Úřadující ministr obrany USA Mark Esper se bude snažit získat podporu spojenců z NATO pro odvrácení konfliktu s Íránem a bude chtít „otevřít cestu diplomacii“. Esper to oznámil cestou na jednání aliančních ministrů obrany v Bruselu. Íránská organizace pro atomovou energii mezitím oznámila, že po vypršení čtvrtečního ultimáta pro evropské země urychlí obohacování uranu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že se Moskva pokusí přimět Spojené státy a Írán, aby zahájily civilizovaný dialog.
Írán dal evropským zemím 60 dnů na to, aby přišly na způsob, jak zajistit, aby mohla islámská republika i přes americké sankce obchodovat s ropou. Západní země ale ultimátum odmítly.
„Hranice 300 kilogramů na produkci obohaceného uranu bude zítra pokořena,“ pohrozila teď íránská organizace. „S vypršením ultimáta obohacování urychlíme,“ zdůraznil navíc její mluvčí Behrúz Kamálvandí.
Írán oznámil už letos v květnu, že některé závazky z dohody přestane plnit. Jedná se o dodržování zásob uranu obohaceného maximálně na 3,67 procenta, kterého smí mít 300 kilogramů, a zásob těžké vody, jejíž limit je stanoven na 130 tun.
Už 17. června Kamálvandí oznámil, že Írán 27. června překročí limit zásob nízko obohaceného uranu, a přiznal, že země už produkci tohoto materiálu znásobila čtyřikrát. Některé závazky, jako je vývoz obohaceného uranu, Írán přestal plnit v květnu.
Írán se ocitá pod tlakem amerických sankcí, které byly postupně zaváděny poté, co Spojené státy loni odstoupily od mezinárodní jaderné dohody z roku 2015. Podle amerického prezidenta dohoda opomíjí íránský balistický program a roli islámské republiky v konfliktech v regionu.
Nejnovější sankce, které Bílý dům oznámil začátkem týdne, se týkají mimo jiné íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Ten ve středu na svých webových stránkách uvedl, že se Írán nezalekne „krutých“ amerických sankcí a „urážek“, a poznamenal, že americká nabídka jednání je léčkou.
„Jednání jsou léčkou, která jim má zajistit, co chtějí. Ve vašich rukou je zbraň a oni si nedovolí se přiblížit. Říkají: Vzdejte se té zbraně, abychom si s vámi mohli dělat, co chceme. To jsou jednání,“ napsal Chameneí.
Vraťme se k jednacímu stolu, navrhují Američané
Americký ministr Esper ve středu ujistí spojence z NATO, že Washington si válku s Íránem nepřeje. „Musíme přesvědčit naše spojence, aby s námi přinutili Írán vrátit se k jednacímu stolu. Tohle není Írán versus Spojené státy,“ prohlásil.
Reagoval tak na napjatou situaci mezi oběma zeměmi, která se ještě vyhrotila poté, co Írán minulý týden sestřelil americký dron, který měl údajně narušit jejich vzdušný prostor.
Napětí vzrostlo také po květnových a červnových útocích na tankery, které odsoudila i Rada bezpečnosti OSN. USA z nich viní Írán, ten to popírá.
Americký plán vytvoření spojenecké koalice k ochraně námořní dopravy v Perském zálivu je podle Espera teprve v začátcích. Ministr nepotvrdil, že by USA poskytly k takové operaci většinu lodí. „Nikdo v této chvíli nepočítá lodě ani neuvažuje o skladbě flotily,“ konstatoval.
Od spojenců bude Esper žádat, aby „vyjádřili znepokojení a rozhořčení nad aktivitami Íránu v regionu“. Byl by to prý dobrý první krok. „Druhým by byla podpora veškerých aktivit, kde bychom o ni stáli, a rovněž odstrašení (Íránu) a demonstrace rozhodné vůle,“ prohlásil úřadující šéf Pentagonu.
Americký prezident Donald Trump hrozí Íránu zničujícím úderem, pokud zaútočí na cokoliv amerického. V úterý také uvedl, že je nepřípustné, aby Írán vlastnil jaderné zbraně. Pokud má dojít k bilaterálním jednáním mezi oběma zeměmi, bude muset podle jeho slov udělat první krok právě Teherán.
Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se Moskva pokusí přesvědčit Spojené státy a Írán, aby zahájily civilizovaný dialog. „Tím se samozřejmě předpokládá, že bude ukončena politika ultimát, sankcí a vydírání,“ citovala agentura Reuters Lavrova.
