Mezi Washingtonem a Teheránem se zvyšuje napětí. Zatímco íránské revoluční gardy se v dubnu dvakrát střetly při drobných incidentech s americkým námořnictvem, diplomaté obou zemí mezitím bojují o budoucnost jaderné dohody. Tu dříve vypověděl někdejší americký prezident Donald Trump, jeho nástupce Joe Biden ale přislíbil, že se USA k smlouvě znovu připojí. Podmínkou však je, že ji začne dodržovat i Teherán.
V Perském zálivu houstne atmosféra. Vztahy USA a Íránu zhoršují drobné incidenty
K napjatým vztahům mezi USA a Íránem přispěl třeba incident na širém moři, kdy tři čluny íránských revolučních gard připluly nebezpečně blízko kutru americké pobřežní stráže. Doprovázející hlídková loď USS Firebolt během události zahájila varovnou palbu na íránské cíle. Ty se pak vzdálily.
„Americká posádka s pomocí vysílačky a megafonu vydala několik varování, ale plavidla íránských revolučních gard pokračovala v manévrech. Posádka lodi Firebolt následně varovně vystřelila a íránská plavidla odplula do bezpečné vzdálenosti,“ napsalo americké námořnictvo v prohlášení.
Vzrostlé napětí v Perském zálivu potvrzují i události z počátku dubna. Tehdy íránská loď Hárs a několik menších člunů pronásledovaly asi tři hodiny dvě americká plavidla, která se musela uchýlit k nebezpečným úhybným manévrům. O víkendu také začal hořet íránský tanker poblíž pobřežní ropné rafinerie v syrském městě Bánijás. Podle tamních médií loď zasáhl útočný dron.
Zaríf: Íránské ozbrojené složky sabotují diplomacii
Teherán z akce obviňuje Izrael. „Sionisté si myslí, že mohou útočit na syrské území a škodit na zemi nebo moři, aniž by na to někdo adekvátně odpověděl,“ prohlásil náčelník štábu íránské armády Mohammed Bagheri.
Incidenty se navíc odehrávají v době, kdy do médií unikl audiozáznam rozhovoru íránského ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa. Ten na nahrávce tvrdí, že elitní ozbrojené složky jeho země získaly v zahraniční politice velký vliv a sabotují diplomatické úsilí. „Dovolím si tvrdit, že jsem toho v diplomacii obětoval pro ozbrojené složky více, než by na bojišti zaplatily a obětovaly ony pro diplomacii,“ řekl.
Únik nahrávek podle analytika Matěje Denka z Asociace pro mezinárodní otázky rozhodně nepomůže progresivnímu křídlu íránského politického spektra. „Mluví se o tom, že je to útok na postavu ministra, o kterém se v tisku spekulovalo, že by mohl být novým íránským lídrem. Letos je volební rok a prezident Hasan Rúhání už nemůže kandidovat, protože končí svůj poslední volební cyklus,“ podotkl.
Uvolnit napětí mezi oběma stranami se přitom snaží diplomaté ve Vídni, kde pokračují jednání mezi Teheránem a zbylými signatáři jaderné dohody. Ti chtějí mít podrobnější plán budoucí smlouvy na stole do poloviny května.
Denk uvedl, že by šarvátky mezi oběma stranami mohly jednání nicméně poškodit. „Ne všechny složky íránského státu by z dohody profitovaly. Nemusí to být zkrátka v jejich vnitropolitickém zájmu. Například íránské revoluční gardy jsou z pohledu strážců symbolu tamní revoluce spíše na té protiamerické straně. Smiřování s USA by nahrávalo spíše reformnější části místní společnosti, což není v jejich zájmu,“ okomentoval incidenty.