickou válku“ s cílem islámskou republiku zastrašit. USA nedávno umístily íránské revoluční gardy na teroristický seznam, Teherán pak dal v reakci na černou listinu armádu Spojených států.

Írán nechce jednat s Trumpem o nové jaderné dohodě

Napětí mezi Íránem a Spojenými státy roste od loňského jara, kdy USA odstoupily od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu z roku 2015 a obnovily protiíránské sankce. Americký prezident Donald Trump krok zdůvodnil tím, že dohoda nebrání Teheránu získat jaderné zbraně, ačkoli Írán ujišťoval, že jeho nukleární program je mírový. Šéf Bílého domu chce s Íránem uzavřít novou smlouvu, Teherán to ale odmítl.

Írán dosud podmínky dohody podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) plnil, tento týden však pohrozil, že přestane některé závazky dodržovat. Německo, Francie a Velká Británie vzápětí jakékoli ultimátum ze strany Íránu odmítly a vyzvaly Teherán, aby se nadále jadernou dohodou řídil.

USA západním zemím hrozí, že pokud budou dál obchodovat s Íránem, nebudou moci obchodovat s Washingtonem. Trump nechce dosavadní výjimky prodlužovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...