Dva ropné tankery plující v blízkosti strategicky významného Hormuzského průlivu se zřejmě staly terčem útoku, na palubě jednoho z nich následně vypukl požár. Posádky obou plavidel ale byly včas evakuovány. Podrobnosti incidentu, ke kterému došlo v Ománském zálivu, se stále vyšetřují, ministr zahraničí USA Mike Pompeo už ovšem z útoku obvinil Írán. Ceny ropy na světových trzích v reakci na událost vzrostly.
Na dva ropné tankery v Ománském zálivu zřejmě někdo zaútočil. USA ukázaly na Írán
Události: Další poškozené tankery na klíčové „ropné“ trase (zdroj: ČT24)
Jeden z tankerů vlastní norská firma Frontline, druhý japonská společnost Kunihanna Sangjo
„Jedná se o mimořádně citlivý bezpečnostní incident na mimořádně citlivém místě pro světovou politiku a ekonomiku,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Přes Hormuzský průliv se přepravuje zhruba třetina ropy dopravované po moři.
Hořící tanker Front Altair
Norský tanker se nepotopil
Tanker MT Front Altair patřící norské firmě Frontline plul pod vlajkou Marshallových ostrovů a mířil ze Spojených arabských emirátů na Tchaj-wan. Podle pronajímatele je na lodi nafta a plavidlo bylo podle něj zasaženo nejspíše torpédem. Majitel plavidla potvrdil informaci o požáru, avšak popřel zprávu o tom, že se loď potopila.
Třiadvacetičlennou posádku tvořilo 12 Rusů, dále Filipínci a Gruzínec a podle norského tisku jsou všichni v pořádku.
Druhá zasažená loď byla identifikována jako tanker Kokuka Courageous plující pod panamskou vlajkou. Trup lodi byl podle společnosti BSM Ship Management poškozen a 21 filipínských námořníků bylo evakuováno, jeden z nich utrpěl lehčí zranění.
Loď byla poškozena ve vzdálenosti asi 130 kilometrů od Spojených arabských emirátů a 26 kilometrů od Íránu. Je na ní náklad metanolu a nehrozí potopení. Podle japonského ministerstva obchodu plavidlo směřovalo do Singapuru a Thajska.
GALERIE
Omán
Washington viní Teherán
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo už z útoku na tankery obvinil Írán. Podle něj jde o součást snahy vyvolat další napětí. Íránským cílem je podle Pompea narušit dopravu ropy Hormuzským průlivem. Spojené státy podle ministra ke svému závěru došly na základě informací tajné služby, typu použitých zbraní a stylu útoku.
Írán jakoukoliv spojitost s incidentem odmítá. „K útoku na tanker patřící Japonsku došlo právě, když měl premiér Šinzó Abe přátelskou schůzku s ajatoláhem Chameneím. Slovo ,podezřelé‘ je příliš slabé na to, aby popsalo to, k čemu dnes ráno došlo,“ komentoval situaci ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf.
Mluvčí íránské vlády sdělil, že Teherán je připraven spolupracovat při ochraně strategických vod.
Ománský záliv
Věc projedná Rada bezpečnosti
O tématu svobody námořní dopravy pro civilní lodě má za zavřenými dveřmi jednat Rada bezpečnosti OSN.
Britské námořnictvo doporučilo civilním lodím, aby Ománským zálivem pluly s nejvyšší opatrností. Okolnosti čtvrtečních událostí jsou podle britského úřadu pro námořní obchod „nejasné a vyšetřují se“.
Ruská diplomacie varovala před „zneužitím incidentu k eskalaci situace a před obviňováním Íránu“, Francie vyzvala k „respektování svobody pohybu a ke snížení napětí v oblasti Zálivu“.
Znepokojení vyjádřil i německý ministr zahraničí Heiko Maas: „Zprávy, které jsme dostali, jsou krajně znepokojující. Jsou to události, které mohou vést k vystupňování napětí. Potřebujeme napětí zmírnit, a k tomu musejí přispět všechny strany.“
Mezinárodní společnost nezávislých vlastníků tankerů (Intertanko) mluví o útoku. Zásobování západního světa ropou může být ohroženo, pokud vody v oblasti Hormuzského průlivu nebudou bezpečné, varovala asociace.
Norský ropný tanker MT Front Altair
Japonský tanker Kokuka Courageous
Druhý incident v horizontu měsíce
Zprávy o incidentu přicházejí měsíc poté, co došlo k útoku na čtyři tankery u pobřeží Spojených arabských emirátů. USA i z tohoto incidentu obvinily Írán, který to odmítl.
Předběžná zpráva mezinárodního týmu vedeného vyšetřovateli ze Spojených arabských emirátů pouze konstatovala, že útok pravděpodobně spáchal státní aktér.
Na návštěvě Íránu je v současné době jako první předseda japonské vlády po čtyřiceti letech Šinzó Abe, který se chce podle agentur nabídnout jako prostředník pro zklidnění krize v americko-íránských vztazích.
Vedení USA i islámské republiky tvrdí, že se chce otevřenému konfliktu vyhnout. „Írán bude jadernou dohodu (z roku 2015) plnit, je důležitá pro bezpečnost regionu a světa. Tokio stejně jako Teherán je proti jaderným zbraním. Írán válku nikdy nezačne, ale drtivě odpoví na jakoukoli agresi,“ zdůraznil íránský prezident Hasan Rouhání po jednání s Abem.
Americký prezident Donald Trump vyslal v nedávné době do regionu bombardéry B-52 i válečnou flotilu s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Zástupci íránských revolučních gard pohrozili, že mohou plavidla potopit.